Je lepší přistupovat k investování aktivně nebo pasivně?

Pasivní vs. aktivní přístup

Pasivní instrumenty si lze představit jako například Exchange Traded Funds pod zkratkou ETF. To znamená něco, co sleduje třeba určitý index. Nesnaží se překonat trh, spíše koreluje s výkonností trhu a rizikem s tím spojeným, s touto investicí. A výhodou jsou nízké poplatky a jednoduchost. Skutečnost je taková, že mohou existovat i aktivně řízená ETF, aby to nebylo jednoduché. Zároveň jsou aktivně řízené fondy a mohou být pasivně spravované fondy.

„Proč se to může zdát jako protimluv – jednou aktivní, podruhé pasivní? Máte pasivní instrumenty (ETF) a fondy, ale jakým způsobem do nich investovat? Buď je můžete jenom nakoupit, držet a nic nedělat. To by byl pasivní přístup. Anebo s nimi můžete aktivněji obchodovat. Opět ta aktivita může být různá. Můžete je nakupovat v nějaký vhodný okamžik, vyměňovat, dokupovat, rebalancovat a podobně. To už je aktivní přístup, kdy jenom slepě nekopíruji,“ říká Tomáš Tyl šéf analytik Fichtner Wealth Managers.

Úspěšní manažeři nejsou zárukou dobré investice

Ukazuje se, že manažeři, kteří jsou třeba krátkodobě úspěšní, jsou na trhu velmi agresivní v době, kdy trh roste. A potom, když přijde na trhu obrat, shoří jako papír. Příkladem může být, a tady se paradoxně jedná o aktivně řízené ETF, Cathie Wood a ETF fond ARK Innovation, který přitáhl pozornost v letech 2020 a 2021, kdy rostl dramatickým tempem. Měl kolem 100 % výnosu, zatímco běžný trh rostl výrazně méně. Řada investorů v tu chvíli do trhu nastoupila, protože si říkali, že Cathie Wood je geniální, vidí příležitosti a ostatní je nevidí.

„Nejvíce investorů nastoupilo do fondu v posledním roce předtím, než přišel obrat. V roce 2021 ETF zkolabovalo a ztratilo prakticky 90 % hodnoty. S ním zkrachovali i investoři, kteří v něm byli. Paradoxně většina z nich neměla ty předchozí výnosy, protože do aktivně řízených fondů nastoupila v poslední fázi, v ten nejhorší možný moment,“ dodává Tomáš Tyl.

^REKLAMA

Přenechání správy na profesionály

Není to zadarmo. Znamená to, že platíte za službu aktivní správy někomu, kdo vám dává doporučení, radí vám nebo peníze spravuje. Znamená to náklad navíc oproti tomu, kdybyste si to dělali sami, neřešili to. Je to varianta samozřejmě dražší, to může někdo shledávat jako nevýhodu. Najmout si někoho na aktivní správu je dobré ve chvíli, kdy to na něj chcete delegovat a chcete ho poslouchat a jste ochoten za to samozřejmě něco zaplatit.

Různé pohledy investorů a časté mýty

Ohledně aktivních a pasivních instrumentů je řada různých pohledů, a často i mýtů, které investoři mají. Často je samozřejmě pro někoho pasivní instrument, který jenom kopíruje trh, něco nudného, něco, co nikdy index nepřekoná a oni chtějí vydělávat více. Chtějí, aby výnos byl vyšší. A to je samozřejmě pochopitelné. Na druhou stranu je statistika neúprosná. Ti, kdo se pokouší o výnos nad trh, velmi často nedopadají dobře. Fondů, které opravdu dlouhodobě překonávají trh, je jen velmi málo a většina investorů nedokáže trh vyhodnotit.

Je na pasivních investicích bublina?

Často se také hovoří o tom, že na pasivních investicích je bublina, protože jejich objem vzrostl. Někdy se říká dokonce, že celým trhem rostou pasivní investice. Když se kdokoliv podívá na čísla z trhů, hned jasně vidí, že tomu tak není. Další věc je, že co se na trhu děje a jak se mění ceny, neovlivní někdo, kdo pasivně nakoupí a drží, ale někdo, kdo na něm obchoduje. Aktivní investoři mají mnohem větší vliv na cenotvorbu než pasivní instrumenty.

„Ale je potřeba si všimnout, že tito kritici pasivních instrumentů často za tím trhem výrazně zaostávají. Říkají, že za to nemůžou, za to může bublina pasivních investic, za to můžou pasivní fondy. A je to spíš výmluva,“ uzavírá Tomáš Tyl šéf analytik Fichtner Wealth Managers.