Přísloví a poučky vycházející ze statistických výsledků minulých let jsou mezi investory poměrně vděčným tématem diskusí, případně i rozporů a hádek. Jejich úspěšnost je často sporná, logické odůvodnění má ještě větší trhliny, ale některým z nich dává historie vcelku za pravdu. Právě pravidlo o tom, že v období od května do října je výkonnost akciových trhů horší, než v období na konci roku a začátkem roku následujícího, je jedním z těch, které patří k těm více úspěšným. Výkonnost indexů je v dlouhodobém horizontu až o několik procent vyšší v období od konce října do konce dubna, než od začátku května. Vysvětlení pro tento jev je několik, od zmenšování likvidity na trzích v letních měsících (propad trhů po květnu), až po vyhlašování optimistických výhledů na další rok (posilování na konci roku). Jako každé věštění z koule, i letos má tato teorie několik pro a několik proti.
Poslední dva roky to vyšlo
Ti, kdo tomuto rčení věří, mají dnes poměrně silný argument ve výsledcích posledních dvou let (jelikož toto rčení vychází z historické zkušenosti, je to vcelku logické, že se budeme odvolávat na minulé roky), kdy si akciové trhy připisovaly do dubna zajímavé zisky, ale od května do října zaznamenaly propady, v loňském roce dokonce více než 20 %. I letos se většině akciových indexů ve světě v prvních měsících roku dařilo a tak by se v květnu mohla dostavit očekávaná korekce. Ta je ostatně očekávána již nějakou dobu a mírné propady z dubna mohou být předzvěstí výraznějších propadů v následujících měsících.
Největším rizikem pro akciové trhy je v současnosti vývoj v Evropě. Poté, co se pomalu ztrácí pozitivní účinek refinancování bank v podobě LTRO, společně s pokračujícími restriktivními opatřeními v evropských zemích, je výhled na další období poměrně negativní. Podobně je na tom také operace Twist amerického FEDu, která má končit v červnu. Banky v Evropě navíc čeká termín, kdy mají splnit pravidla kapitálové přiměřenosti ve formě ukazatele Tier 1 ve výši 9 %, což může znamenat problémy zejména pro některé menší banky.
Přetrvávající problémy zemí jako jsou Španělsko a Portugalsko, které se v blízké budoucnosti mohou stát dalšími kandidáty na finanční pomoc ze záchranných fondů stále straší, resp. mají tendenci ještě eskalovat. Dalším problémem, který je na pořadu následujících dnů, je politická nestabilita, související zejména s volbou prezidenta ve Francii, kde má zatím navrch socialistický kandidát Hollande. Obavy pak vyvolávají také plánované volby v Řecku, nebo referendum v Irsku.
Dalším rizikovým faktorem, který může negativně ovlivnit akciové trhy, je vysoká cena ropy, která pravděpodobně nebude mít tendenci k výraznějšímu poklesu. Cena ropy pak souvisí také se stále neklidnou situací na blízkém východě, kde není hrozba konfliktu mezi Íránem a Izraelem (a tím pádem i USA) ani zdaleka zažehnána.
REKLAMA
Své polínko do ohně pak přihodila také banka Morgan Stanley, podle níž nepříznivý vývoj na trhu se základními kovy, reprezentovaný indexem IMF Base Metal, ukazuje na výrazný pokles průmyslu, jako hlavního tahouna ekonomického růstu, v nejbližší době. Index IMF Base Metal se přitom již v minulosti ukázal jako velmi dobrý indikátor vývoje průmyslu.
Výsledková sezóna a QE3
Jedním z faktorů, které hrají proti tomu, aby se letos pravidlo o poklesu akciových trhů v květnu vyplnilo, je právě probíhající výsledková sezona v USA. Společnosti reportující své hospodářské výsledky za první čtvrtletí většinou investory příjemně překvapily, a celkově se americké ekonomice daří přesvědčovat investory o své solidní kondici.
Na druhou stranu ale ani zde není všechno ideální, což dokazují nedobrá data z trhu práce. To pak může mít neblahý vliv na spotřebu, která táhne americkou ekonomiku. Což akciovým trhům nepomůže, záchranné lano v podobě dalšího kola kvantitativního uvolňování je však vždy k dispozici. O QE 3 se sice stále hovoří s velkou dávkou opatrnosti, je to ale zbraň, kterou v případě nutnosti centrální bankéři velmi ochotně využijí. A historie nám již ukázala, že příliv likvidity na trhy působí poměrně pozitivně, a to jak v USA, tak v Evropě (i když pozitivní vliv může být pouze krátkodobý). Na starém kontinentu sice končí zlaté časy v podobě LTRO a ECB je v případě poskytování levných peněz mnohem méně sdílná, než její američtí kolegové, ale i zde se v minulosti ukázalo, že řeči jsou jedna věc a skutky věc druhá.
Jak to nakonec všechno dopadne, a jestli se vyplní scénář z posledních dvou let, kdy se pravidlo o odchodu z trhů investorům vyplatilo poslouchat, je ve hvězdách. Zatím to vypadá, že se podobný scénář může opakovat i letos, ale všechny podobné pověry a pravidla je nutno brát s velkou dávkou nadhledu a při investování se nakonec řídit zdravým rozumem.
