CZK/€ 25.330 +0,16%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ 30.413 +0,26%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Miloslav Šimek

15. 01. 2009

7 komentářů

Jednorázová investice: 50% šance na 10,5% zisk… realita?

 


 

Dnes se podíváme na reálná očekávání dosažení konkrétního zhodnocení pro jednorázovou investici v období period 10 a 15 let. Následující tabulka je přehledem pro data získaná z indexu Dow Jones.

Tabulka 6:  Riziko vs. Jistota dosažení ročního zhodnocení pro jednorázovou investici, období 11/1928 – 10/2008

Poznámka: Popis, jak číst a interpretovat údaje z tabulky, je uveden v předchozím díle.

REKLAMA

Oproti pravidelnému investován        í, kterému byl věnován předchozí díl, bylo nutno tabulku upravit, neboť při jednorázové investici v úvodu celého sledovaného období nastaly i případy, kdy roční zhodnocení dosáhlo přes -9 % p.a. v průběhu několika period. U 10letého cyklu takových případů bylo celkem 16, u 15letého už jen jeden. Tento extrémní stav nastal v době  hospodářské krize USA ve 30. letech.

Nejhorším měsícem pro počátek 10leté periody bylo září 1929, jak ukazuje následující obr. 11. V takovém případě skončilo roční zhodnocení na celé periodě na hodnotě -9,88 % p.a., u 15leté periody pak -6,14 % p.a. K tomuto obrázku se ještě vrátím na konci tohoto dílu.

Obr. 11: Index Dow Jones září 1929 – září 1944

REKLAMA

Pokud by nás zajímalo riziko dosažení ztráty na úrovni jednotlivých investičních cyklů, pak z tabulky lze vyčíst (červeně podbarveno), že na kratší periodě je riziko 12 %, u delší pak 5,89 %. Tedy není nenulové a opět se potvrzuje, že delší perioda toto riziko snižuje.

Rozdělím celé období na dvě části, podobně jako u pravidelné měsíční investice, a to na období 11/1928 – 12/1969 a 1/1970 – 10/2008, následují tabulky 7, 8.

Tabulka 8: Jednorázová investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení v období 1/1970 – 10/2008

REKLAMA

Tabulka 7: Jednorázová investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení s počátkem příslušné periody v období 11/1928 – 12/1969

Je zřejmé, že data od 70. let jsou příznivější. Na periodě 10 let téměř vymizela ztrátová období (celkem 12). Riziko činí 3,46 %. Je to málo? Ano, ale znamená to pořád, že existuje. Riziko je všudy přítomné. Za pozornost též stojí oblast se zhodnocením nad 10,5 % p.a. Převážná většina takto úspěšných period je z období od 70. let. Lze také zjistit, že investorova šance na zhodnocení větší než 10,5 % byla přibližně stejná, jako riziko, že se tak nestane. Poměr 1:1 je při vyhlídce takového zhodnocení slušný. Výše napsané je mnohem výraznější při pohledu do tabulek pro 15letou periodu. Minimální výnos od 3 % (vyjma jediné periody), 79% šance na roční výnos od 7,5% je také zajímavý.

K obrázku vývoje indexu Dow Jones bych dodal ještě dvě věci.

  1. Průměrný roční pokles 15leté periody byl o třetinu lepší oproti 10leté. Nepřekvapilo by mne, pokud by si mnozí pomysleli, že index zřejmě v následujících 5 letech povyrostl a částečně umazal ztrátu. Jak však graf ukazuje, není tomu tak. Podobně jako jsem rozebíral jednorázovou vs. pravidelnou investici na periodě 1990 – 99 (Obr. 8 v díle – „Investice, historie a o čem se moc nemluví“), i zde hlavní úlohu sehrává čas. Pokud bychom sledovali absolutní hodnotu kapitálového účtu, vyjde nám stejný zůstatek. Což je patrné z Obr. 11.
  2. Propadu, který nastal hned po investici, si nelze nepovšimnout. Zde je asi vhodná příležitost poukázat na jeden velmi důležitý aspekt investování či obchodování. Jistě tušíte – není to nic menšího než vlastní psychologická odolnost. Dow Jones poklesl od září 1929 z 380 bodů až na hodnotu 44 bodů v červnu 1932, tzn. pokles o 88 %! Otázkou zůstává, jaké následky na investorovi může něco takového zanechat. Ustál to někdo? Lze polemizovat v rovině co-kdyby. Samozřejmě investor mohl svoji investici ukončit dříve, nakoupit ji poté levněji a vydělat peníze zpět. Jenže to je ten problém. Když je ztráta malá, čeká se, že se trh už otočí, pak je ztráta již nepříjemná a v konečné fázi si člověk řekne, zachráním aspoň to málo, ukončí své investování a je psychologicky vyčerpán. Buď nadobro, nebo minimálně do doby než trhy zase významně vzrostou, periodika informují o skvělých výsledcích, fondy inzerují kde to jen jde… Jedinců, kteří by ukončili ztrátovou investici a vstoupili by v příhodnější okamžik, je jen pár. Výsledkem je pak celková skepse a averze k finančním trhům. Není divu.

Dávná historie, řeklo by se. Jenže kdo třeba investoval na konci léta 2007, v době kdy se všechny fondy pyšnily “The best performance“, mohl mít nedávno na kapitálovém účtu -50 %. Tak to prostě je. A kdo ví, třeba 10letá perioda s počátkem září 2007 vynese přes 10 % p.a. Jenže zvládne investor strategii “Buy & Hold“ s takovým úvodem?

Že je psychologie důležitá jsem snad tímto zčásti osvětlil. Podle mne je však stejně důležitý i nějaký plán typu „co udělám, když“. Strategie typu “Buy&Hold” toho ve svém základu mnoho nenabízí a spoléhat se, že jsem trefil ten správný počátek své periody…

Všude, kde je riziko, se jej člověk snaží vědomě či podvědomě snižovat. K tomu však potřebuje jeho lokalizaci a konkretizaci, aby bylo nějak ohraničené. To zde zatím chybělo. Proto se v následujících dílech zaměřím nikoliv na výnosy, ale právě na riziko. Jaká je pravděpodobnost dosažení určitých hladin propadu kapitálu? Je lepší jednorázová nebo pravidelná investice? Nebude vůbec od věci, pokud si sami pro sebe dopředu stanovíme hranici naší míry averze k propadu kapitálového účtu. Jednak jako celkový propad od jeho maxima, tak též propad pod nominální investovanou částku. O to zajímavější pak může být diskuze k článku.

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Obama

    21 ledna, 2009

    Díky za tu velikou práci, s tou statistikou!!
    Ale je to na nic, furt porovnávat negativní výnosy od roku 1929 a od roku 2000. A furt si plánovat akcie na 7 let nebo 10 let. Výnos je nutné pocítat od roku extremne levných akcií, jak 2002/2003 do roku extrémne drahých akcií jak bude nekdy po roce 2010. A nemá význam plánovat investice jen na 7 let nebo jen na 10 let, ale v roce levných akcií nakoupit a v roce drahých akcií prodat. 2007-2008 byly akcie levné, nebyl duvod prodávat, ani akcie bank.
    Akcie bank extremne rychle spadlé zas extremne rychle vyrostou budoucích pár let, vzdyt uz je jen pár akcií bank volných, vetsinu jich skoupily státy. Stací jen prestat strasit lidi s krizí a naverbovat lidi na akcie a fondy a pak bude boom jak 1999. Vzdyt maji dnes dluhopisy P/E 30 a akcie jen P/E 5.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    21 ledna, 2009

    Děkuji, pokud by to bylo na nic, tuto analýzu bych nedělal. Považuji statistiku a pravděpodobnost za důležitou součást procesu investování/obchodování. Je ale možné, že to vidíte jinak. Možná si to ani neuvědomujete, kde všude ji sám používáte, protože pravděpodobnost zpracovává podvědomí nikoliv vědomí. V tom je veliký rozdíl, v uvědomnění si toho.
    Pokud jde o banky, nevím, nevím, jestli se do polostátních institucí potlačí investoři. Freedy a Fany je docela zajímavý nástřel situace. A podle mne se ještě objeví nějaký ten kostlivec typu RBS. Pěkný večer.

    Odpovědět

  • Anonym

    21 ledna, 2009

    To na co bych se chtěl zeptat je metodika výpočtu v tabulkách 8 a 7. To že (hypotetický) pan Novák má riziko 3,46% že se svojí 10 letou investicí prodělá, to je celkem jasné -ale s tím se smíří. To že má 83% šanci že vydělá 12-13.5% p.a. to ho jistě potěší,ale že by měl 100% šanci zisku 19,5% a více, nad tím asi zakroutí hlavou. V jednom z předešlým dílů jsem se dočetl, že jde o součet předchozích hodnot v řádce od levé strany.Což by snad bylo správné kdyby ty nadpisy zněly 0-1.5%, 0-3%,0-6%,0-19.5%, tedy nikoliv od-do, ale stále jen 0% až to % – tedy kumulativní pravděpodobnost toho že neprodělá. O tom zda jít do rizika, tedy jakou má pravděpodobnost získat nadprůměrný zisk třeba ten 19.5%, či aspoň slušný kolem těch 10% oproti 3.46% pravděpodobnosti riziku ztráty mu toho ta tabulka asi moc neřekne. Budu rád, když mi vysvětlíte, kde jsem udělal chybu. Díky

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    21 ledna, 2009

    Dobrý večer,
    z dotazu je vidět, že jste tabulce věnoval čas a popřemýšlel nad tím, než jste položil dotaz. Tedy:
    Pokud správně rozumím Vašemu dotazu, ona chyba je právě v interpretaci dat z tabulky. Bližší vysvětlení jsem uváděl v minulém díle, ale nevadí. Podívejme se na to tedy ještě jednou.

    Výnos od včetně – do [%] znamená např. 12,00 až 13,4999%, řádek pod, udává celkový počet investičních period (10, 15let) započatých na začátku měsíce během období uvedeného v hlavičce příslušných tabulek. Držme se např. 10leté periody, tab.8, rozmezí 12-13,5%: Celkový počet takových period byl 55 z možných 347.
    Další řádka ukazuje riziko/jistotu, tedy údaj 83,57% lze chápat tak, že mám právě takovou reálnou šanci dosažení p.a. zhodnocení do max. 13,5%. Nebo též, pokud by p.Novák očekával p.a. zhodnocení nad 13.5%, má jen cca 17% (100- 83,57) šanci na úspěch. Pokud by očekával zhodnocení nad 16,5% p.a. – neříkám nereálné – ale dle statistiky a pravděpodobnosti z tab.8 je takový výhled mimo hranice (0% šance).

    Ohledně intervalů: Záměrně jsem to uvedl v této podobě neboť tak lze na první pohled zjistit četnost period pro daný interval, což jsem považoval za důležitější než procenta. Myslím, že 1,5% interval je dostatečně jemný pro tento případ.
    Pokud bych uvedl členění jak píšete, ztratily by se počty period pro intervaly (resp. by se musely dopočítávat z tabulky).
    Tím, že je uveden tento formát a jemný krok intervalů, lze jednoduše dopočítat skutečnosti, které zmiňujete v závěru. V těch tabulkách je spousta věcí, na první pohled skrytých, chce to jen projít, pochopit a popřemýšlet. Věřím, že se doberete k uspokojivému výsledku.

    Odpovědět

  • Anonym

    21 ledna, 2009

    Jen si to shrnu pro sebe – zatímco třetí řádek obsahuje četnost intervalů, ve kterých je zisk právě v daném intervalu, čtvrtý řádek [%] určuje pravděpodobnost, že dosáhnu zisk maximálně této hranice, tedy může být i nižší ale nikoliv vyšší .Což má rovněž svojí vypovídací hodnotu, právě v duchu ve kterém svůj výklad vedete. Ještě jednou děkuji a těším se na příští díl.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    22 ledna, 2009

    Shrnul jste si to správně. Přesně tak. 😉

    Odpovědět

  • boxweddingdresses

    30 května, 2012

    Anytime emphasizing a particularly tasteful engagement dress, Certain the opposite sex make a decision wear a a pretty tiara in which satisfies the structure with the dress rather than a veil. Among others are dressed in a beautiful hat that large and most trend health from <a href=„http://­www.boxweddin­gdresses.net/wed­ding-dresses-plus-size-wedding-dresses.html“>wed­ding dresses plus size</a> the proposal dress. It’s remember this that the hair equipment together with the dress shouldn’t compete in concert. Think the <a href=„http://­www.boxweddin­gdresses.net/new-hot-sale-elegant-elegant-customer-made-new-design-white-halter-scoop-evening-dress-BW10523-good.html“>elegant black evening gowns</a> dress as a music finest, And your hair device because a assisting personality.

    Odpovědět