Jednorázová investice: 50% šance na 10,5% zisk… realita?

Dnes se podíváme na reálná očekávání dosažení konkrétního zhodnocení pro jednorázovou investici v období period 10 a 15 let. Následující tabulka je přehledem pro data získaná z indexu Dow Jones.

Tabulka 6:  Riziko vs. Jistota dosažení ročního zhodnocení pro jednorázovou investici, období 11/1928 – 10/2008

Poznámka: Popis, jak číst a interpretovat údaje z tabulky, je uveden v předchozím díle.

^REKLAMA

Oproti pravidelnému investován        í, kterému byl věnován předchozí díl, bylo nutno tabulku upravit, neboť při jednorázové investici v úvodu celého sledovaného období nastaly i případy, kdy roční zhodnocení dosáhlo přes -9 % p.a. v průběhu několika period. U 10letého cyklu takových případů bylo celkem 16, u 15letého už jen jeden. Tento extrémní stav nastal v době  hospodářské krize USA ve 30. letech.

Nejhorším měsícem pro počátek 10leté periody bylo září 1929, jak ukazuje následující obr. 11. V takovém případě skončilo roční zhodnocení na celé periodě na hodnotě -9,88 % p.a., u 15leté periody pak -6,14 % p.a. K tomuto obrázku se ještě vrátím na konci tohoto dílu.

Obr. 11: Index Dow Jones září 1929 – září 1944

^REKLAMA

Pokud by nás zajímalo riziko dosažení ztráty na úrovni jednotlivých investičních cyklů, pak z tabulky lze vyčíst (červeně podbarveno), že na kratší periodě je riziko 12 %, u delší pak 5,89 %. Tedy není nenulové a opět se potvrzuje, že delší perioda toto riziko snižuje.

Rozdělím celé období na dvě části, podobně jako u pravidelné měsíční investice, a to na období 11/1928 – 12/1969 a 1/1970 – 10/2008, následují tabulky 7, 8.

Tabulka 8: Jednorázová investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení v období 1/1970 – 10/2008

^REKLAMA

Tabulka 7: Jednorázová investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení s počátkem příslušné periody v období 11/1928 – 12/1969

Je zřejmé, že data od 70. let jsou příznivější. Na periodě 10 let téměř vymizela ztrátová období (celkem 12). Riziko činí 3,46 %. Je to málo? Ano, ale znamená to pořád, že existuje. Riziko je všudy přítomné. Za pozornost též stojí oblast se zhodnocením nad 10,5 % p.a. Převážná většina takto úspěšných period je z období od 70. let. Lze také zjistit, že investorova šance na zhodnocení větší než 10,5 % byla přibližně stejná, jako riziko, že se tak nestane. Poměr 1:1 je při vyhlídce takového zhodnocení slušný. Výše napsané je mnohem výraznější při pohledu do tabulek pro 15letou periodu. Minimální výnos od 3 % (vyjma jediné periody), 79% šance na roční výnos od 7,5% je také zajímavý.

K obrázku vývoje indexu Dow Jones bych dodal ještě dvě věci.

1. Průměrný roční pokles 15leté periody byl o třetinu lepší oproti 10leté. Nepřekvapilo by mne, pokud by si mnozí pomysleli, že index zřejmě v následujících 5 letech povyrostl a částečně umazal ztrátu. Jak však graf ukazuje, není tomu tak. Podobně jako jsem rozebíral jednorázovou vs. pravidelnou investici na periodě 1990 – 99 (Obr. 8 v díle – „Investice, historie a o čem se moc nemluví“), i zde hlavní úlohu sehrává čas. Pokud bychom sledovali absolutní hodnotu kapitálového účtu, vyjde nám stejný zůstatek. Což je patrné z Obr. 11.
2. Propadu, který nastal hned po investici, si nelze nepovšimnout. Zde je asi vhodná příležitost poukázat na jeden velmi důležitý aspekt investování či obchodování. Jistě tušíte – není to nic menšího než vlastní psychologická odolnost. Dow Jones poklesl od září 1929 z 380 bodů až na hodnotu 44 bodů v červnu 1932, tzn. pokles o 88 %! Otázkou zůstává, jaké následky na investorovi může něco takového zanechat. Ustál to někdo? Lze polemizovat v rovině co-kdyby. Samozřejmě investor mohl svoji investici ukončit dříve, nakoupit ji poté levněji a vydělat peníze zpět. Jenže to je ten problém. Když je ztráta malá, čeká se, že se trh už otočí, pak je ztráta již nepříjemná a v konečné fázi si člověk řekne, zachráním aspoň to málo, ukončí své investování a je psychologicky vyčerpán. Buď nadobro, nebo minimálně do doby než trhy zase významně vzrostou, periodika informují o skvělých výsledcích, fondy inzerují kde to jen jde… Jedinců, kteří by ukončili ztrátovou investici a vstoupili by v příhodnější okamžik, je jen pár. Výsledkem je pak celková skepse a averze k finančním trhům. Není divu.

Dávná historie, řeklo by se. Jenže kdo třeba investoval na konci léta 2007, v době kdy se všechny fondy pyšnily “The best performance“, mohl mít nedávno na kapitálovém účtu -50 %. Tak to prostě je. A kdo ví, třeba 10letá perioda s počátkem září 2007 vynese přes 10 % p.a. Jenže zvládne investor strategii “Buy & Hold“ s takovým úvodem?

Že je psychologie důležitá jsem snad tímto zčásti osvětlil. Podle mne je však stejně důležitý i nějaký plán typu „co udělám, když“. Strategie typu “Buy&Hold” toho ve svém základu mnoho nenabízí a spoléhat se, že jsem trefil ten správný počátek své periody…

Všude, kde je riziko, se jej člověk snaží vědomě či podvědomě snižovat. K tomu však potřebuje jeho lokalizaci a konkretizaci, aby bylo nějak ohraničené. To zde zatím chybělo. Proto se v následujících dílech zaměřím nikoliv na výnosy, ale právě na riziko. Jaká je pravděpodobnost dosažení určitých hladin propadu kapitálu? Je lepší jednorázová nebo pravidelná investice? Nebude vůbec od věci, pokud si sami pro sebe dopředu stanovíme hranici naší míry averze k propadu kapitálového účtu. Jednak jako celkový propad od jeho maxima, tak též propad pod nominální investovanou částku. O to zajímavější pak může být diskuze k článku.