Jednorázová investice: Jaký výnos očekávat?
Dnes se na věc podíváme s panem Novákem, mužem středního věku, který bude představovat typ běžného člověka s všeobecnými, základními znalostmi o penězích a možnostech jejich zhodnocení. Je to však zároveň člověk, kterému nedělá problém použít vlastní hlavu a svůj rozum.
Předpokládejme, že se rozhodl, že bude jednorázově investovat částku 100 tis. Kč s dlouhodobým záměrem na základě doporučení (bankovní poradce či finanční poradce). Něco si přečetl, všeobecně ví, že akciové investice na dlouhé periodě vynášejí. Navíc obdržel od poradce přehled výkonností akciového indexu na 10 a 15letých periodách, z nichž to vypadá, že by mu kapitál měl přibývat. Samozřejmě s nějakými korekcemi. S poradcem se bavili i o diverzifikaci, a tak by peníze nejspíš rozložil do třech akciových fondů se zaměřením na jiné lokality s rozdílnými správci, zcela v duchu doporučení.
Obr. 1: Průměrné roční zhodnocení pravidelné měsíční investice na 10letých periodách za období (1975 – 2007)
Za povšimnutí stojí období po propadu trhu v roce 1987. I přesto investice vydělala zajímavý výnos. Dále období končící internetové bubliny, kdy se roční zhodnocení dostalo za hranici 14 %, což vybočuje z průměru, a pak poslední období, současnost. Aktuálně by investice započatá v lednu 1998 skončila s ročním výnosem pod 6% p.a.
Obr. 2: Průměrné roční zhodnocení pravidelné měsíční investice na 15letých periodách za období (1975 – 2007)
Tak tyto tabulky se dostaly do rukou pana Nováka (podobné těm, které se skutečně ukazují klientům), myslím zcela přehledné a potvrzující jeho vizi, že investováním do akcií lze dlouhodobě profitovat. Grafy ukazují, že je reálné očekávat průměrné zhodnocení od 7 – 8 % ročně, jak v případě 10 i 15leté periody (zde jsou ještě lepší vyhlídky).
Investováním do fondů by se pan Novák stal součástí skupiny podílníků fondu (viz dřívější díly seriálu) a jeho pohled na budoucí vývoj by se ztotožnil s pohledem ostatních – růst cen. Možná ne hned, ale na peníze nespěchá a pár procent v mínusu by neměl být problém. Kolik má pan Novák na mysli: -10 %? -20 %? -40 %? O tom později.
Výkonnost akciových fondů se poměřuje nejen v absolutních číslech, ale též srovnáváním s benchmarkem, kterým bývá nejčastěji index. Přijmeme-li fakt, že mnoho akciových indexů spolu koreluje, použiji pro další zpracování nejznámější americký akciový index Dow Jones. Pokud by investice měla být zaměřena pouze do určitého segmentu (odvětví) trhu či konkrétní lokality světa, bylo by samozřejmě mnohem vhodnější použít index vážící se k danému segmentu trhu a kontrolovat vzájemnou korelaci takovýchto indexů. Výše uvedené tabulky byly sestaveny pro investiční periody 10 a 15 let.
Po chvíli sledování grafů pana Nováka napadlo, že vlastně neví, jestli bylo takového průměrného ročního zhodnocení dosaženo investicí vždy na začátku roku nebo k jinému konkrétnímu dni daného roku. Už se setkal s tím, že pro prezentaci se vybírají ta nejlepší místa z historie a celkový dojem některých grafů se vylepšuje používáním logaritmických os apod. U poradce si ověřil, že výše uvedené tabulky vychází z investice učiněné vždy na začátku kalendářního roku.
Následujícího dne si u ranní kávy uvědomil další souvislost. Trhy přirozeně kolísají, a co když taková jednorázová investice byla učiněna zrovna před delším poklesem trhů… Odpověď našel v grafech, dle nich i taková investice vydělala, viz. období započatá krátce před propadem trhů 1987. Toto zjištění jej jen utvrzuje investovat, přesto si chce ještě pár dnů vše rozmyslet. Pořád mu to připadá nějak jednoduché, vzít peníze, poslat je do fondu, dopřát investici čas a poté si spokojeně užívat. Kde jsou ta rizika? Čeho se lidi pořád bojí, vždyť podle toho, co dostal od poradce, je to jasné. Zřejmě mám lepšího poradce než ostatní, pomyslel si.
Netrvalo dlouho a dostal myšlenku, jestli by lepšího zhodnocení nedosáhl nikoliv jednorázovou investicí, ale pravidelným investováním. Vycházel přitom z toho, že když trhy kolísají, tak při poklesu by nakupoval vlastně levněji než při původně zamýšlené investici. Na druhou stranu, pokud by trhy zrovna rostly dlouhodobě nahoru, nakupoval by za vyšší ceny. Který způsob investice by byl lepší? Je mezi nimi výraznější rozdíl? O tom tedy příště.
