Tak jak je pro dlouhodobé investory modlou Warren Buffett, tak je pro spekulanty modlou Jesse Livermore. Je to snad jediný spekulant, který dokázal vydělat za jediný den tři miliony dolarů ale také několikrát přijít o prakticky všechny své peníze. I když se to podle toho nezdá, je příkladem toho, že zkušenosti a dodržování pravidel mohou vést k úspěchu, ale jejich porušování vede k velkým ztrátám. Nikdy nedal na investiční tipy a spíše tuto chybu nezkušených investorů využíval (nebo zneužíval) ve svůj prospěch.
Jesse Livermore neměl žádné ekonomické vzdělání. Možno právě díky tomu začal svou kariéru na burze již ve čtrnácti letech, když ušel z domu před farmářskou budoucností a zaměstnal se v brokerské firmě v Bostonu. Nejprve si své investorské tipy psal pouze na papír, ale pak jej kamarád přesvědčil, aby zkusil investovat skutečné peníze a již v patnácti dosáhl zajímavé výdělky. Jeho první zisk byl 3,12 dolarů, ale ještě v patnácti si vydělal 1 000 dolarů.
Dítě spekulant
Zkoušel to u obchodníků, kterým se říkalo „bucket shops“. Ti umožňovali lidem tipovat na různé investiční příležitosti, a hlavní výhodou byly malé částky, které bylo možné investovat. Nacházely se všude možně, takže přístup byl velmi jednoduchý pro každého, ale nešlo o čisté sázení. Tito obchodníci měli přístup k cenám z Wall Streetu, ale každý byl vlastně samostatným trhem – určovali si vlastní ceny, které navíc nebyly zpožděny tím, že by šly přes burzu. Obchodovalo se zde s určitou formou páky, takže se zde dalo rychle vydělat, ale i prodělat. Již zde Livermore využil svou schopnost pracovat s čísly a zejména individuální přístup, kdy se s nikým nemusel o ničem radit. Když se to dověděl jeho zaměstnavatel, dal mu na výběr – buď bude dělat u něj, nebo bude pokračovat v bucket shopech. Rozhodl se tedy odejít z práce.
Livermore byl ale tak úspěšný, že mu tito obchodníci zakazovali vstup a obchodování – vysloužil si přezdívku Kid Plunger (něco jako bezohledný dětský spekulant). Dokonce musel využívat převleky, nebo musel přijímat nevýhodné podmínky, aby mohl ve svých obchodech pokračovat. I přes tyto těžkosti si do dvaceti let vydělal 10 000 dolarů, a když zjistil, že se jej obchodníci snaží podvést, odešel do New Yorku.
Neslavné začátky na burze
Tam ale začal neslavně a přišel o všechny peníze. Zjistil, že obchodování na burze je složitější, než v bucket shopech, kde měl cenu jasně danou. Na burze docházelo ke zpožděním (telefon – parket – exekuce) a Livermore zjistil, že bucket shopy jej nepřipravily na obchodování na burze. Nakonec se přesunul do St. Louis, kde si půjčil 500 dolarů, vydělal 2 500 v bucket shopech a pak zkoušel v New Yorku oba způsoby.
REKLAMA
V každém případě to pro něj byla velká lekce a poučení do budoucna, a mělo to vliv také na jeho obchodování. Byl přesvědčen, že když se vyskytne příležitost, je nutné ji využít hned. Jak sám říkal, když nestihl vstoupit do obchodu někde kolem začátku trendu, většinou moc nevydělal.
Vzhledem k tomu, že v době, kdy začal s obchodováním na burze (konec devatenáctého století – narodil se v roce 1877), neměli obchodníci k dispozici tolik analytických nástrojů a různé programy s grafy, byla jeho schopnost pamatovat si čísla velmi užitečná. Již v té době si mnozí obchodníci zkoušeli zaznamenávat ceny na vlastní grafy, ale Livermorovi stačily čísla. Sám tvrdil, že čísla a formace jsou základem obchodování, protože se na trzích neustále opakují – což je prakticky základ technické analýzy.
Vzestupy i pády
O další rok se mu podařilo přijít za jeden den o 50 000 dolarů – opět díky tomu, že ceny u obchodníka byly jiné, než na burze a trh se pohyboval velmi rychle. Sám si byl vědom, že je to chyba, ale nevyvaroval se jí. V průběhu následujících několika let se mu povedlo vydělat velké peníze, ale nakonec stále zkrachoval na tom, že porušil svá vlastní pravidla – vyslyšel radu někoho jiného a nedokázal vystoupit ze ztrátového trhu dostatečně brzo. Jedno z jeho známých tvrzení právě říká, že „ziskové obchody se o sebe postarají samy, ale ztrátové ne.“ V každém případě po několika neúspěších se opět vrátil k obchodování u malých obchodníků a bucket shopů, kde se dokonce pokoušel (úspěšně) vydělat tím, že manipuloval s cenami málo likvidních akcií (dělal to prý jako pomstu za to, že se jej obchodníci a bucket shopy snažily podvádět).
Ve třiceti se mu nakonec podařilo vydělat první milion, když spekuloval na propad trhů v roce 1907. Hned další rok se mu ale podařilo přijít téměř o všechno, když na komoditních trzích porušil svá základní pravidla – vystoupil z trhu, který byl ziskový (pšenice), a naopak zvyšoval pozice v trhu, který byl ztrátový (bavlna).
REKLAMA
Když mu majitel jedné brokerské společnosti poskytl 25 000 dolarů na obchodování, po třech týdnech z nich udělal 112 000. Po pár letech, kdy se trhy pohybovaly bez výraznějších trendů, ale nakonec dosáhly jeho dluhy milionu dolarů a Livermore v 36 letech vyhlásil bankrot.
Když pak opět dostal v 37 letech možnost udělat obchod s cizími penězi, trvalo mu tři týdny, než vstoupil do trhu. Nakonec se mu podařilo vydělat i díky tomu, že při růstu akcie dokupoval nové pozice a prodal ji ve správnou dobu. Vystihuje to jedna z jeho nejznámějších vět, že „akcie není nikdy tak drahá, aby se nedala koupit a nikdy tak levná, aby se nedala prodat.“
Jak sám říkal, není nutné být mermomocí zainvestován a sám neinvestoval za každou cenu. Nikdo podle něj nemůže pokaždé porážet trhy. Předtím, než se něco rozhodl koupit, nebo prodat, musel mít jistotu a podmínky na trhu musely být podle jeho představ – neinvestoval proto, že tak dělají všichni, ale proto, že byl přesvědčen o úspěchu.
V následujících letech se mu dařilo dělat obchody ve správnou dobu správným způsobem a stal se legendou. Když splatil všechny dluhy, rozhodl se koupit pojistky, aby zajistil rodinu pro případ dalších ztrát. V budoucnu se to ukázalo jako dobrý nápad. V roce 1922 poskytl Edwinu Lefèvremu rozhovor, který vyšel jako série článků v novinách a pak také jako kniha „Reminiscences of a Stock Operator“, která je dnes považována za povinnou četbu všech obchodníků na burze.
V roce 1925 se mu podařilo spekulovat na růst pšenice, když nakoupil 5 milionů bušlů, na vrcholu ji prodal a pak shortoval 50 milionů bušlů. Vydělal na tom 10 milionů dolarů. V roce 1929 se mu pak díky spekulaci na pokles akciových trhů podařilo vydělat úctyhodných 100 milionů dolarů. Už o pět let později však opět zbankrotoval a nikdo neví, jak a proč. Nakonec jeho i jeho rodinu zachránily zmiňované pojistky. V 63 letech nakonec ukončil svůj život vlastní rukou.
I přes jeho časté neúspěchy se Jesse Livermore zapsal do historie jako geniální obchodník a je příkladem toho, že když jde někdo svou vlastní cestou a ví co dělá, může dosáhnout úspěchu. Základem je uvědomit si své vlastní chyby a poučit se z nich a nenechat se rozptylovat cizími radami. Jak sám říkal, „když nemáte plán, stanete se součástí plánu někoho jiného“.
Jako největší zdroj informací v tomto článku posloužila webová stránka http://www.jesse-livermore.com/.
