Jiří Šindelář: Finanční instituce není potřeba zregulovat do bezvědomí

Předseda českého sdružení Unie společností finančního zprostředkování a poradenství ČR (USF) Jiří Šindelář byl zvolen místopředsedou Evropské federace finančních poradců a zprostředkovatelů (FECIF).

Čemu přičítáte jmenování místopředsedou FECIF?

Věřím, že jsem jako člen představenstva FECIFu působil úspěšně. Před rokem a půl jsem dostal na starosti projekt datové analýzy finančního poradenství v různých zemích EU, který se dlouho nedařilo odstartovat a dokončit. Přes kostrbatý začátek jsem projekt dotáhl do konce.

Během několik dní vyjde publikace nazvaná „White book“, která na reálných datech popisuje, jak vypadá finanční poradenství ve většině zemí Evropy. Oficiální instituce (OECD ani Evropská komise) sledují pouze klasické finanční instituce, proto jsme museli dělat „data mining“ a dotazovat se jednotlivých členů. Přestože to bylo velmi časově, organizačně i komunikačně náročné, myslím si, že se to týmu pod mým vedením podařilo. Asi to byl jeden z hlavních důvodů, proč se na mě FECIF obrátil.

Jaká zajímavá data se vám v rámci tohoto projektu podařilo získat?

^REKLAMA

Sledovali jsme tři hlavní ukazatele. První byl počet osob, které se v odvětví pohybují. Každá země má svá specifika – někde se osoby člení na agenty a makléře, jinde mají pouze jednu kategorii zprostředkovatele, ve Velké Británii mají IFA, což je zase něco jiného než agent nebo makléř. Prvním úkolem tedy bylo zmapování počtu osob, které se v tomto odvětví pohybuje a působí.

Druhým ukazatelem byla obchodní produkce. Podařilo se nám většinou získat data za rok 2015 – objem pojištění, úvěrů, bankovních produktů, investičních produktů. Měli jsme také ambici zjistit, kolik poradci a zprostředkovatelé tzv. assets under advice (aktiva pod „správou“ finančního poradce). Což bylo asi nejkomplikovanější, a ne vždy se to podařilo zjistit.

Poslední ukazatel porovnával některé makroekonomické ukazatele typu HDP, zaměstnanost s vybranými ukazateli – například počty osob na zaměstnanosti v dané zemi, „assets under advice“ versus HDP atd.

Od některých zemí jsme získali kompletní data, jinde pouze část a u některých nebylo možné získat vůbec nic. Některé země nemají například ani národní asociaci. Obecně problematické byly skandinávské (Norsko, Švédsko), pobaltské země, Rumunsko či Bulharsko, ale jádro EU jsme pokryli.

Co bylo hlavním cílem této studie?

Pro nás to bylo cvičení, kterým jsme chtěli dokázat, že jsme odborná instituce, která má o odvětví detailní povědomí. Chtěli jsme také získat argumenty pro evropské konzultace, kterých se FECIF účastní. Ve chvíli, kdy říkáme, že bude mít něco negativní dopad, měli bychom být schopni vyčíslit – na kolik lidí a v jaké míře to na lidi dopadne, případně dopad na konkrétní produkty. To bylo dosud možné jen obtížně. Podle mého názoru, a snažím se o to i v Čechách, musí mít člověk podloženou argumentaci čísly.

Kolik je tedy podle vašich zjištění poradců v Evropě?

^REKLAMA

FECIF dle svých interních statistik zastupuje 230 tisíc individuálních poradců.

Čeho chcete v této nové funkci dosáhnout?

Rád bych ještě více zefektivnil vnitřní fungování FECIFu. Výrazně to již posunulo za minulého vedení, přesto bych rád procesy ještě více zefektivnil, aby se práce více rozložila. Nejen proto, že jsem typ, který má rád systém a efektivitu, ale hlavně proto, že tempo konzultací, záměrů a „Q & A´s“ neuvěřitelně roste a materiály jsou složitější a složitější. Proto je potřeba, aby se práce uvnitř dělila rovnoměrně. Například aby se na konzultacích nepodílela jen část kolegů, aby byly do procesu zahrnuty pokud možno všechny členské země. To je můj první cíl.

Nebude jmenování do předsednictví FECIF na úkor českého lobbingu?

Nemělo by být ?. Pro mě jasně platí, že české záležitosti jsou pro mě prioritou. Když budeme v České republice řešit „regulací provizí II.“, tak to pro mě bude určitě hlavní téma. Věřím, že se to ale bude dát nějak zvládnout dohromady, jinak bych do toho nešel.

Jak se díváte na fakt, že společnost Fincentrum není členem USF ČR, ale je od roku 2010 členem FECIF?

Myslím si, že je to škoda a doufám, že se to změní. Fincentrum by se mělo angažovat na domácí scéně. Působení Fincentra ve FECIF vnímám spíše kladně. Na druhou stranu je potřeba říct, že Vladek Krámek je nyní členem konzultativní komise FECIF, naše spolupráce tam tedy bude intenzivnější.

^REKLAMA

Jak vidíte budoucnost evropské legislativy a finančního poradenství?

Velice široce o tom diskutujeme na FECIFu i USF. Existují dva základní scénáře. Buď to tak půjde dál a regulace se bude dál a dál utužovat s každou iterací předpisů. To znamená hypoteticky, jestli bude například nějaký MiFID III či IDD II, tak se bude zvyšovat tlak na pobídky, to je již úplně jasné. Je to obecně horké téma. Když vezmu například obecně genezi MiFIDu, tak se zavedla nějaká přípustnost pobídek v MiFIDu I a MiFID II již zavádí nezávislé poradenství, což je mimo jiné poradenství bez provizí. Pokud to půjde po této koleji, tak MiFID III již přijde s nějakým omezením provizního odměňování. Úvahy v evropských orgánech k tomu jednoznačně směřují.

Nebo se evropský establishment nějak poučí a přijde někdo, kdo skutečně reálně otočí kormidlem.

Stávající Evropská komise měla relativně velké proklamace, reálně však ve věcech, které řešíme my, se téměř nic nezměnilo. ESMA a EIOPA pokračují pořád ve stejném kurzu, směrnice a nařízení jsou chrleny dál. I v Evropském parlamentu byla v tomto směru demonstrovaná nespokojenost ve chvíli, kdy odmítly technické standardy kvůli nařízení PRIIPs. Tam se rétorika verbálně změnila, ale reálně, ať už úmyslně či neúmyslně, se kormidlo neotočilo a Evropa se stále snaží regulovat „vše, co se hýbe“.

A pokud by tedy přišla změna…

Přestaly by se vytvářet další a další regulatorní předpisy. V podstatě by se zastavilo neustálé zpřísňování a zdetailňování regulace, která již nyní řeší, jakým písmem a na jaké stránce či grafu co má být – úplné nesmysly. Tento trend je nutné zastavit.

Pak je otázka, co by se dělo dál. Jestli by se někdo chtěl třeba vracet zpátky, protože asi můžeme diskutovat o tom, že jsme již ve stavu částečné přeregulace. Nebo by někdo řekl, že jsme to někam dotáhli na určitou úroveň  další regulace už nemá přínos – pro zákazníky ani daňové poplatníky. To si netroufám odhadnout. Ale v tuto chvíli určitě, když se podívám na to, co FECIF reálně řeší, se nezměnilo téměř nic.

Co by mohlo vést k této změně?

Vyjdeme-li z předpokladu, že EU je demokratická instituce, tak volby a významně jiné rozložení sil například v Evropském parlamentu a samozřejmě i v národních státech, které tvoří druhou komoru (Evropskou radu). To je asi ten hlavní faktor.

Koho byste si představoval?

Osobně nejsem v zásadě euroskeptik, ale mám velmi silné výhrady k tomu, kam EU směřuje v rámci tohoto establishmentu. Takže bych si představoval někoho více liberálně zaměřeného, kdo by kladl menší důraz na regulace, sociální zabezpečení a podobně.

A kam to tedy směruje nyní?

Mám pocit, že teď se jede pořád stejný kurz, jako byl pět deset let zpátky. Byla tady finanční krize, kterou způsobily finanční instituce, tak je potřeba je zregulovat do bezvědomí, což dopadá na všechny součásti finančního trhu.

Jak ovlivní brexit a politická nejistota (fr. volby) přístup EU k tvorbě regulace?

Všechno je to, jak se říká ve fotbale „od zápasu k zápasu“. Všichni sledují, jak to dopadne. Někdy to dopadne lépe a někdy hůře. Například nizozemský výsledek je interpretován tak, že volby dopadly vlastně dobře, přestože strana premiéra oslabila a strana Geerta Wilders posílila. A teď se uvidí ve Francii. Co se bavíme s francouzskými kolegy, tak v podstatě na každém setkání mají jiný výhled, jak to dopadne. Takže uvidíme. Necháme se překvapit.

Děkuji za rozhovor.