Jiří Šindelář: Jednotná asociace by mohla vzniknout ještě letos

Opět se na stůl položila otázka sbližování asociací USF ČR a AFIZ. Jak toto sbližování vnímáte z pohledu USF ČR?

Je to téma, které se za deset let, co jsem v unii, vrací s dvouroční až roční frekvencí. Zažil jsem již mnoho rozhovorů s činovníky na obou stranách, kdy to vypadalo, že si definitivně plácnou – je to primárně věcí dohody členů asociací – a nakonec se to nějakým způsobem nepodařilo.

Jak to ale zpovzdálí sleduji letos, protože to je opravdu věcí dialogu významných členů asociací, tak se mi zdá, že se chýlíme k něčemu, co by se skutečně mohlo povést. Probíhají neformální i více formální diskuse o tom, jakým způsobem by mohla společná entita fungovat, jakým způsobem by byla zajištěna, obsazena apod.

Co vedlo k tomuto zlomu, že nyní by se již mohly asociace spojit?

Těžko říci. Důvodů bylo určitě několik. Určitě to byl legislativní tlak, protože všem je jasné, že jedna a silná asociace by měla větší slovo než dvě dílčí asociace. Na druhou stranu toto je všem jasné dlouhodobě. Všichni chtějí jednotnou asociaci.

^REKLAMA

Ostatně proto USF a AFIZ v rámci lobbingu velmi úzce spolupracují a zastávají stejný názor…

V 90 % věcí ano. Skutečně to tak je a funguje to dobře.

Nebylo nikdy sporu o tom, že by jedna asociace byla dobrá. Problém byl vždycky v té cestě. A možná právě to, co se letos změnilo a mění, je, že došlo k mnohem větší názorové konvergenci o tom, jakým způsobem by měla jednotná asociace fungovat a jaké názory by měla prosazovat.

USF funguje, je přední asociací na trhu, měli jsme vždycky svoji linii, ale přitom jsme vždy byli otevřeni integraci. Byly tu ale vždy obavy, aby to nedopadlo jako v případě, kdy by se Evropská unie překotně rozšířila, aby se za rok kvůli vnitřnímu pnutí rozpadla.

Vždy zazníval názor, že integrace ano, ale musíme si být jisti, že jsme schopni všichni dohromady utvořit ucelený tým. A to by se mohlo letos opravdu podařit.

Do jaké míry hrají roli osobní rozpory šéfů jednotlivých finančně poradenských společností? USF vznikla tím, že Petr Hrubý odešel s Broker Consultingem a dalšími firmami, které ho následovaly, z AFIZu.

To je již vyhaslá záležitost. Nemám dojem, že by osobní animozity hrály nějakou významnější roli.

Není to ale jen tento dávný případ, kdy vzniklo USF. Kupříkladu OVB Allfinanz vstoupilo do USF krátce poté, co opustilo AFIZ v reakci na vyloučení Lukáše Štorka.

Nemám pocit, že by to hrálo nějakou významnější roli.

^REKLAMA

Každá z asociace funguje na trochu jiném principu, s jiným rozpočtem, s jiným způsobem rozhodování členů. Jak významnou roli hraje toto?

Řekl bych, že do určité míry ano. Ale jsou to věci, které, když bude politická vůle, se dají odladit. V USF máme model, který není zásadně problémový, jak vyplývá z diskusí, kterých jsem se účastnil. Muselo by ale dojít k určitým úpravám a adaptacím.

Co z mého pohledu v tuto chvíli není ve hře, je individuální členství fyzických osob. To nikdo ani neprosazuje. Směřujeme tedy k asociaci o právnických osobách, podobně jako Česká bankovní asociace, či konec konců i USF, a další. Organizační model, pakliže škrtneme fyzické osoby, které budou členy prostřednictvím právnických osob, již není tak odlišný. Pak už je to jen o tom, jak funguje Rada jako jakýsi mezičlánek mezi představenstvem a členskou schůzí.

Jedna z velkých výhrad vůči AFIZu byla obrovský rozpočet a obrovské náklady s asociací spojeny. U USF jsem obdobnou výtku nezaznamenal. Je to tím, že je USF v tomto směru ekonomičtější? Nebo není tak rozkročená a nenabízí tolik služeb svým členům?

Já, coby člověk, který USF pomáhal vybudovat, jsem přesvědčen, že USF je nejefektivnější na trhu. Máme rozpočet stabilizovaný v určité výši a nedochází k dramatickým nárůstům ani poklesům. S výjimkou loňského roku, kdy jsme čelili extrémní zátěži z pohledu implementace legislativních předpisů, jsme hospodařili přebytkově. Máme tedy nahromaděné finanční rezervy z minulých let v podobě nerozdělených zisků.

Z pohledu efektivity za investici, kterou členové USF do asociace vkládají, je užitek, který přinášíme, velmi dobrý. O tom svědčí i stabilita našeho fungování. I ze zpětné vazby od členů a jak se nám vyvíjí členská základna, jak se vyvíjí pohled na členské příspěvky, si myslím, že vládne spokojenost.

U kolegů z AFIZu ta výhrada historicky byla, ale nyní je situace i u nich zcela jiná. Nyní možná mají i opačný extrém. Ale to nijak blíž nesleduji.

Pokud by se členové asociací dohodli na sloučení, jakou formou by k němu pravděpodobně došlo? Byla by vybrána jedna a členové druhé by přestoupili, nebo by docházelo k fúzi právnických osob?

To v tuto chvíli nechci předjímat. Odehrávají se diskuse mezi významnými členy asociací. Jaký bude výsledek v tomto konkrétním organizačním uspořádání, se brzy uvidí.

Moje osobní preference i preference většiny členů USF je jednoznačně v tom, aby tou společnou platformou byla USF. Ale nechci to nějak předjímat a fixovat, než se dohodnou klíčoví hráči. To je na nich a já se těším na spolupráci se všemi dalšími kolegy ve sjednocené platformě.

Jak může sloučení asociací ovlivnit členství v evropské asociace FECIF?

^REKLAMA

Můj předpoklad je, že ho neovlivní a že FECIF i v rámci jednotné asociace bude považován za správnou platformu, kde by se na evropské úrovni mělo profesní sdružení z Česka angažovat.

Jsou i nějaké „špatné“ platformy?

Z mého pohledu méně správné. Jsou i další asociace sdružující finanční a především pojišťovací zprostředkovatele, které jsou určitou alternativou k FECIFu. Myslím, že FECIF je lepší možností. A to je názor, který budu v diskusích předkládat.

Mají někteří členové či nečlenové USF jiný názor a tíhli by spíše k jiné asociaci?

Nezaznamenal jsem.

Kdy by mohlo ke sloučení asociací dojít?

Pokud dojde k dohodě a nikde se nezasekneme, horizont s dostatečným intervalem spolehlivosti je rok 2018. Kdy konkrétně to bude, se i po zkušenostech, které mám, netroufnu odhadnout. Bylo by to předčasné.

Z pohledu USF a našich členů to není otázka, kterou bychom museli nutně řešit bezprostředně. Spíše jde o to, aby se to udělalo dobře a aby budoucí entita dobře fungovala. Nejhorší scénář by byl překotně se sloučit, a pak za půl roku, za rok řešit nějakou vnitřní krizi.

Jeden z velkých otazníků v rámci asociace je, jak vyvážit velké a malé firmy. Velké firmy chtějí mít větší hlas, protože sdružují větší část trhu, malé firmy se tím cítí být utištěné. Jak toto řešíte v USF a jaký by měl být cílový stav v rámci jedné asociace?

Obě strany mají svůj pohled na věc. My v USF máme velmi dobře fungující demokratický mechanismus. Nikdy jsme se nesetkali s tím, že by někdo přišel s tím, že je ukřivděný, ať již z pozice velké, nebo malé firmy. Daří se nám budovat konsensus, který funguje.

Máme Radu, coby orgán, který rozhoduje v průběhu roku o strategickém směřování. A tam platí parita hlasů – co člen, to hlas, bez ohledu na velikost. Je to systém, který se nám dobře osvědčuje, i když je organizačně náročný. Kolegové z menších i větších společností by určitě potvrdili, že nedochází k tomu, že by jedna strana válcovala tu druhou.

Jednou ročně máme valnou hromadu, která řeší statutární věci a volí představenstvo, schvaluje se rozpočet, stanovuje základní strategie. Tam je podíl hlasů daný výší příspěvku s nějakým stropem. Nemůže se stát, že by někdo měl více než 20 % hlasů, i kdyby platil sebevětší příspěvek. Výše příspěvku je odvozená od obratu společnosti.

V rámci rady jsou zastoupeny všechny firmy, které jsou členy USF?

Ano, všechny. Přidružení členové nemají právo hlasovat. Ale řádní členové mají automaticky člena rady a hlas.

Kolik stálých lidí má organizace USF?

Na stálo jsem pouze já. Všechny ostatní kolegy máme formou obchodně-právního kontraktu. Tým, ve kterém pracujeme, je stabilně řádově okolo 5 – 6 lidí v závislosti na aktuální agendě.

V případě sloučení asociací, bylo by nutné tento tým rozšířit?

Bylo by to vhodné. I když model fungování v rámci aparátu je výkonný a efektivní, ale vzhledem k počtu členů USF a agendě, kterou řešíme, je blízko svého limitu. Personální posílení je podle mého názoru žádoucí. Na druhou stranu by nemělo vést k nějakému dramatickému navyšování rozpočtu nad přirozenou úroveň.

Děkuji za rozhovor.