Jiří Šindelář: Trh potřebuje nějakou kultivaci

Nedávno jste byl zvolen místopředsedou FECIF, kde se chcete podílet na zefektivnění fungování asociace.  Co se ale děje na české scéně?

Absorbovali jsme zákon o spotřebitelském úvěru. Větším tématem je však prevence praní špinavých peněz (zákon zvaný AML). Je to spíše technické téma, které v současné době hodně řešíme s našimi členy. Neuplyne týden, aby se neobjevila nejasnost v postupech. Novela zvýšila rozsah povinností a rozšířila počet osob, které musí provádět AML identifikaci. Je to hodně metodické téma.

Koho všeho se AML identifikace dotýká?

Nově dopadá i na investiční zprostředkovatele a firmy budou mimo jiné muset zpracovávat tzv. analýzu rizikovosti. Což je významný dokument s poměrně nejasnými parametry, pročež jsme pro naše členy připravili v rámci metodické podpory překlad z obdobné rakouské verze. V zákoně jsou i další technické změny dopadající na identifikaci a kontrolu zákazníků, politicky exponované osoby a podobně. Plus je třeba říci, že ČNB oblasti AML věnuje na kontrolách významnou pozornost.

^REKLAMA

A co pojišťovací zákon?

Nedávno skončila lhůta pro mezirezortní připomínkové řízení k novému zákonu o distribuci pojištění, což je vlastně novela zákona 38, ale je to nový zákon. Tam jsme společně s kolegy z AFIZu samozřejmě dali naše připomínky. Nepochybně to bude zajímavé téma.

Jaké připomínky jste k tomuto zákonu dávali?

Měli jsme poměrně hodně připomínek, asi čtyřicet. Spousta z nich jsou technické připomínky. Nový zákon byl trošku více přepracovaný oproti verzi, kterou jsme viděli na podzim. To mě třeba osobně trochu překvapilo.

^REKLAMA

Byly to změny k lepšímu?

To bych nehodnotil. Něco lepší, něco horší. Myslel jsem si ale, že verze z podzimu je již za ty roky, kdy se tento zákon diskutuje, stabilizovaná.

Pro nás byl například podstatný povinný doškolovací kurz, který v zákoně bude. Není navrženo povinné opakování zkoušky po pěti letech, jako třeba u penzí. Směrnice IDD předepisuje pro distributory určitý počet hodin vzdělání na rok. Chtěli jsme, aby je nedělaly pouze akreditované instituce. Říkáme – zkoušky ano, ale kurzy, nechť si můžou dělat i firmy po ohlášení akreditované společnosti či ČNB.

Pak jsme měli řadu techničtějších připomínek. Například jsme chtěli, aby lhůta pro složení zkoušky, která je navržena kvůli transpoziční lhůtě na 12 měsíců, což nám přijde málo, byla 24 měsíců jako u úvěrů.

^REKLAMA

Kdy by mohlo dojít ke schválení tohoto zákona?

Co mám informace, tak ambice ministerstva není předkládat zákon ještě před volbami, ale v podstatě až po volbách. Takže nyní proběhne mezirezortní připomínkové řízení, vypořádání, legislativní rada vlády. Ambice budou asi takové, aby se vše stihlo tak, aby to schvalovala nová vláda po volbách. Nesmíme zapomínat na transpoziční lhůtu směrnice, která končí v první polovině roku 2018.

A co téma regulace provizí?

Ministerstvo očekávatelně navrhuje v podstatě to, co je teď od 1. prosince 2016 platné. Nám za USF vadí, že regulace postihuje i čistě rizikové smlouvy, v tom jsme konzistentní. To se nám nelíbilo již minulý rok a nelíbí se nám to ani teď. Takže jsme vznesli patřičné připomínky a uvidíme, jak se to bude vyvíjet a s čím přijdou další asociace.

Zákon jako takový vám nevadí?

My jsme zákon v zásadě podporovali vždycky. Trh potřebuje nějakou kultivaci. Věci typu – zkoušky, přeregistrace, registrace, pravidla jednání, registrační povinnosti – s tím jsme na rozdíl od jiných asociací byli srozuměni. Doufám, že se nyní již napošesté podaří rozumné předpisy prosadit a na něčem se to příprava nezasekne, jako jsme to již mnohokrát zažili.

Děkuji za rozhovor.