Jsou i jiné možnosti než akcie a dluhopisy. Kam investovat úspory?

Diskuse vyvstávají už kolem samotného pojmu alternativní investice. Zatímco někdo si vybaví nákupy uměleckých předmětů, obrazů, mincí nebo starožitností, jiný vidí příležitosti zejména v moderních alternativách, jako jsou kryptoměny nebo start-upy.

Kryptoměny nebo zajímavé start-upy

„Každý si pod alternativní investicí představí něco jiného. K tradičním nástrojům bych z pohledu historie nebo procentuálního zastoupení ve společnosti přiřadil stavební spoření, spořicí účty nebo podílové fondy, drahé kovy nebo akcie,“ říká investiční poradce Michal Nedbal a dodává: „Vše ostatní bude alternativní – tedy třeba forex, opce, korporátní dluhopisy, kryptoměny, start-upy, peer to peer půjčky, veřejně obchodované fondy ETF nebo prostě cokoli na burze.“

Pokud by měl Michal Nedbal doporučit alternativní investici, byly by to kryptoměny nebo start-upy. „Myslím ale, že každý bude smysluplnou alternativní investici spatřovat v něčem jiném, takže můžu přiblížit jen svůj pohled. Kryptoměny mám rád, protože legálně ,obchází‘ centrální bankovnictví a jejich podstatou je průhlednost a dopředu známá ne-vyrobitelnost,“ říká investiční poradce.

Připomíná také, že aby se například při užíváni bitcoinu něco zásadního změnilo, musí s tím souhlasit drtivá většina všech uživatelů. „To je v dnešním světe běžných investic skoro nemyslitelné. Jsou tam samozřejmě i rizika, třeba v podobě zatím nejasného přístupu zákonodárců. A pokud máte chuť nakupovat altcoiny, tedy vše mimo bitcoinu, je vyšší riziko, že narazíte na podvod,“ konstatuje Michal Nedbal.

^REKLAMA

Start-upy podle něho s sebou nesou podobná rizika. „Mám je rád, ačkoli jsem v několika z nich přišel o peníze, ale to prostě ke zkušenostem patří. Podpořit dobrou myšlenku v podnikání mi přijde jako správný způsob, navíc je to často levnější a výnosnější než nakupovat akcie u zavedených firem,“ doplňuje.

Cokoli jiného než akcie a dluhopisy

Pohled na alternativní investice ale může přicházet i z jiného úhlu. Podle Davida Kufy, ředitele oddělení korporátních a privátních klientů v Conseq Invesment Management, je alternativní investice taková, jejíž cena se pohybuje buď nezávisle, nebo rovnou opačně, než tradiční investiční nástroje, jako jsou akcie nebo dluhopisy. „Portfolio, které takové investice, v rozumné míře obsahuje, dosahuje v průměru lepších výsledků. Jejich zařazením buď při stejné míře rizika zvýšíme výkonnost svých investic, nebo naopak snížíme riziko a výnos zůstane zachován,“ doplňuje.

Za alternativní investici pak považuje aktiva, která sama o sobě negenerují výnos a jejich zhodnocení plně závisí na střetu nabídky a poptávky. „Příkladem mohou být komodity, jako je zlato nebo ropa, případně víno, starožitnosti, veteráni, umělecké předměty nebo sběratelské mince. U těchto věcí je obtížnější stanovit jejich vnitřní hodnotu a měly by být určeny jen odborníkům v dané oblasti, jako jsou třeba zkušení sběratelé umění,“ konstatuje David Kufa.

Tím ale výčet možností, do nichž lze investovat, nekončí. „Mezi alternativní investice řadíme také různé druhy nemovitostí, jako jsou retailové, průmyslové nemovitosti a další, zemědělskou půdu a lesy, projekty výroby energie z obnovitelných zdrojů, alternativní investiční strategie na finančních trzích, například hedge fondy, a podobně. Do těchto investic lze pohodlně investovat prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů v součtu od jednoho milionu korun,“ dodává David Kufa.

^REKLAMA

Alternativní trendy v investování

Ještě jiný pohled na alternativní investice nabízí Richard Bechník, investiční analytik oddělení produktového managementu ve společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Ten upozorňuje zejména na trendy v investování, které jdou trochu jiným směrem než dříve. „V dnešní době je populární udržitelné investování a také čistá energie,“ zdůrazňuje.

Upozorňuje ale na to, že investoři by si měli být vědomi své strategie. „Jestliže se jedná o dlouhodobějšího investora s nízkou averzí vůči riziku, pak má dvě možnosti. Může vybrat globálně a sektorově široce zaměřené fondy, které jako jedno z kritérií zohledňují udržitelnost a ESG principy (Environmental, Social a Governance) podkladových aktiv. Takové investici pak nemusíme klást meze podílu na portfoliu,“ konstatuje.

Pokud se ale investor rozhodne například pro úzce zaměřený sektor čistých energií, potom by podle Richarda Bechníka neměl takové investici dávat větší prostor než 30 procent. Vysvětluje také proč. „Rizik spojených s touto investicí jsme mohli být svědky i letos, když akcie ze sektoru čistých energií od ledna výrazně propadly. Povětšinou totiž představují růstové akcie s vysokou valuací, které se letos netěší takové oblibě. Dlouhodobě je však tento sektor velice atraktivní, a to především s ohledem na klimatické závazky předních světových ekonomik. Když tedy dá investor danému sektoru rozumnou váhu v portfoliu a bude dodržovat investiční horizont nehledě na volatilitu, pak to bude rozhodně přínosem pro jeho budoucí zhodnocování,“ doplňuje.

Od 5 do 40 procent

Také ostatní odborníci zdůrazňují, že alternativní investice by neměly být základem portfolia, ale jeho užitečným doplňkem. Podle Lukáše Vokela, analytika konzervativních investic z Broker Consulting by se měl podíl alternativních investic odvíjet od rizikové averze, tedy sklonu daného investora vyhýbat se rizikům, a majetku investora. „Obecně by alternativní investice měly tvořit maximálně 5 až 10 procent portfolia,“ uvádí Vokel.

Podle Davida Kufy ale záleží mimo jiné i na konkrétní ekonomické a společenské situaci. „V současné době, kdy je výnosový potenciál veřejně obchodovaných akcií a dluhopisů omezený, doporučujeme relativně vyšší podíl alternativních investic, přibližně 20 až 40 procent portfolia,“ uzavírá.