K přijetí eura vládne spíše skepse. Jak to změnit?
Foto: Pixabay
V roce 2020 v rámci pravidelného šetření, Centrum pro výzkum veřejného mínění, zjišťovalo názory mimo jiné na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro. Ze zjištění vyplývá, že v tuzemsku stále přetrvává převážně odmítavý postoj ke společné měně. Co by se muselo stát, aby se změnila nálada ve společnosti? Chybí zde silný hlas ekonomů? Odborníků, kteří by se za něj postavili?
Podle oslovených odborníků je potřeba oddělit rovinu ekonomickou a politickou, resp. ideologickou. V ekonomické rovině, aby euro dávalo smysl, je nutné splnit několik podmínek. Je zřejmé, že ty v současné době splněny nejsou. V situaci, umocněné pandemickou krizí, nelze jejich splnění očekávat ani v dohledné budoucnosti.
„S ohledem na výrazný nárůst zadlužení navíc lze jen stěží předpokládat, že podmínky paktu stability a růstu splní alespoň některá evropská země. V podmínkách, kdy tedy chybí podpůrné ekonomické argumenty pro jeho přijetí, je velmi těžké myšlenku přijetí eura smysluplně obhajovat,“ uvádí pro server Investujeme.cz odborník Partners Ondřej Koňák.
Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa vysvětluje, že touha české populace po euru by jistě výrazně zesílila v případě, že by se koruna stala obětí bubliny. Tedy že by oslabila nebo posílila výrazně mimo hodnoty odpovídající potřebám a možnostem českých vývozců a dovozců. „Takový scénář přichází v úvahu zejména jako důsledek nějaké hrubé chyby na straně českých tvůrců hospodářské politiky, tedy vlády, zákonodárců nebo centrální banky,“ podotýká Michal Skořepa.
Pro přijetí eura je podle výzkumu z loňského roku čtvrtina Čechů
Přibližně sedm z deseti (69 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, přičemž více než dvě pětiny (43 %) s tím „rozhodně nesouhlasí“ a další více než čtvrtina (26 %) „spíše nesouhlasí“. Pro přijetí eura je nyní téměř čtvrtina (24 %) Čechů, v tom 6 % „rozhodně“ a 18 % „spíše“. Zbylých 7 % dotázaných na otázku nemá utvořen názor a volí odpověď „nevím“.
REKLAMA
V porovnání s předchozím šetřením z dubna 2019 došlo ke statisticky významnému poklesu (o 6 procentních bodů) podílu těch, kteří s přijetím eura jako měny České republiky nesouhlasí ve prospěch lidí, kteří s přijetím eura jako měny ČR souhlasí (nárůst o 4 procentní body).
V dlouhodobějším srovnání je patrné, že negativní postoj k euru poprvé výrazněji převážil v roce 2010, v letech 2001 až 2005 převažoval souhlas nad nesouhlasem a v letech 2006 až 2009 byly oba podíly zhruba vyrovnané.
Od roku 2011 se nesouhlas se zavedením eura pohybuje okolo úrovně tří čtvrtin se třemi dílčími poklesy na úroveň těsně pod 70 %, a to konkrétně v červnu 2011, dubnu 2015 a v aktuálním výzkumu. Souhlas se pak od roku 2011 pohybuje okolo jedné pětiny a jen v roce 2015 a v aktuálním výzkumu se přiblížil k jedné čtvrtině (24 %).
Zdroj : Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – červenec 2020
Vstupem do měnové unie ztratíme flexibilitu
Idea zavedení eura vznikla ve Francii na základě tzv. Delorsovy zprávy. Ta podmiňovala vznik Evropské hospodářské a měnové unie právě zavedením společné jednotné měny. Hlavním důvodem byly podle podle Ondřeje Koňáka paradoxně snahy oslabit Německo, resp. zabránit mu obnovit svou sílu v plném rozsahu tím, že se zbaví marky. Spolková republika se tomuto plánu, pod vedením kancléře Helmuta Kohla, vzpírala. Nakonec ale tlaku podlehla. A to i přesto, že šéfka Institutu pro výzkum veřejného mínění v Allenbachu, paní Elisabeth Noel-Neumannová, roce 1997 poukázala na to, že pouhých 21 % dotazovaných Němců chtělo euro bezpodmínečně.
REKLAMA
Sami teď můžeme posoudit, do jaké míry tento úmysl vyšel. Tato ideologicko-politická rovina také v poslední době utrpěla významné trhliny v prostředí rostoucí názorové neshody mezi hlavními státy EU na klíčové otázky fungování Evropy jako celku.
„Za sebe si přeji, aby debata, která nad tímto tématem probíhá a bude probíhat, byla vyvážená a odpůrci eura dostali v médiích stejný prostor pro vyjádření jako jeho stoupenci. Finální rozhodnutí pak musí být postaveno na důkladné cost-benefit analýze,“ říká odborník Partners s tím, že sám má v této otázce jasno. Přijetí eura razantně odmítá, protože vstupem do měnové unie ztrácíme flexibilitu v podobě pohybu měnového kurzu. Vzdáváme se měnové suverenity a dostáváme se do situace, kdy o nás opět budou rozhodovat jiní.
To platí dvojnásob v době, kdy byly jednotlivé členské země nuceny převzít záruky za obrovský evropský dluh v souvislosti s pandemií. Koneckonců historie nám již několikrát ukázala, že rozhodnutí vynucená a založená čistě na ideologických základech nejsou ekonomicky a společensky přínosná ani udržitelná.
Je to politické rozhodnutí
Šimon Blecha z tiskového odboru Ministerstva financí ČR k tomu dodává, že vstup do jednotné měnové unie je politickým rozhodnutím, kterému však musí předcházet objektivní analýza přínosů, nákladů a rizik. Z toho důvodu Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka pravidelně vypracovávají společný dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, ve kterém aktuálně doporučují vládě ČR prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.
„Jedním z důvodů je, že ČR v roce 2020 plnila z formálních přístupových kritérií pouze konvergenci úrokových sazeb. Nad rámec toho přetrvává nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky k eurozóně a nižší strukturální podobnost ekonomik,“ vysvětluje Šimon Blecha. Přijetí společné evropské měny s sebou nese vedle přínosů také závazky, které je nutné při rozhodování o načasování vstupu do eurozóny posoudit.
