Současné období je pro investice nepříznivé. Centrální banky tisknou nové peníze ve velkém a snižují úrokové sazby až do záporných hodnot. Půjčit českému státu znamená mu za možnost sanovat rozhazovačné rozpočty českých vlád ještě zaplatit až 1 % ročně. Úrokové sazby spořicích účtů klesají k zemi stejně jako zájem bank o klientské vklady. Akciové trhy jsou na svých maximech a je spíše otázkou času, kdy přijde další propad. Jak v takové situaci investovat?
Nejjednodušší rada je pro krátkodobé investice a uložení likvidní rezervy. Fondy peněžního trhu jsou dnes ztracené a nemají možnost vydělat. Zbývá jediná alternativa: Spořicí účty. A to navzdory úrokovým sazbám, které jsou již nyní nízké a neustále klesají. U dlouhodobých (a především pravidelných) investic se i navzdory vysokým cenám akcií může i dnes vyplatit rozložení prostředků do diverzifikovaného akciového portfolia např. prostřednictvím podílových fondů či ETF. Ale co s penězi na období 3 až 5 let? Standardně jsou doporučovány dluhopisy…
Zejména státní dluhopisy „bezpečných“ zemí jsou považovány za bezpečnou investici vhodnou na střednědobé investice. Investory trochu vyvedlo z mýtu jistoty Řecko, které část svých dluhopisů „restrukturalizovalo“ (rozumějte: nesplatilo a fakticky vyhlásilo bankrot), ovšem i tak jsou země nabízející poměrně spolehlivou návratnost kapitálu. Kupříkladu Německo či Česká republika.
Potíž státních dluhopisů bezpečných zemí je ale ve výnosu. Rekordmanem je dvouletý státní dluhopis České republiky, jehož výnos klesl až pod –1 % p.a. A Německo prodalo již i 10letý státní dluhopis s výnosem –0,05 % p.a. Odložit peníze do státních dluhopisů ovšem nenese pouze záporný výnos, ale navíc ještě riziko mnohem vyššího prodělku.
Většina drobných investorů nenakupuje dluhopisy přímo, ale investuje prostřednictvím dluhopisových podílových fondů. Standardně je optimální volit takové, jejichž durace portfolia odpovídá předpokládanému investičnímu horizontu. Pokud investor předpokládá použití prostředků za 3 roky, je optimální volit dluhopisový fond s durací 3 roky.
REKLAMA
Durace představuje průměrnou dobu splatnosti všech peněžních toků. Čím je durace vyšší, tím je investiční nástroj citlivější na změnu úrokových sazeb a inflaci.
Je velmi pravděpodobné, že v průběhu několika příštích let úrokové sazby vzrostou. To se negativně projeví na ocenění dluhopisových fondů. Vzrostou-li úrokové sazby na trhu, klesne cena dluhopisů nakoupených v době nižších úrokových sazeb. A čím dlouhodobější dluhopisy v portfoliu dluhopisového fondu leží, tím bude propad jejich hodnoty znatelnější.
Dluhopisové fondy tak mají možnost nakupovat buď krátkodobé dluhopisy, které mají ale záporný výnos již při jejich emisi, nebo dlouhodobé dluhopisy, na kterých pravděpodobně tratí v budoucnosti. A nebo se mohou porozhlédnout v zahraničí. A tam se ukrývá další riziko – konec kurzového závazku ČNB.
Poohlédne-li se dluhopisový fond po státních dluhopisech v zahraničí, nakupuje cenné papíry nejčastěji v eurech či amerických dolarech (a nebo podstoupí vyšší riziko exotičtějších zemí). Jenže dnes za každé euro zaplatí přibližně 27 Kč. Jakmile Česká národní banka kurzový závazek uvolní, česká koruna s největší pravděpodobností posílí, jak již dnes naznačují future kontrakty či horentní přesun kapitálu z mateřských bank do jejich českých dcer.
REKLAMA
Alternativou mohou být střednědobé termínované vklady. Ty jsou ale jen slabou náhražkou. Klient si v nich peníze uváže na dlouhou dobu za současných podmínek – nízkých úrokových sazeb pod úrovní dlouhodobě očekávané inflace. Tedy opět se ztrátou. Z „bezpečných“ alternativ tak v současnosti zbývá jen setrvání ve spořicím účtu a čekání na lepší (úrokové) časy. A nebo přijmout vyšší investiční riziko.
Při vyšší míře rizika lze investovat např. do dluhopisového fondu zaměřeného na podnikové dluhopisy či dluhopisy rozvíjejících se zemí. I v nich úrokové výnosy poklesly a firmy i rizikovější státy si půjčují za nižší úrok, přinášejí ale přesto vyšší výnosy. Cenou za výnos je v tomto případě ale vyšší volatilita – kolísavost hodnoty investice. A samozřejmě vyšší riziko nesplacení dluhopisů jejich vydavatelem.
A jaké investice pro střednědobý horizont doporučují investiční společnosti?
Tomáš Kálal, makléř Conseq Investment Management
Pokud má klient delší horizont, než jsou tři roky, může už vybírat z širší škály instrumentů, než jsou klasické konzervativní a spořící produkty. Právě v intervalu 3 až 5 let se dostává do oblasti pro příjmovou, případně vyváženou investici. Ta by měla obsahovat jak portfolio dluhopisů, tak určité zastoupení akcií, případně i alternativních investic.
REKLAMA
Byť dluhopisová složka nemá dnes moc valné výnosy, dá se očekávat, že se to v dohledné době změní. Proto bude mít zpočátku spíše stabilizační funkci, která se ale postupem času změní opět do lehce výnosové. Samotná akciová složka by měla být dostatečně diverzifikovaná, nestačí vlastnit akcie z jednoho světového regionu nebo sektoru. Její podíl by se měl pohybovat mezi 20ti a 50ti procenty z celkové investice, podle toho, jaký stupeň kolísavosti portfolia si klient představuje. V současné době bude právě tato složka zajišťovat většinu potenciálního zisku.
Pro větší investory se otevírá možnost také v alternativní oblasti, to znamená v aktivech, které tolik nekorelují s klasickými dluhopisy a akciemi. Jde například o příjmy z obnovitelných zdrojů, nemovitosti, půdu nebo private equity investice. Byť je tato oblast nyní velmi populární, neměl by podíl takovýchto investic přesahovat 15 % v portfoliu klienta. Alternativní investice jsou totiž velmi často nelikvidní a často nutí investory držet pozici například pět let.
Výsledný mix investic by tak mohl mít složení 45 % dluhopisy, 45 % akcie a 10 % alternativní investice. Takovéto portfolio bude mít velkou šanci na úspěch a zároveň bude minimalizovat pokles v případě obecných výprodejů na trzích. Takovýchto investic není potřeba se obávat, na trhu se objevuje mnoho fondů, které respektují právě popsané složení a sami přemísťují svou strukturu podle aktuálního dění. Klient má tak komfort v tom, že vlastní jediný fond, který odpovídá jeho horizontu a dynamicky reaguje na vývoj trhu.
Jan Maňák, BNP Paribas
Vycházím z následujících předpokladů:
- Budu předpokládat CZK investora, kteří v našich zeměpisných šířkách naprosto převládají.
- V indikovaném horizontu dojde k ukončení kurzového závazku ČNB, a i když si umím představit i jiné scénáře následného vývoje, hlavní scénář je posílení CZK vůči EUR a nepřímo i vůči dalším globálním měnám. Z toho důvodu bych na horizontu 3 – 5 let preferoval investice zajištěné vůči měnovým pohybům české koruny.
- Valuace mnoha tříd aktiv jsou vysoké, zejména akcie v USA a kvalitní dluhopisy vydané v Evropě. Přesto tyto trhy mohou znamenat krátkodobou investiční příležitost, nicméně klíčový parametr je široká diverzifikace napříč různými třídami aktiv a flexibilní aktivní správa, která umožní manévrovat portfoliem podle aktuálních okolností, na základě fundamentálních faktorů, chování centrálních bank, nálady investorů (známé střídání období risk-on a risk-off) a dalších faktorů ovlivňujících chování trhů.
Proto bych doporučil aktivně spravovaný smíšený fond, který má dostatečně široké mantinely pro jednotlivé třídy aktiv a který je připravený takové mantinely skutečně využívat v závislosti na svých výhledech.
V listopadu 2015 jsme spustili takový fond v CZK třídě, jmenuje se Parvest Flexible Multi-Asset (Classic RH CZK, LU1270642454) a jde o fundamentálně spravovaný smíšený fond od našeho Multi Asset Solutions týmu, který sám o sobě spravuje 70 miliard EUR. Fond cíluje výnos cash +4 % (před odečtením nákladů na správu) při plánované volatilitě 6 – 10 %. Mimochodem, tým MAS je aktuálně velmi konzervativně naladěný s ohledem na politická rizika voleb v USA i nadcházejícího ústavního referenda v Itálii a aktuální ex-ante volatilita fondu je dokonce pod dlouhodobým cílem, někde v oblasti okolo 5,50 %.
Jako doplněk bych zvážil investici do globálních firemních dluhopisů vysokého výnosu, opět kombinované s měnovým zajištěním do české koruny. Hlavním argumentem pro tuto třídu aktiv je prostředí nízkého kladného globálního růstu, které udržuje příznivé měnové podmínky ze strany globálních centrálních bank a které je obecně příznivé pro firemní dluhopisy sub-investičního ratingu. Z nabídky BNPP IP bych tedy vybral fond Parvest Bond World High Yield, široce diverzifikovaný fond (cca 350 titulů), vydaných společnostmi v USA a v západní Evropě, převážně s kreditním ratingem BB a B. Výnos portfolia do splatnosti na konci září činil 5,18 % při nákladovosti fondu 1,60 %, což je sice historický nízký výnos, nicméně odpovídající aktuálním podmínkám na dluhopisových trzích. Zajištěná korunová třída má ISIN LU1022394073.
Petr Šimčák, ředitel obchodu Pioneer Investments ČR
Osobně preferuji firemní dluhopisy s vysokým výnosem a krátkou splatností (Pioneer Funds – Emerging Markets Bond Short-Term) a flexibilní dluhopisové strategie, například Pioneer Funds – Strategic Income se zaměřením na americký trh a Pioneer Funds – Euro Strategic Bond se zaměřením na evropský trh a rozvíjející se trhy.
Dále multi-asset strategie ve dvou variantách:
a) ty, které cílují vyšší dividendu 5 % (Pioneer Funds – Global Multi-Asset Target Income),
b) ty, které cílují konkrétní výnos nad úrokovou sazbu (Pioneer Funds – Absolute Return Multi Strategy, aktuální potenciál 2 – 3 % p.a.).
