V posledních 18 měsících jsme se stali svědky historických událostí, které se nesmazatelně zapsaly do dějin lidstva. Nemovitostní krize ve Spojených státech se přetransformovala do krize ve finančním sektoru, což následně způsobilo prudké zpomalení celosvětového hospodářského růstu. Růst a blahobyt z posledních let byl v případě mnoha světových ekonomik nahrazen recesí.
Investoři se stali svědky totální paralýzy mezibankovních trhů, odpisů v řádech stovek miliard dolarů, největších krachů v historii, výrazného propadu akciových trhů, paniky, cenové volatility nebývalých rozměrů, kolapsu trhu s vybranými finančními deriváty, prudké devalvace měn, úprku zahraničního kapitálu, inflace, která byla následně vystřídána obavami z deflace, prudkého růstu a poklesu cen komodit, rekordních záchranných balíčků v řádech stovek miliard dolarů a mnoha dalších událostí. Historii přepisovaly i trhy s ropou.
Krátký pohled do minulosti
Na počátku roku 2007 se černé zlato ve světě pohybovalo na úrovni kolem 60 dolarů za barel. Mnozí varovali, že cena je extrémně nadhodnocená a v nejbližší době musí poklesnout. Opak byl pravdou a ropa zamířila až k hodnotám kolem 150 dolarů za barel.
Příčin dramatického růstu bylo hned několik. Napjatá situace mezi nabídkou a poptávkou vyvolávala v kombinaci s celosvětovým hospodářským růstem obavy ohledně dostatečného zásobování trhů. K tomu se přidal i prudce oslabující dolar a uvolněná měnová politika ve světě, která v minulosti způsobila peněžní expanzi.
Masa kapitálu zamířila do oblasti nemovitostí, akcií a komodit. Začínající nemovitostní krize a pokles cen domů v USA vedl k přesunu finančních prostředků do posledních dvou zmíněných oblastí.
Ve druhém pololetí roku 2007 postihly ovšem výprodeje i oblast akcií a investoři upřeli svou pozornost na komodity, v nichž hledali záchranu. Následoval prudký růst cen, který nejlépe odrážela právě ropa. Zlomovým bodem se stal počátek července, kdy černé zlato vyčerpalo svůj růstový potenciál, otočilo o 180 stupňů a zamířilo volným pádem k zemi.
REKLAMA
Finanční krize začala mít negativní dopady na reálnou ekonomiku, což se začalo projevovat na poptávce po komoditách. Investiční prostředí se pro hedge fondy, které v minulosti s oblibou využívaly cizího kapitálu a finanční páky (s jejíž pomocí navyšovaly zisky v období růstu), dramaticky změnilo. Vysoké zadlužení z minulosti začalo nyní umocňovat ztráty. Manažeři byli nuceni odprodávat aktiva za jakoukoliv cenu, čímž dále tlačili na ceny na trzích.
Obratu se dočkal i americký dolar, který začal posilovat. A jak už to tak na finančních trzích bývá, šampióni minulosti se stávají poraženými v budoucnosti. Cena ropy ztratila půdu pod nohama a během několika měsíců se zřítila o více jak 75 %. Bez většího zaváhání minula hranici 130, 100, 80, 50 a dokonce i 40 dolarů za barel.
Které faktory budou tlačit na cenu ropy v roce 2009?
Hlavní hybnou silou posledních měsíců je strana poptávky. Finanční krize zaskočila svou intenzitou mnoho ekonomů a začala se velmi negativně projevovat na hospodářském růstu ve světě. Poprvé za 60 let jsme se stali svědky situace, kdy se Evropa, Spojené státy a Japonsko nacházejí současně v recesi.
Uvedené státy patří k největším spotřebitelům ropy, a proto se nelze divit, že recese způsobuje významný pokles poptávky po ropě. Problémy se nevyhnuly ani emerging markets, které byly v posledních letech hlavním motorem růstu poptávky. Oblasti jako je Čína, Indie, Rusko a Střední východ hlásí pokles hospodářského růstu, díky čemuž se snižuje i tamní poptávka po ropě. Země OECD jsou na tom ještě mnohem hůře.
Problémy v zemích největších spotřebitelů se v tomto roce budou s největší pravděpodobností ještě prohlubovat, což bude tlačit na stranu spotřeby. V roce 2008 jsme se poprvé od roku 1983 stali svědky poklesu poptávky a rok 2009 pravděpodobně nebude jiný. IEA odhaduje pokles o 0,6 % na 85,3 mb/d.
Z krátkodobého pohledu budou na cenu negativně působit i vysoké zásoby. V současnosti se nacházíme totiž ve zcela unikátní situaci, kdy se těžařům i investorům vyplatí nakoupit a uskladnit ropu a prodat ji až v budoucnu, protože vzdálenější kontrakty se prodávají za mnohem vyšší cenu. Tímto postupem získají takřka bezrizikově velmi solidní výnos. Rozdíl mezi aktuálními kontrakty a vzdálenějšími kontrakty je největší v historii.
Není se proto čemu divit, že supertankery, které ještě před několika měsíci brázdily oceány a uspokojovaly zvyšující se poptávku, jsou nyní ukotvené v přístavech a naložené až po okraj ropou, která je zde uskladněna. V krátkodobém horizontu budou tyto zásoby bránit jakémukoliv dramatickému růstu cen.
REKLAMA
Obr. 1: Zásoby ropy v USA
Zdroj: Colosseum, Bloomberg
Nepříznivým faktorem zůstává i nadále posilující dolar, který v polovině minulého roku ukončil své oslabování a vůči většině nejvýznamnějších světových měn začal posilovat.
Co by mělo naopak podporovat ropu?
Jednoznačně je to strana nabídky, která reaguje na rychle se měnící situaci se značným zpožděním. Z dlouhodobého hlediska je současná cena ropy pod 40 dolary za barel neudržitelná. Světové zásoby konvenčních zdrojů začínají docházet, což potvrdila i nedávno publikovaná zpráva IEA, která zkoumala produkci 800 největších ropných polí na světě. Závěr je jednoznačný. Produkce klesá průměrným ročním tempem 6,7 %, přičemž jsou nutné obrovské investice, aby se tempo dále nezrychlovalo.
Současná ropná pole budou nahrazována nekonvenčními zdroji v podobě ropných písků a hlubokomořských vrtů, kde náklady na těžbu v mnohých případech překračují 80 dolarů za barel. Nyní je řada nerentabilních projektů ukončována.
Současný pokles poptávky a zhoršující se přístup k úvěrům navíc odrazuje ropné společnosti od investic do průzkumu a od budování nových projektů. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu lze tedy počítat s výrazným omezením na straně nabídky, což by mělo podporovat cenu.
REKLAMA
Obr. 2: Produkce z hlediska jednotlivých zdrojů
Zdroj: IEA
Svou nezanedbatelnou roli sehrává i OPEC, který nemilosrdně redukuje těžbu. V posledních měsících jsme se dočkali poklesu o více jak 4 miliony barelů a podobné kroky lze očekávat i v budoucnu. Prozatím sice kartel nedokázal zastavit propad cen, nicméně bezpochyby ovlivňuje významně stranu nabídky, což může v budoucnu sehrát důležitou roli. Dramatický pokles cen totiž způsobuje nečekané problémy na straně příjmů hlavních producentů černého zlata, s čímž pochopitelně nejsou spokojeni.
Podpora pro cenu by měla přijít i ze strany americké měny. Nevídané záchranné balíčky americké vlády prohlubují státní deficit, úrokové sazby jsou v současnosti téměř na nule a centrální banka se vydala na cestu tzv. quantitative easing, což není nic jiného, než tisknutí peněz, kterými je následně ekonomika zaplavována. Vzpomenout je potřeba i deficity obchodní bilance v USA. Všechny výše zmíněné faktory by se dříve či později měly projevit i na hodnotě dolaru, který bude v dlouhodobém horizontu nadále oslabovat.
Pohled do křišťálové koule
V následujících měsících bychom se měli dočkat pohybů ropy v rozmezí 40 – 60 dolarů za barel. Pokud nastane ve druhé polovině roku oživení celosvětového ekonomického růstu, potom by se ve druhém pololetí mohla cena vyšplhat i nad hranici 60 dolarů.
Je potřeba nicméně čtenáře upozornit, že v současném rychle se měnícím prostředí jsou dlouhodobé predikce značně nespolehlivé. Nikdo není schopný predikovat jednorázové akce, které zásadním způsobem mění celou situaci na trhu (např. záchranné balíčky, nečekané krachy, přírodní katastrofy, války a jiné faktory). Kdo ví, zda se v průběhu roku nedočkáme ve Spojených státech třetího stimulačního balíčku v řádu stovek miliard dolarů? Budoucnost je sice (jako vždy) nejistá, nicméně v horizontu několika let je růstu cen ropy nakloněna.
Autor je analytikem společnosti Colosseum.
