Kde budou drahé kovy na konci roku? Analytici nemají moc jasno
Každý investor by se měl při rozhodování o tom, kam a kdy uloží své peníze, rozhodovat na základě vlastních zkušeností a znalostí, případně rizikového profilu, investičního horizontu apod. Řídit se cizími radami, kterých je dnes v médiích nepočítaně, se většinou nevyplácí a i zkušenosti říkají, že ti, kdo jdou vlastní cestou, jsou většinou na vítězné straně. Přesto někdy nezaškodí zjistit si i cizí pohled na věc. Současný opětovný zájem o drahé kovy, které v posledních dnech zaznamenaly zajímavé přírůstky na cenách, přímo vybízí k tomu, abychom se podívali, jak vidí (resp. viděli na začátku roku) jejich budoucnost odborníci na slovo vzatí.
Různý pohled na věc a nejednotnost v cenách asi nikoho nepřekvapí, ale rozdíly u analytiků z bank a investičních společností, kteří předpovídají ceny drahých kovů pro London Bullion Market Association, na rok 2012, jsou poměrně výrazné, zejména u zlata. Předpovědi zveřejňuje LBMA každý rok, přičemž každý z analytiků určuje maximální, minimální i průměrnou cenu na celý rok a pro čtyři kovy (zlato, stříbro, platina, palladium), společně s komentářem o očekáváních a svým pohledem na situaci na trhu.
Nejnižší minimální cena, která se v letošní předpovědi objevila, je pouhých 1 200 dolarů za unci. Rohit Savant z CPM Group, vysvětluje svoji poměrně pesimistickou předpověď tím, že investoři (a to jak centrální banky, tak i soukromí investoři) sice budou mít o zlato stále zájem, ale rizikem pro cenu žlutého kovu může být silný dolar a oslabující poptávky z Indie. Savant má nejnižší také maximum (1800) a je jedním ze sedmi analytiků (celkový počet je 26), kteří předpověděli maximální cenu pod 2 000 dolarů za unci. Zatím to vypadá, že s tímto maximem se docela trefil (pokud zlato neposílí do konce roku o 200 a více dolarů). Thorsten Proettel z LBBW, který očekával minimum na 1 220 dolarech za unci (maximum 1 950), viděl jako největší riziko pro cenu zlata zvyšování produkce, pokles v nákupech klenotnického zboží a nevýraznou poptávku v oblasti investic do zlata. Nejvyšší minimum pak očekával Ross Norman ze společnosti Sharps Pixley Ltd (1 590 dolarů za unci), podle něhož měla být investiční poptávka, zejména v Asii, naopak silná, zejména díky ekonomickým nejistotám v první polovině roku. Sám však přiznává, že předpovědět pohyb ceny zlata v roce 2012 je extrémně složité. V každém případě se však svým minimem od reality (1 548 dolarů za unci na konci května) velmi nevzdálil.
V odhadech maximální ceny byli analytici poměrně optimističtí a většina jich odhadovala, že cena žlutého kovu letos překoná dvoutisícovou hranici za jednu troyskou unci. Největším „ranařem“ je v tomto směru Edel Tully z UBS, který na začátku roku očekával maximální cenu na 2 500 dolarech. Vzhledem k tomu, že druhé nejvyšší maximum bylo 2 250, je jeho předpověď skutečně odvážná. I jeho průměrná cena je jednoznačně nejvyšší (2 050) a extrémnost jeho předpovědi dokládá rovněž to, minimum odhaduje pouze na 1 400 dolarech. Hlavními důvody pro toto optimistické očekávání byly zejména přetrvávající problémy se zadlužením států, recese v Evropě a následné snižování úrokových sazeb, mírný růst rozvinutých ekonomik, mírná předpověď pro jiné třídy aktiv, stále nízké úrokové sazby v USA a v neposlední řadě pokračující nákupy zlata ze strany centrálních bank. Pozitivním faktorem pak může být také nové kolo QE a pokud se cena přehoupne přes psychologickou hranici 2 000 dolarů za unci, může cena vystřelit skutečně vysoko. Zatím to však na takový optimismus na trzích nevypadá.
I v čase nejvýraznějšího růstu v roce 2011 byl rozdíl mezi maximem a minimem v jednom roce kolem 600 dolarů, takže očekávání, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou v jednom roku bude 1 100 dolarů je trochu přitažené za vlasy. Nejumírněnějším analytikem byl v tomto případě pro letošní rok Bhargava Vaidya ze společnosti B.N. Vaidya & Associates, u něhož byl rozptyl mezi maximem a minimem „pouze“ 460 dolarů.
REKLAMA
Mimochodem, Tully byl v minulém roce nejúspěšnější v předpovědění průměrné ceny, kterou měl opět nejvyšší a minul pouze o 22 dolarů (předpověď 1 550, skutečnost 1 572) a jeho předpověď nebyla ani zdaleka tak extrémní. Celkově však nejlépe odhadl vývoj v roce 2011 již zmiňovaný Norman Ross, který byl blízko jak minimu (nejvyšší předpověď 1350, skutečnost 1 319 na konci ledna) tak i maximu (opět nejvyšší předpověď 1 850, skutečnost 1 895).
U stříbra se minimální odhadovaná cena pohybuje mezi 19,20 a 28 dolary za unci a maximální cena pak mezi 33 a 53 dolary za unci. Skutečná cena v průběhu letoška se pak od obou extrémů poměrně hodně liší (26,67 a 37,23 dolarů za unci) a spíš se blíží k umírněnějším odhadům. U platiny nejsou extrémy až tak výrazné, přičemž minimální odhadovaná cena se pohybuje od 1 250 do 1 550 dolarů a maximum se pohybuje mezi 1 650 a 2 120 dolary za unci. U palladia se pak minimální odhady pohybují mezi 450 a 650 dolary a maximum se pohybuje v rozmezí 725 až 1 050 dolarů za unci.
Jak je vidět, předpovědi analytiků se skutečně nedají brát jako vodítko při rozhodování o investici do zlata, resp. drahých kovů. A to i přesto, že z historického hlediska se analytikům LBMA poměrně úspěšně daří předpovídat zejména směr, jakým se ceny zlata budou v nejbližším roce pohybovat. Je rovněž zajímavé sledovat, jak se názory analytiků v průběhu roku, kdy zlato zaznamenávalo poměrně dlouhé období stagnace, stávaly stále více pesimističtějšími, ale po posílení v posledních dnech se opět množí optimistické předpovědi o růstu na nová maxima.
Faktem je, že zlato (zejména fyzické) není vhodné jako nástroj ke spekulativním nákupům a mělo by fungovat jako nástroj zajištění, nebo doplněk investičního portfolia s delším investičním horizontem (také kvůli ne zrovna ideální likviditě fyzického zlata) a roční, nebo i kratší předpovědi by investiční rozhodování neměly ovlivňovat.