Kdo, kdy a jakým způsobem může pozastavit obchodování s cenným papírem?
V poslední době jsme toho bývali svědky poměrně často. Některá ze společností zveřejnila, důležitou informaci (případně se objevila ve zprávách) a chaos na trzích a přecitlivělí investoři vyvolali takovou paniku (resp. euforii), že cena akcie rázem vystřelila, nebo propadla o dvacet a více procent.
Pražská burza v takovém případě přistupuje k dočasnému 15 minutovému pozastavení obchodování s daným titulem. Pokud se situace neuklidní a po opětovném obnovení obchodování akcie přidá, nebo ubere dalších 10 %, dochází k dalšímu přerušení, až pokud není denní výkyv 50 %. Podobným způsobem to probíhá na RM-Systému.
Minulý týden pak došlo k poněkud nezvyklé situaci, kdy společnost Orco před začátkem obchodního dne prohlásila, že nebude reportovat výsledky a požádalo burzu o pozastavení obchodování. Podle společnosti to mělo být do konce měsíce, nakonec však burza pozastavila obchodování s titulem pouze na jeden den.
Burza se těmito opatřeními snaží ochránit investory před znehodnocením jejich investice. Ochrana investorů však není jediným důvodem, kvůli němuž může burza pozastavit obchodování s cenným papírem. Důvodů, kvůli kterým může burza přistoupit takovému kroku, je docela dost a jsou popsány v burzovních pravidlech.
Burza tedy může pozastavit obchodování, pokud dojde k okolnostem ovlivňujícím tvorbu nebo vývoj cen na burze, poškozujícím postavení, nebo zájmy burzy, investorů a emitentů, případně narušujícím regulérnost uzavírání a vypořádání obchodů, nebo porušujícím burzovní pravidla a pravidla vypořádání. Může jít o technické důvody na straně burzy, clearingového centra, nebo obchodníků, případně také o okolnosti, jako jsou stávky, válka, občanské nepokoje, nebo přírodní katastrofy apod.
REKLAMA
K pozastavení obchodování může dojít před začátkem obchodního dne, nebo v jeho průběhu u vybraných, nebo i u všech emisí. Může dojít k pozastavení všech obchodů – tehdy se obchody neuzavírají ani neregistrují – nebo jen určitých obchodů, a pak je cenný papír považován za obchodovaný a obchoduje se v jiných typech obchodů.
Rozhodnutí o pozastavení obchodování na BCPP je v kompetenci generálního ředitele burzy (resp. jeho zástupce), popřípadě burzovní komora. Na RM- Systému rozhoduje o pozastavení ředitel na návrh kotační komise. „RMS se může, ale nemusí řídit jejím přáním, je to čistě v kompetenci burzy,“ říká David Hybeš, provozní ředitel RM-S.
Tolik k základním pravidlům. Jak je to však v případě, že o pozastavení požádá samotná společnost, v tomto případě společnost Orco? „Společnost o pozastavení obchodování požádat může, ale je na ní, aby doložila opodstatnění takové žádosti – důvody musí být opravdu pádné a podstatné. Samotné pozastavení je potom čistě věcí rozhodnutí burzy,“ říká Jiří Kovařík, ředitel externí komunikace Burzy cenných papírů Praha.
Zároveň však dodává, že „je třeba si uvědomit, že jedním ze základních úkolů burzy jakožto organizátora trhu, je umožňovat nákup a prodej investičních nástrojů. Když dojde k pozastavení obchodování, je tato možnost pochopitelně omezena a někteří investoři se mohou cítit poškozeni, protože je omezeno jejich právo na volné nakládání s jejich majetkem (nemohou kupovat ani prodávat).“
REKLAMA
„Primární je, aby všichni investoři měli stejné podmínky, stejný přístup k informacím, “ doplňuje David Hybeš.
U Orca, které ale není na naší burze výjimkou, se situace mohla komplikovat také tím, že její akcie jsou obchodovány na několika akciových trzích zároveň. Zde to je pak věcí dohody mezi jednotlivými burzami. „Pokud se jedná o pozastavení instrumentu, který je současně obchodován na více trzích současně, je pozastavení konzultováno v rámci všech trhů (typicky v ČR je to otázka BCPP a RMS, případně dalších zahraničních trhů). Cílem je vždy zvolit společný postup tak, aby investoři v ČR byli ve stejném postavení jako investoři např. v Polsku. Stejným způsobem se postupovalo i v případě pozastavení společnosti ORCO, jejíž akcie jsou obchodovány v ČR, Maďarsku, Polsku a Francii.“ říká Jiří Kovařík. „ Snažíme se chovat stejně jako i ostatní burzy, proto zpravidla konzultujeme postup s ostatními burzami a regulátorem. “ doplňuje David Hybeš.
Poněkud zvláštní bylo také období, na které chtěla společnost Orco pozastavit obchodování se svými akciemi. Nakonec to ale dopadlo trochu jinak, zejména kvůli různosti pravidel v jednotlivých zemích, kde jsou akcie společnosti obchodovány.
„Je nutné zvážit, zda dlouhodobé pozastavení jen proto, že emitent měl např. publikovat výsledky a nestihne to, bude z pohledu investora něco řešit. V tomto směru je důležitá role emitenta, aby nezamlčoval informace ovlivňující kurz. Informační uzavřenost pak dává prostor ke spekulacím a vytváří prostor pro zneužití vnitřních informací,“ míní David Hybeš.
Ještě konkrétnější byl Jiří Kovařík: „Na všech zmíněných trzích kromě Francie platí, že o pozastavení obchodování rozhoduje burza a případné následky (napadení ze strany investorů) jsou směřovány rovněž k organizátorovi trhu. Je tedy zřejmé, že burzy se vždy snaží, aby důvody pro takový krok byly opravdu pádné, a aby čas, kdy se neobchoduje, byl co nejkratší. Na trhu Euronext je situace odlišná, burza emitentovi v případě žádosti o pozastavení vyhoví, aniž by důvody podrobovala rozsáhlému zkoumání – všechny případné spory ovšem potom řeší sám emitent.“