Pro většinu lidí je život doprovázen léty dřiny, placení daní, celoživotního zadlužení a splácení přijatých závazků. Život se pak stává otázkou holého přežití, je to vlečení hrou o peníze a splátek dluhu. Špatně je na tom ten, u něhož není nikdo zadlužen a kdo již neovládá skutečně oceňovaný majetek, který by mu umožnil získat dodatečné peníze. Ještě hůře je na tom ten, kdo je navíc i zadlužen u všech ostatních. Ztráta zaměstnání nebo nečekaná událost pak pro takového hráče znamená pád na dno.
Ať už pracujeme jako zaměstnanci, podnikatelé, nebo vystupujeme v roli majitelů podniků či investorů, účastníme se tím něčeho, co lze označit za hru na zadlužení. Říká to Robert Kiyosaki: „Hru peněz a dluhů jsem vnímal jako hru, ve které hrajete vy, ve které hraji já, ve které hrají všichni. Hrají v ní jednotlivé podniky i jednotlivé země.“ V jedné ze svých knih Kiyosaki vyslovuje své přesvědčení, že "naučit se pravidlům hry peněz a způsobu, jakým se hraje, je důležitou součástí vaší cesty k finanční svobodě." Kiyosaki také říká: „průměrný Američan je vzdálen méně než tři platy od bankrotu jen proto, že hledal lepší život a nechal se pohltit hrou.“ Je na tom průměrný Čech lépe? Hledá lepší život, nechává se pohltit hrou? Je také vzdálen méně než tři platy od bankrotu?
Když dlužník prohrává aneb není všechno zlato co se třpytí
Všichni ti, kteří se bezhlavě zadluží u všech ostatních, hru na zadlužení prohrávají. Čím více je člověk na více různých místech celkové zadlužen, tím v okamžiku konečného zúčtování může být chudší. Chudí lidé i zchudlé země se někdy nechají hrou tak převálcovat, že už jim více nikdo nepůjči. Takový dlužník před sebou tlačí velkou sněhovou kouli nesplácené jistiny, na kterou se dále nabaluje další přítěž v podobě úroků a souvisejících nákladů.
Kdo má hodně dluhů, musel nebo bude muset si leccos odepřít. Z toho, co má, mu také možná bude dříve či později leccos odňato. Může takto přijít o své rezervy, svůj čas, svoje příjmy, rodinu, svůj domov i svou perspektivu. Svou roli ve hře o zadlužení nezvládl, prohrál a platí za to. Kiyosaki říká: "máš-li hodně dluhů, svět si vezme všechno, co máš… tvůj čas, tvou práci, tvůj domov, tvůj život, tvoje sebevědomí, a pak ti vezmou i tvou důstojnost, pokud jim to dovolíš."
Zaslepení emocemi, chamtivostí a vzrušením, vede mnohdy k uzavření obchodů, které by s rozumnou rozvahou nikdy uzavřeny nebyly. Mohou to být zdánlivě výhodné nabídky, časově omezené slevové akce, pěkně znějící názvy nebo balíčky doprovodných služeb, které klient nikdy nevyužije. Na první pohled je vidět mnoho výhod, vypadá to jako výborná koupě, teprve později se ukazuje co všechno to obnáší. A tak se výhodné akce mohou změnit ve zbytečné výdaje a krůček k nezvládnutí hry o zadlužení.
REKLAMA
Kreditní karty, spotřebitelské úvěry a povolení k přečerpání účtu umožňují po omezenou dobu žít kouzlo života na dluh. Je to lákavé, jde si to dovolit teď, není nutné čekat a stačí přece jenom malé měsíční splátky. Vypadá, že peněz je dost, splátky jde přece rozložit v čase, jde to refinancovat výhodnějšími půjčkami. Jenže i malé měsíční splátky, mnoho nakoupených zbytečností nutně končí v nabalující se sněhové kouli dluhů.
Drobnými krůčky žití takového života na dluh směřuje k odčarování kouzla, k utahování opasků a v konečné fázi i ke zchudnutí. Prohrát může i ten, kdo si vzal hypotéku. Svou hypotékou jednou přistoupil na to, že dluh přijímá, slíbil, že část svých budoucích příjmů odevzdá pro splácení jistiny a úroků. Koupil-li nemovitost ve správné lokalitě, v dobrou dobu a za dobrou cenu, zvýší to jeho budoucí příjmy, což mu pomůže zaplatit dluh, úroky i související náklady.
Pokud ovšem koupil špatně, může se snadno stát se otrokem svých dluhů, hru na zadlužení prohrává. Je to kruté, ale svět si bere od chudých, slabých a finančně málo informovaných.
Jak vyhrávají ti, kteří mají přebytky
Komu něco přebývá, je na tom lépe než ten, komu něco chybí. Nejde pouze o to mít přebytky, důležité je udržet si přebytky v čase a v nejlepším případě je zhodnotit. Koupit za přebytky pytel brambor může být rozumné rozhodnutí, pokud je k dispozici sklep a koupí si je rodina, která zakoupené množství brambor v průběhu zimy skutečně spotřebuje. Záleží také na tom, za kolik budou brambory koupeny (vliv načasování koupě), zda-li nepřijde nějaká nečekaná událost kupříkladu v podobě záplavy, která zničí sklep i s bramborami (vliv rizika). Koupí-li se těch brambor zbytečně moc a nebude možné je zkonzumovat ani přebytek prodat a zkazí se, byla to také chyba (podcenění fundamentální analýzy).
REKLAMA
Podobně je tomu s penězi, přebytkový rozpočet poskytuje rezervy, ať už v hotovosti nebo v bance. Jsou to přebytky, které mohou být použity v případě nouze, pro budoucí spotřebu nebo i pro investici. Kdo má takové přebytky, může pak v okamžiku možnosti výhodné koupě chytře a levněji nakoupit a získat ve hře na zadlužení kladné body.
Rozumný hospodář se snaží nejenom přebytky mít, ale i je rozumně uložit a něco na tom vydělat. Takový hospodář rád půjčí bankám své peníze, aby je spravovaly a platily za to úroky. Může také koupit třeba dluhopisy nebo akcie, své peníze vkládá do rukou podnikatelů, kteří slibují, že je zhodnotí. Z pohledu hry na zadlužení je takový hospodář v situaci toho, kdo někomu půjčuje, a možná to přispívá k tomu, že v prvním kole hry na zadlužení vyhrává.
Hra na zadlužení z pohledu banky
Banky a finanční instituce hru na zadlužení musí umět hrát a musí ji zvládat. Musí umět sehnat někoho, komu mohou dlužit, kdo jim svěří své peníze, musí mít vkladatele. Vkladatele lze lákat různými způsoby. Může to být tradice, široká sítí poboček, reklama, nebo také úrokové sazby či akční a časově omezené nabídky. Jiná banka může lákat svými výhodami při poskytování služeb, jako je vedení účtů nebo poskytování hotovostního a bezhotovostního styku.
Dlužníky banky jsou ti, kdo si od banky půjčují. Mohou to být domácnosti, podniky, jiné banky nebo i stát. Také v zájmu banky je prostředky půjčovat, a půjčovat ziskově, tedy vybrat více, než představují související náklady. Ideálním klientem banky je člověk, kterému jeho banka dluží, třeba peníze vázané na dlouhou dobu v podobě spoření na penzi, a který současně své bance splácí svou hypotéku na dům. Kiyosaki takovou situaci komentuje jako nepříliš rozumnou nějak takto: "Banka chce, abyste si půjčili, protože tehdy vám z toho, co vám půjčí, může účtovat 9 a více procent. Zatímco vy si z jednoho dolaru přijdete na 5 procent, banka si přijde na 9 či více procent."
Reklamní a obchodní sdělení rády lákají na nízké měsíční splátky, daňové úlevy a zvýhodnění a jiné zdánlivě jedinečné výhody, které údajně z přijetí dluhového financování vyplývají. Možná že by ten, kdo podlehne a takto na dluh nakoupí, mohl být rozčarován. Pokud by sečetl všechny splátky, poplatky a náklady, které se na sněhovou kouli dluhů, ke kterým se zavázal, nabalí, byl by šokován.
Kdo vítězí a kdo prohrává
Fungování ekonomického světa je postaveno tak, že všichni jsme vedeni k zadlužování se u někoho jiného. Je pravděpodobné, že čím více budeme zadluženi, tím více budeme chudí, i když se to tak z krátkodobého hlediska nemusí jevit. Dluhy být vidět nemusí, vidět může být prosperita. Tato prosperita je ale zdánlivá a pomíjivá. Kouzlo života na dluh končí a dochází na Kiyosakiho slova: "Máš-li hodně dluhů, svět si vezme všechno, co máš… tvůj čas, tvou práci, tvůj domov, tvůj život, tvoje sebevědomí, a pak ti vezmou i tvou důstojnost, pokud jim to dovolíš." Ke slovu se dostanou ti, kdo umějí hru na zadlužení hrát lépe.
Hra o zadlužení spočívá v tom, že je nutné se postarat, aby někdo jiný dlužil nám a aby to bylo pro nás výhodné. Čím více našich přebytků někomu důvěryhodnému půjčíme, tím více kladných bodů a budoucích výhod většinou získáme. Peníze uložené v bance jsou něčím, co nám banka dluží a za co by nám měla platit. A tak je nemoudré nechat své peníze ležet ladem na nízce úročených účtech. Je to krůček k tomu, jak ve hře o zadlužení získat trestné body. Stejně tak trestnými body bude hodnoceno nerozumné zadlužování se a projídání své budoucnosti. Když už dluh, tak s ostražitostí a rozmyslem.
