CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Petr Gola

02. 10. 2012

0 komentářů

Kdo zaplatí příští rok více na pojistném?

 


 

Přestože pro příští rok nedochází k výrazným změnám při výpočtu zdanění práce, tak zdanění práce se zvýší občanům s nadstandardními příjmy. Důvodem je zvýšení stropu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

Dosáhnu „stropu“ = neplatím pojistné

Stanovení maximálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění je velmi významné.

  • Jestliže zaměstnanec dosáhne během roku „stropu“, tak se přestane od daného měsíce již odvádět sociální a zdravotní pojištění. Naposledy se povinné pojistné zaplatí za kalendářní měsíc, kdy je daného stropu dosaženo. Od roku 2012 se však liší maximální vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění. Proto se sociální a zdravotní pojištění může přestat platit v rozdílných měsících.
  • Maximální vyměřovací základ je důležitý i pro OSVČ. I když má OSVČ nadstandardní zisk, tak se zdravotní a sociální pojištění za daný rok vypočítá vždy maximálně ze stropu.

Jak se zvýšil maximální vyměřovací základ?

Strop pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění je v zákoně stanoven jako násobek průměrné mzdy. Průměrnou mzdu přitom stanovuje vyhláškou MPSV. Průměrná mzda, ze které se vypočítávají všechny důležité veličiny pro rok 2013, činí 25 884 Kč.

  • Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění činí 72násobek průměrné mzdy, pro rok 2013 je to tedy částka 1 863 648 Kč (72×25 884 Kč). Pro rok 2012 činí maximální vyměřovací základ 1 809 864 Kč.
  • Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění od roku 2012 48násobek průměrné mzdy (ještě v roce 2011 byl strop pro sociální i zdravotní pojištění shodný). Pro rok 2013 je tedy maximální vyměřovací základ 1 242 432 Kč (48×25 884 Kč). Pro rok 2012 činí maximální vyměřovací základ 1 206 576 Kč.

Vyšší vyměřovací základ = vyšší mzdové náklady zaměstnavatelů

Zvýšení maximálního vyměřovacího základu je nepříjmené i pro zaměstnavatele zaměstnanců s nadstandardními příjmy. Zaměstnavatelé totiž odvádí za své zaměstnance 25 % na sociálním pojištění z hrubé mzdy zaměstnanců a dalších 9 % na zdravotním pojištění z hrubé mzdy zaměstnanců.

Stoupne i odvod na dani z příjmu

Výpočet daně z příjmu fyzických osob je v Česku netradiční. Daň z příjmu fyzických osob se totiž počítá ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění placené zaměstnavatelem).

Daňová reforma počítá s odstraněním této zvláštnosti a výpočtu daně z příjmu fyzických osob z hrubé mzdy zaměstnance. V příštím roce se však bude nadále daň z příjmu fyzických osob počítat ze superhrubé mzdy. Občané s nadstandardními příjmy tedy při stejném příjmu odvedou více nejenom na sociálním a zdravotním pojištění, ale rovněž na dani z příjmu fyzických osob.

Praktický příklad

Pan Novák má roční mzdu 2 000 000 Kč. Vypočítáme si jeho celkové zdanění za rok 2012 i za rok 2013. 

 

Text

 

 

Rok 2012

 

Rok 2013

Hrubá mzda

2 000 000 Kč

2 000 000 Kč

Sociální pojištění

placené zaměstnancem

78 428 Kč

(1 206 576 Kč x 6,5 %)

80 759 Kč

(1 242 432 Kč x 6,5 %)

Zdravotní pojištění

placené zaměstnancem

81 444 Kč

(1 809 864 Kč x 4,5 %)

83 865 Kč

(1 848 648 Kč x 4,5 %)

Sociální pojištění

placené zaměstnavatelem

301 644 Kč

(1 206 576 Kč x 25 %)

310 608 Kč

(1 242 432 Kč x 25 %)

Zdravotní pojištění

placené zaměstnavatelem

162 888 Kč

(1 809 864 Kč x 9 %)

166 379 Kč

(1 848 648 Kč x 9 %)

Superhrubá mzda

(zaokrouhleno na celá sta dolů)

2 464 500 Kč

(2 000 000 + 301 644 + 162 888)

2 476 900 Kč

(2 000 000 + 310 608 + 166 379)

Daň z příjmu

344 835 Kč

((2 464 500 Kč x 15 %) – 24 840)

346 695 Kč

((2 476 900 Kč x 15 %) – 24 840 Kč)

Čistá mzda

1 495 293 Kč

(2 000 000 – 78 428 – 81 444 – 344 835)

1 488 681 Kč

(2 000 000 – 80 759 – 83 865 – 346 695)

Efektivní zdanění celkem

 

25,23 %

25,57 %

Zvýšením maximálních vyměřovacích základů se sníží čistá mzda pana Nováka o 6 612 Kč (1 495 293 Kč – 1 488 681 Kč). Mzdové náklady zaměstnavatele pana Nováka stoupnou o 12 455 Kč. 

Jak si pohorší OSVČ?

Osoby samostatně výdělečně činné vypočítávají daň z příjmu fyzických osob ze zisku. Vyšší strop jim tak zvýší pouze odvod na pojistném. Vyměřovacím základem OSVČ je polovina dosaženého zisku. Když je skutečný vyměřovací základ vyšší než maximální vyměřovací základ, tak se použije maximální vyměřovací základ.

  • Za rok 2012 zaplatí OSVČ maximálně na zdravotním pojištění 244 332 Kč (1 809 864 Kč x 13,5 %) a na sociálním pojištění 352 321 Kč (1 809 864 Kč x 29,2 %). Celkem tedy 596 653 Kč.
  • Za rok 2013 zaplatí OSVČ maximálně na zdravotním pojištění 249 568 Kč (1 848 648 Kč x 13,5 %) a na sociálním pojištění 362 791 Kč (1 242 432 Kč x 29,2 %). Celkem tedy 612 359 Kč.
  • OSVČ s nadstandarním ziskem si tedy pohorší o 15 706 Kč.

Aktualizace 2. 1. 2013:

Vzhledem ke schválenému vládnímu balíčku není od roku 2013 stanoven strop pro výpočet zdravotního pojištění. Zároveň byla zavedena solidární daň. Zaměstnanci s měsíčním příjmem nad 103 tisíc Kč musí počítat, že budou z příjmu nad tuto hranici odvádět 7% solidární daň.

Aktualizovaný praktický příklad

Pan Novák má roční mzdu 2 000 000 Kč. Vypočítáme si povinné odvody na pojistném za rok 2012 a rok 2013.

 

Text

 

 

Rok 2012

 

Rok 2013

Hrubá mzda

2 000 000 Kč

2 000 000 Kč

Sociální pojištění

placené zaměstnancem

78 428 Kč

(1 206 576 Kč x 6,5 %)

80 759 Kč

(1 242 432 Kč x 6,5 %)

Zdravotní pojištění

placené zaměstnancem

81 444 Kč

(1 809 864 Kč x 4,5 %)

90 000 Kč

(2 000 000 Kč x 4,5 %)

Sociální pojištění

placené zaměstnavatelem

301 644 Kč

(1 206 576 Kč x 25 %)

310 608 Kč

(1 242 432 Kč x 25 %)

Zdravotní pojištění

placené zaměstnavatelem

162 888 Kč

(1 809 864 Kč x 9 %)

180 000 Kč

(2 000 000 Kč x 9 %)

Pan Novák zaplatí více na povinném pojistném ze své hrubé mzdy o 10 887 Kč (o 2 331 Kč více na sociálním pojištění, o 8 556 Kč více na zdravotním pojištění). Zaměstnavateli pana Nováka se zvýší mzdové náklady o 26 076 Kč (o 8 964 Kč více na sociálním pojištění a 17 112 Kč více na zdravotním pojištění). 

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024

Další rána pro důchodce, stát jim přestal přispívat na spoření. Co s tím?

Na 750 tisíc důchodců přestalo od července dostávat státní příspěvky ke spoření na penzi, které byly jedním z hlavních taháků tohoto produktu. Obrovské množství lidí nyní řeší, jak se samotným spořením i nastřádanými prostředky naložit. Variant je hned několik. Peníze mohou začít důchodcům přilepšovat k penzi, ale lze je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *