Kdy budete mít jako starobní důchodce nárok na daňovou vratku

Daňová vratka je situace, kdy jste během roku zaplatili na dani z příjmu více, než kolik odpovídá vaší roční dani z příjmu vypočtené v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně. Nejčastěji daňová vratka vznikne starobnímu důchodci v případě, kdy pracuje pouze několik měsíců v roce. Ale může to být i z jiných důvodů.

Kdy vznikne daňová vratka: základní daňová sleva na poplatníka

Pracující důchodce stejně jako každý jiný pracující (v závislé i samostatné výdělečné činnosti) má nárok na základní daňovou slevu na poplatníka. Ta činí 30 840 Kč ročně, nebo také 2 570 Kč měsíčně. Tuto daňovou slevu uplatňujete u zaměstnavatele, pokud u něj podepíšete daňové prohlášení. A nebo si ji uplatníte jednou ročně v daňovém přiznání.

• Logicky vám tak vznikne daňová vratka, pokud jste u zaměstnavatele nepodepsali daňové prohlášení. Sleva tak nemohla být uplatněna při měsíční výplatě mzdy, ale můžete ji uplatnit v daňovém přiznání. V takovém případě pak dostanete v daňové vratce vyplacené zálohy na daň z příjmu zaplacené během roku. A to až do výše základní daňové slevy.
• Daňová vratka vám také může vzniknout, pokud máte dvě souběžná zaměstnání. V takovém případě můžete podepsat daňové prohlášení a uplatnit daňovou slevu pouze u jednoho ze zaměstnavatelů. Pokud nejsou výdělky dostatečně vysoké a u tohoto zaměstnavatele neuplatníte celou základní daňovou slevu, tak po podání daňového přiznání vám bude vyplacena daňová vratka. Stát vám vrátí část zaplacených záloh na daň z příjmu u druhého zaměstnavatele. A to až do výše, kdy využijete celou roční zbývající částku vaší základní daňové slevy.
• Třetím případem je poté rok, kdy jste byli zaměstnání pouze po část roku. V takovém případě vám sice zaměstnavatel uplatňoval základní daňovou slevu, ale pouze měsíčně. Pokud jste během roku i tak zaplatili něco na zálohy na daň z příjmu, tak na tyto zálohy můžete v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání použít celou částku roční základní daňové slevy.

Kdy vznikne daňová vratka: sleva na manžela či manželku

Kromě základní daňové slevy má pracující důchodce nárok na daňovou slevu za manžela či manželku bez zdanitelných příjmů. Tedy pokud má pracující manželku či manžela, kteří nepracují, jen pobírají starobní důchod, tak nemají zdanitelné příjmy. A ten z manželů, který pracuje, může použít na své příjmy daňovou slevu na manžela/ku.

Sleva je ve výši 24 840 Kč a můžete ji uplatnit pouze jednou ročně. Použití této slevy znamená u pracujícího vznik daňové vratky. Sleva nemůže ovšem jít do mínusu, použitím slevy na manžela/ku nikdy nemůže vzniknout tzv. daňový bonus. Ale daňová vratka vznikne, pokud pracující zaplatil během roku nějaké zálohy na daň z příjmu. Použití slevy není nijak omezeno ani pro poplatníky pobírající starobní důchod. Musíte splnit pouze to, že druhý z manželů má zdanitelné příjmy v maximální výše 68 000 Kč.

^REKLAMA

Kdy se vyplácí zpět daně

Daňovou vratku vyplácí stát po podepsání ročního zúčtování daně nebo po podání daňového přiznání. Při ročním zúčtování daně vratku vyplácí zaměstnavatel jako součást měsíční výplaty. Pro výplatu je nejdříve nutné do 15. února podepsat ve mzdové účtárně roční zúčtování daně. Poté je vratka vyplacena s výplatou za březen, tedy zpravidla v první polovině dubna. Záleží na tom, kdy je výplatní termín u daného zaměstnavatele.

Při podání daňového přiznání, má finanční úřad 30 dní na zpracování daňového přiznání a na výplatu daňové vratky. O výplatu musíte požádat na formuláři daňového přiznání. A stanovit, jak by měla být vratka vyplacena (složenkou, převodem na účet). Konkrétní datum vrácení daní v tomto případě záleží na tom, kdy odevzdáte daňové přiznání. Pokud do 1. dubna, tak vratka by měla být vyplacena nejpozději na přelomu dubna a května. Pokud přiznání podáte elektronicky do 2. května, tak nejpozdějším termínem je přelom května a června. Při podání skrze daňového poradce se daňová vratka vyplácí až na přelomu července a srpna.