Když zlato, tak fyzické a v menších slitcích. V případě krize půjde lépe zpeněžit

Obecně platí, že zlato jakožto uchovatel hodnoty se chová opačně k finančním trhům, Když trhy padají, zlato stoupá, když trhy rostou, zlato zůstává stabilní či mírně klesá. To, co dnes ovlivňuje finanční trhy, jsou na jedné straně geopolitické vlivy, na straně druhé pak makroekonomický vývoj a politiky centrálních bank.

Obavy ze současné globální situace se u investic do zlata ale projevují pouze částečně. Zlato tak například při mírné korekci a zvýšení volatility z počátku roku 2018 mírně narostlo, od té doby je však poměrně stabilní. I poptávka po zlatu je poměrně stabilní. Konkrétní obavy ze současné globální situace tak mají jen částečný či zprostředkovaný efekt na zlato zejména skrze reakce finančních trhů.

Investiční portfolio klienta může přiměřené množství zlata zastoupeného v portfoliu příznivě ovlivnit právě díky vyrovnávání pohybů finančních trhů. Obvykle se doporučuje 5 – 10 % zastoupení zlata v investičním portfoliu.

Přes 60 procent klientů, kteří investují do zlata s FWR, volí co nejmenší slitky ve větším množství. To má jistou spojitost s nejistou dobou. Současná geopolitická rizika umocňují obavy, a proto klienti volí gramáže, které jsou snadno transportovatelné – zlato má vysokou měrnou hustotu, a je tedy malé – a přitom velmi dobře směnitelné za peníze, a to kdekoliv na světě.

^REKLAMA

Představte si, že někam přijedete a budete chtít směnit kilogramovou cihlu zlata v hodnota zhruba jeden milion korun a proti tomu stogramový slitek zlata. Ten logicky směníte snadněji, ať už u obchodníků se zlatem, či v klenotnictví.

Zlato je bráno jako bezpečný přístav a protikrizová komodita. Faktorů, proč nyní zájem o ně roste, je několik. Zaprvé, zlato je vzácné. Doposud se celosvětově vytěžilo 180 tisíc tun zlata a náklady na jeho těžbu jsou natolik vysoké, že další těžbu by umožnil jen větší nárůst hodnoty.

Zlato má dále poměrně široké využití. Od šperkařství po elektroniku či zdravotnictví. Nejzajímavější je však vlastnost zlata, která se projevuje jeho negativní korelací k finančním trhům. Toto vše s faktorem rostoucí globální populace a bohatství zvyšuje poptávku po zlatu. Mimochodem zlato se prodávalo v roce 1970 za ceny kolem 200 dolarů za trojskou unci, dnes je cena okolo 1320 dolarů za unci.

Posledních několik let se hovoří o tom, že finanční a zejména akciové trhy jsou na svých maximech a že lze očekávat nějakou, minimálně dílčí korekci. Tato skutečnost logicky vede k tomu, že roste mírně poptávka po zlatu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že podobná rétorika je na trzích již čtyři roky a akciové trhy stále rostou.

^REKLAMA

Otázka, zda si koupit fyzické, nebo takzvaně papírové, tedy certifikátové zlato, záleží na druhu investora. Většina ovšem tíhne spíš k fyzickému zlatu – ono vlastnictví fyzicky hmatatelné formy je obecně pro většinu našich klientů uchopitelnější. To může i částečně souviset s tím, že průměrný věk našich klientů přesahuje 50 let.

Minimální investice do zlata je například v naší bance omezena na 100 tisíc Kč. Z dosavadních zkušeností víme, že víc než celková hodnota bohatství rozhoduje o investování do zlata charakter klienta. Ke zlatu tíhnou lidé, kteří je díky svým vlastnostem považují za větší jistotu než například akcie, a také ti, kteří se obecně více bojí možných geopolitických rizik.

V porovnání s jinými alternativními investicemi je poptávka po zlatu dnes největší. Důvodem je, že ostatní komodity jako umění, víno, nebo třeba veterány nemají tak velký trh, nejsou dostatečně likvidní v případě prodeje, nejsou tak rozšířené či skýtají další úskalí od skladování, například v případě umění, veteránů, vína, přes množství padělků a schopnost jejich identifikace, což se týká umění, až k velmi omezené schopnosti je například převážet do jiné země.

Při investicích do zlata jde lidem především o uchování hodnoty. Cena zlata sice dlouhodobě roste, jeho největší předností je však právě udržení hodnoty a schopnost vyvažovat pohyby na finančních trzích. Ačkoli se na konci minulého století zdálo, že zlato jako investiční nástroj ztratilo na významu, poslední finanční krize ukázala, že úloha zlata jako investičního nástroje ještě zdaleka neskončila. Zatímco před krizí v roce 2007 se cena zlata pohybovala kolem 830 USD za trojskou unci, na jejím vrcholu se za unci zlata platilo 1 900 dolarů.

Nákup zlata je vlastně jednoduchý. Klienti uzavře s bankou jednoduchou rámcovou smlouvu a následně již může zlato nakoupit či prodat. Banka sdělí aktuální cenu zlata a zákazník se rozhodne, zda za danou cenu nakoupí či nikoliv. Kotace ceny se děje v reálném čase a odráží tak přesně vývoj ceny zlata. Kupříkladu my následně klientovi zlato dopravíme z Vídně z Münze Österreich. Klient si může zlato uschovat v bezpečnostní schránce či odnést domů. V případě, že klient zlato uschová v bezpečnostní schránce, umožňujeme klientovi i jeho zpětný odprodej. Dosavadní zkušenosti ukazují, že cca polovina klientů si zlato u nás uschová a druhá polovina odnese domů.

Autor je ředitel privátního bankovnictví Friedrich Wilhelm Raiffeisen (FWR)