Klíčové faktory na trhu se zlatem a co očekávat v nadcházejících měsících

„Je důležité si uvědomit, že zlato hrálo v průběhu času důležitou roli ve vývoji společnosti. Zpočátku se používalo k obřadním rituálům a později jako celosvětové platidlo a uchovatel hodnoty. V roce 1971 Spojené státy opustily Brettonwoodský systém, který byl vytvořen po druhé světové válce a který stanovoval směnné kurzy mezi zlatem a americkým dolarem. To vedlo k prudkému nárůstu cen zlata, které se do roku 1980 zvýšily ze 40 USD za unci na 660 USD za unci. Byla to doba velké hospodářské nejistoty, kdy v USA panovala stagflace, vysoká inflace, nízký hospodářský růst a vysoká nezaměstnanost,“ popisuje Kathy Kriskey, produktová stratéžka, komodity a alternativní ETF, Invesco.

Poté bylo zlato přibližně 20 let stabilní. Skutečně zazářilo v roce 2000, kdy se projevil dopad globální finanční krize a následně velké recese. Investoři tehdy hledali únik do bezpečí. Od roku 2001 do roku 2012 se cena zlata zvýšila z 300 USD/unci na 1700 USD/unci. Byly to turbulentní časy, kdy ceny zlata podpořila i evropská dluhová krize.

Situace se začala normalizovat, když americký Federální rezervní systém ukončil kvantitativní uvolňování a americký dolar (USD) posílil, čímž se zlato koncem roku 2014 vrátilo na úroveň 1200 USD/unci.

Poté se v roce 2020 i na trhu se zlatem projevila pandemie covid-19, která bezprecedentně narušila všechny oblasti života a ekonomiky. Ceny se nakonec vyhouply nad 2000 USD/oz. Od té doby až do tohoto nedávného pohybu vzhůru se zlato v podstatě drželo v rozmezí 1700 USD/oz – 1900 USD/oz.

^REKLAMA

Současné hlavní faktory ovlivňující cenu zlata

Ty hlavní, které stojí za tím, že zlato dosáhlo svého historického maxima, jsou nákupy centrálních bank rozvíjejících se zemí v rámci snahy o „de-dolarizaci“ jejich rezerv a maloobchodní poptávka po fyzických slitcích a mincích. Centrální banky, které zvyšují své zásoby zlata jsou Čína, Turecko, Indie, Polsko, Kazachstán, Singapur, Rusko a Česká republika. Zmrazení ruských dolarových rezerv po jejich invazi na Ukrajinu znepokojilo centrální banky po celém světě a podle Světové rady pro zlato se jejich nákupy (zlatých) slitků zdvojnásobily.

Pokud jde o maloobchodní poptávku, například čínští spotřebitelé, kteří jsou nervózní ze své ekonomiky, měny a sektoru nemovitostí, zvýšili nákupy fyzického zlata a v březnu utratili za zlato nejvíc za posledních sedm let. Tato maloobchodní poptávka však nepochází pouze z Číny. Americký maloobchodní řetězec Costco nyní spotřebitelům nabízí zlaté pruty. Rostoucí globální vládní dluh také způsobuje, že investoři hledají diverzifikaci k vládním dluhopisům a měnám. Máme také dva aktivní konflikty (Izrael-Palestina a Rusko-Ukrajina), které činí zlato atraktivním a je vnímáno jako „bezpečný přístav“. Maloobchodní investoři nakupují jak fyzické zlato, tak burzovně obchodované produkty, které fyzické zlato drží.

Dalším faktorem, který obvykle ovlivňuje ceny zlata, jsou úrokové sazby. Ačkoli Evropská centrální banka nedávno provedla své první snížení, Spojené státy na zahájení cyklu uvolňování úrokových sazeb stále čekají. Poslední sdělení amerického Federálního rezervního systému (Fed) naznačuje, že sazby by mohly zůstat vyšší delší dobu, což pro ceny zlata není dobré. Případné uvolnění Fedu, snad do konce roku, by mělo ceny podpořit, ale někteří investoři do drahých kovů mohou do té doby stát stranou.

„Ceny zlata jsou již poměrně vysoké, úrokové sazby v USA stále neklesly. Zlato, i když nenese žádné úroky, pokud jiné investice, například dluhopisy, vydělávají méně, vypadá atraktivně,“ vysvětluje Paul Syms, vedoucí oddělení řízení produktů s pevným výnosem a komodit v regionu EMEA, Invesco.

Inflace v USA se drží nad cílovou úrovní Fedu, která je 2 %. Investoři často používají zlato jako zajištění proti inflaci. Pokud tedy centrální banky budou nadále podporovat nákupy a geopolitická rizika zůstanou stejná, zlato by mohlo jít nahoru, až Fed konečně sníží úrokové sazby. Obavy z voleb (v USA i jinde) by také mohly způsobit, že investoři budou zlato využívat k zajištění nejistoty.

Může se stát několik věcí, které by mohly způsobit pokles zlata. „Trh se domnívá, že nákupy centrálních bank vytvořily ceně zlata spodní hranici, zpočátku kolem 1900 USD/unci, ale v poslední době kolem 2000 USD/unci – 2100 USD/unci. Pokud centrální banky přestanou tuto spodní hranici zajišťovat, protože pozastaví nebo ukončí své nákupy, mohli bychom se dočkat korekce,“ doplňuje Paul Syms.

Čína nedávno přerušila 18měsíční nákupní horečku, což způsobilo korekci. Nákupní pauza však může nastat i sama od sebe. Stalo se tak například v roce 2016, po kterém Čína opět vstoupila na trh. Existují také další centrální banky, třeba v Turecku, které své nákupy navyšují.

„Všichni doufáme v ukončení probíhajících geopolitických konfliktů, zlato může ztratit část své „bezpečné přístavní“ síly, až k tomu dojde. Pokud se Fed rozhodne odložit své uvolňování až do poloviny roku 2025, mohlo by to zneklidnit investory na všech trzích a mohlo by to také utlumit poptávku po zlatě,“ dodává Kathy Kriskey, produktová stratéžka, komodity a alternativní ETF, Invesco.

Mnozí považují zlato za jakýsi bezpečnostní prvek – když se nejistota zvýší, je příjemné mít zlato, kterého se lze držet. Ačkoli cena zlata v posledních měsících rostla, zdá se, že investoři mají řadu důvodů, proč i nadále mít zlato pro splnění určitých cílů.