CZK/€ 25.325 -0,20%

CZK/$ 23.280 +0,01%

CZK/£ 30.158 -0,25%

CZK/CHF 26.871 -0,13%

Text: Petr Gola

15. 04. 2010

6 komentářů

Kolik skutečně platíme na důchodovém pojištění?

 


 

Při stejném příjmu inkasuje Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) vyšší částku od zaměstnance než od OSVČ. To je důvodem, proč se nyní objevují návrhy na zvýšení důchodového pojištění pro OSVČ. Toto opatření by však nebylo šťastné. Podívejme se nejdříve, kolik odvede na pojistném zaměstnanec a kolik OSVČ.

Kolik zaplatí na důchodovém pojištění zaměstnanec?

Na důchodovém pojištění odvede sice zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 21,5 % za něj však odvede jeho zaměstnavatel. Tuto částku je tedy rovněž nutné zohlednit. Kdyby zaměstnavatel nemusel za svého zaměstnance odvádět tuto část důchodového pojištění, mohla by být o tuto částku vyšší hrubá mzda zaměstnance. Mzdové náklady zaměstnavatele by se totiž nezměnily.

Výpočet

Celkové odvody na důchodovém pojištění tak u zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 30 tisíc Kč činí 8 400 Kč (30 000 * 28 %). V našem příkladě byla místně příslušné OSSZ za zaměstnance odvedena na důchodovém pojištění za rok 2009 částka 100 800 Kč (8 400 Kč * 12).

Kolik zaplatí na důchodovém pojištění OSVČ?

Zjednodušeně budeme počítat, že OSVČ měla za rok 2009 zisk 360 000 Kč (odpovídá hrubé roční mzdě zaměstnance v předcházejícím příkladě).

REKLAMA

Výpočet

Vyměřovací základ činí 180 000 Kč (360 000 * 0,5). Odvod na důchodovém pojištění činí 52 560 Kč (180 000 * 0,292). V našem příkladě OSVČ za rok 2009 odvedla místně příslušné OSSZ na důchodovém pojištění částku 52 560 Kč.

Kdo tedy platí skutečně více?

Na první pohled můžeme tedy říci, že za zaměstnance inkasuje OSSZ přibližně dvojnásobný příjem než za OSVČ. Nutno podotknout, že obdobný systém funguje v mnoha vyspělých zemích.

I přes nižší odvody pojistného není snadné být osobou samostatně výdělečně činnou. OSVČ totiž musí platit další daně a poplatky, které zaměstnanci neplatí (např. DPH, silniční daň, kolky a další poplatky spojené s vyřizování nejrůznějších povolení…).

REKLAMA

Pro stát jsou přitom drobní živnostníci nesmírně důležití. Ve všech vyspělých zemích světa jsou ekonomickým motorem domácí ekonomiky. Podnikatelé a živnostníci vydělané peníze dále investují. V moderních ekonomikách jsou v současné době největším zaměstnavatelem, takže odvody za zaměstnance v konečném důsledku hradí často právě oni. Pro stát je jednoznačně výhodné mít co nejvíce živnostníků.

Na co nemají OSVČ nárok?

OSVČ si sama musí zajistit odbyt a nese riziko nezaplacení ze strany zákazníků či odběratelů. OSVČ tedy zaplatí méně na pojistném, což je však kompenzace za výhody, které mohou zaměstnanci čerpat a živnostníci nikoliv. Podívejme se na některé z nich:

Výhody v oblasti nemocenského pojištění

  • V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti (mimo první 3 dny) dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. OSVČ nemají v prvních 14 dnech nárok na žádnou mzdovou náhradu, i kdyby si platili dobrovolné nemocenské pojištění. V případě, že by OSVČ onemocněla a platila si dobrovolné nemocenské pojištění, tak má nárok na nemocenskou až od 15. dne nemoci. Takovou dlouho dobu nepracovat si však OSVČ nemohou dovolit, a tak si dobrovolné nemocenské pojištění v praxi platí pouze 10 % všech OSVČ. Nevyplatí se to. Výjimku tvoří ženy OSVČ, které plánují založit rodinu. Kdyby si dobrovolné nemocenské pojištění neplatily, tak by neměly nárok na peněžitou podporu v mateřství (mateřskou).
  • Stejná situace je i u ošetřovného, na které má v případě nemoci blízké osoby zaměstnanec nárok a OSVČ nikoliv.

Výhody v pracovněprávní oblasti

REKLAMA

  • Každý zaměstnanec má ze zákona nárok minimálně na 4 týdny placené dovolené během roku. Současným trendem je však poskytování 5týdenní dovolené v mnoha společnostech. OSVČ mají samozřejmě neplacenou dovolenou. Mohou ji však celou čerpat dle svého uvážení, v praxi čerpají podstatně kratší dovolenou než zaměstnanci.
  • Při obdržení výpovědi, má zaměstnanec nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu. Během této doby není bez prostředků a může si hledat nové zaměstnání. OSVČ ukončí činnost okamžitě.
  • Při skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na odstupné.
  • Při zavinění škody může být zaměstnanec postižen maximálně do 4,5násobku průměrné mzdy. Drobní živnostníci ručí celým svým majetkem.

Výhody v odměňování

  • Zaměstnanci mají ze zákona nárok alespoň na zákonný příplatek za práci přesčas, v noci, o víkendu či ve svátek. Kolik hodin měsíčně a kdy pracuje osoba samostatně výdělečně činná, se nikdo neptá (mohou pracovat více, ale i méně).
  • Zaměstnancům jsou mimo hrubé mzdy poskytovány zaměstnavatelem další benefity (např. služební auto, notebook, stravenky, mobily…).

Výhody v administrativě

  • Za všechny povinnosti spojené s výpočtem daní, sociálního a zdravotního pojištění je zodpovědný za zaměstnance jeho zaměstnavatel. OSVČ se v případě udělání chyby sama sebe vystavuje možnosti obdržení ze strany těchto institucí pokuty či penále. Veškerou administrativu si musí OSVČ zpracovat sama (nebo nechat udělat a zaplatit).

Každý z nás má právo volby

Ve všech vyspělých zemích světa má každý občan možnost volby, zda zdrojem jeho obživy bude příjem ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. Přestože je legislativa v mnoha oblastech pro OSVČ a zaměstnance rozdílná, žádná skupina nežije na úkor druhé skupiny. A pokud se někomu zdá, že druhá skupina občanů má výhody, které on nemá, tak může způsob výdělku lehce změnit a mít ty samé výhody.

Proč snížit pojistné placené zaměstnavatelem?

Místo zvýšení pojistného placeného OSVČ by ekonomice více prospělo snížení pojistného placeného zaměstnavatelem za své zaměstnance. Snížil by se rozdíl v odvodech na pojistném za zaměstnance a OSVČ. Navíc by se živnostníkům zaměstnávající pracovníky snížily mzdové náklady. Tento pozitivní efekt by se projevil na snížení nezaměstnanosti. „Daňový výpadek“ státu by se mohl řešit zvýšením nepřímých daní.

Loading

Vstoupit do diskuze 6 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • xxl

    16 dubna, 2010

    Nevím proč autor kompenzuje nízkou platbu OSVČ do systému důchodového pojištění jinými věcmi. Důchodové pojištění má být uzavřený systém výdaje jsou rovny přijmům. Žádné jiné přijmy než platby do něj nemají být. Tudíž pokud jsou tu dvě rozdílné skupiny přispěvatelů ať se systém rozdělí na důchodové připojištění zaměstnanců a OSVČ pak bude krásně vidět také rozdíl v pobíraných důchodech. A bude to také spravedlivé. To samé by se mělo zřídit i pro zdravotnictví protože tam je to ještě větší tunel.
    PS: Zaměstnanci mají také kromě výhod i nevýhody na rozdíl od OSVČ si z daní nemohou odepsat prakticky nic. Né nadarmo mají účtenky za pohoné hmoty cenu 10kč/1000kč atd. atd. atd.

    Odpovědět

  • Radek

    16 dubna, 2010

    K Vašemu PS: Jak píše i autor, každý se může rozhodnout, v jakém režimu chce být. Právo na podnikání má každý.

    Odpovědět

  • xxl

    16 dubna, 2010

    Sám víte že to není pravda jsou povolání a není jich málo které jinak než v zaměstnaneckém poměru se dělat nedají. Tzn. člověk stojí před volbou zda dělat co jej baví nebo něco jiného jako OSVČ.

    Odpovědět

  • Radek

    16 dubna, 2010

    Ano, máte pravdu: „člověk stojí před volbou zda dělat co jej baví nebo něco jiného jako OSVČ“ – stojí před volbou, tj. má možnost volby. Rozhodnutí je jen a jen na něm.

    Odpovědět

  • Březina JIŘÍ

    16 dubna, 2010

    Zdravím.
    Kdyby byl systém sociálního pojištění uzavřeným systémeme, kde příjmy = výdaje, tak v prosinci 2009 by neodešly žádné důchody! Proč, protože tam žádné peníze nebyly.
    Toto je jeden z mála článků, s nímž souhlasím zcela bez výhrad. OSVČ mají právě minimální důchody, narozdíl od zaměstnanců ví, kolik činí sociální a zdravotní pojištění ( Drtivá většina zaměstnanců stále nechápe těch 34 %, které jsou hrazeny zaměstnavatelem nad hrubou mzdu)
    Většina OSVČ, jež je zvyklá se sama o většinu věcí postarat, si raději sama spoří ještě prostřednictvím různých produktů.
    A opět je to tady. Mají možnost volby. Zkuste hádat, kdo si uvědomuje, že v penzi si bude muset vystačit hlavně s tím, co si sám naspořil. Zaměstnanec nebo OSVČ……..?

    Odpovědět

  • Světla

    27 května, 2010

    s tímto článkem souhlasím. Jsem OSVČ,vím, že se na mě stát vykašle a nechápu proč bych měla odvádět vyšší sociální. I se zlomenou nohou jsem musela být v práci, nevěřím, že některý zaměstnanec by v té práci byl. dovolenou jsem neměla ani nepamatuju, nemůžu si ji dovolit, nikdo mi ji nezaplatí. A proč nejsem zaměstanec? Klidně bych jím byla, ráno do práce, odpoledne z práce, bez starostí. Jenže bydlím v kraji, kde je obrovská nezaměstnanost, takže jsem nečekala po krachu podniku až mi ÚP něco najde a začala podnikat, moje minimální pracovní doba je 10 hodin a víc. Na uživení a zaplacení škol dvou dětí vydělám, ale pokud by se sociální zdvojnásobilo, tak se na to vážně už vykašlu a nechám se živit státem.

    Odpovědět