Komentář Fincentrum & Swiss Life Select: Daně a dopad na US akcie

Americký prezident Joe Biden minulý týden představil rozsáhlý fiskální balík na podporu americké ekonomiky. Předpokládá se, že peníze v hodnotě zhruba 2 bilionů dolarů budou mít na domácí ekonomiku znatelné dopady. Plán počítá s výdaji na zlepšení dopravní infrastruktury, jako jsou mosty či přístavy. Dále zahrnuje projekty na čistou energii, iniciativy dostupného bydlení nebo financování pečovatelských služeb. S takto ambiciózní podporou jsou spojeny i nemalé náklady. U této příležitosti tak vláda přichází s konceptem daňových změn, kdy by se sazba daně pro korporace mohla zvýšila na 28 % oproti současným 21 %.

„Růst daní by však mohl motivovat některé podniky ke snahám optimalizovat daňovou zátěž přechodem pod zahraniční daňový systém,“ řekl Richard Bechník.

Biden hodlá rovněž změnit některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám daně obcházet a ukládat svoje zisky v daňových rájích. Cílem je zajistit, aby společnosti platily minimální částku daně „doma“. Snahou je zabránit firmám ve vyhýbání se daním založením ústředí v zemích s nižšími sazbami, což je praxe převládající zvláště mezi technologickými společnostmi. Provozní přítomnost společností v daném daňovém ráji přitom často není defacto žádná.

Diskuse o globální korporátní daňové sazbě

Minimální daňová sazba pro korporace se přitom diskutuje na globální úrovni. Jedině mezinárodní konsensus uplatňovaný všemi dodává této myšlence na hodnotě, kdy by již nepředstavovaly daňové ráje konkurenční výhodu v podobě až 0 % sazby.

^REKLAMA

„Návrh z dílny Spojených států, podporovaný Mezinárodním měnovým fondem a vítaný významnými ekonomikami včetně Francie a Německa, si získává stále větší pozornost. Uvažovaná reforma zaměřená na ukončení daňové konkurence mezi zeměmi bude i na pořadu jednání ministrů financí skupiny G20,“ upřesňuje Richard Bechník.

Americká ministryně financí Janet Yellen uvedla, že plošná nadnárodní minimální daň může zajistit prosperitu globální ekonomice na základě rovnějších podmínek. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že globální dohoda o mezinárodním zdanění je nyní na dosah a vyzval země, aby využily této historické příležitosti. Německý ministr financí Olaf Scholz označil Yellenovo oznámení za „velký krok vpřed“ v boji za zastavení eroze vládních příjmů.

Hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinath zdůraznila existenci velkého množství společností vyhýbajících se daňovým povinnostem, což snižuje zasaženým ekonomikám daňový základ, který je důležitý pro státní příjmy na financování nezbytných sociálních a ekonomických výdajů.

Podle posledních známých dat z roku 2016 údajně Bermudy a čtyři další populární daňové ráje – Holandsko, Irsko, Švýcarsko a Lucembursko, představovaly 43 % zahraničních příjmů amerických nadnárodních společností, ale pouze 7 % jejich zahraničních investic.

^REKLAMA

Predikce vývoje amerických akcií jsou nejisté

„Případné změny v daňových reformách se dotknou i finančních trhů. Nejvíce se pak investoři zaměří například na společnosti z farmaceutického sektoru Pfizer a Johnson & Johnson, či technologické společnosti Microsoft a Apple s nejvíce offshore penězi. Většina z nejcennějších aktiv ve farmaceutických a technologických společnostech je duševní vlastnictví, například patenty a algoritmy – nehmotná aktiva, která jim usnadňují strukturovat globální operace způsobem, který minimalizuje daňové náklady. Mohou tak plynule přesouvat duševní vlastnictví do zámoří. Přitom se jedná o velký výčet společností samotného akciového indexu S&P 500,“ řekl Richard Bechník.

Americké nadnárodní společnosti Alphabet, Facebook a Merck & Co byly údajně obzvláště obratné při snižování svých daní. Ale i společnosti jako Amazon, Netflix a Zoom Video Communications se vyhnuly placení daní, i když dosahovaly zisků. Platí to i pro další odvětví, za která můžeme zmínit Nike a FedEx, která zveřejnila, že za rok 2020 neplatí žádné federální daně z příjmu, a to navzdory vykazování zisků za tento rok. Odvětví maloobchodu nebo zemědělství mají naopak spoustu fyzického majetku, který nelze snadno přesunout do zemí s nižšími daněmi.

„Ve výsledku se tak můžeme dočkat situace, kdy po dosavadním tlumení výkonnosti vybraných akcií rostoucími výnosy dluhopisů může obdobně působit i riziko vyššího zdanění proti US akciím. Nicméně se predikce pro budoucí vývoj amerických akcií stávají nepřehledné. V rámci technologií se dá totiž očekávat díky iniciativě americké vlády vzestup společností zaměřených na obnovitelné zdroje energií. Mezinárodní měnový fond zase zvýšil svůj výhled pro růst americké ekonomiky na 6,4 % tento rok. To tak může oproti daním naopak představovat pozitivní vzpruhu,“ uzavírá Richard Bechník.