Komentář: Kapitálové trhy na válečné houpačce

„Z pohledu investorů platí zůstávat obezřetný, ale zároveň nepropadat zbytečné panice. Jakkoliv cynické a s ohledem na nezměrné a zcela zbytečné utrpení ukrajinských obyvatel se to může jevit, tento válečný konflikt, alespoň v jeho současné podobě, není ničím, s čím by si globální ekonomika neporadila,“ uvádí ve svém komentáři Jan Macek, produktový manažer Fincentrum & Swiss Life Select.

Reakce centrálních bank

Skoro až stranou dění zůstal velmi důležitý krok americké centrální banky. Ta v minulém týdnu, poprvé od konce roku 2018, přistoupila ke zvýšení základní úrokové sazby. Investoři na celém světě tento krok očekávali, koneckonců FED dával dostatečně dlouho dopředu signály, že vzhledem k rostoucí inflaci k tomuto kroku dojde. Právě toto očekávání také stálo za propady akciových trhů ze začátku roku (na které potom volně navázala panika a další výprodeje po vypuknutí válečného konfliktu).

Válka a její, byť omezené, dopady na americkou ekonomiku stály pravděpodobně za rozhodnutím zvyšovat sazby pouze po malých krocích a postupně. Inspiraci u České národní banky tak jejich kolegové z FEDu evidentně nehledali. Základní úroková sazba největší světové ekonomiky se zvýšila o čtvrt procentního bodu. Americká centrální banka předpokládá, že v průběhu letošního roku tento krok ještě několikrát zopakuje. Jejím cílem je úroková sazba na konci letošního roku v rozmezí 1,75 – 2,0 %.

Akcie nahoru, zlato dolů

Pro akciové trhy to byla relativně dobrá zpráva. Zvýšení se očekávalo, potud tedy žádné překvapení, pozitivní bylo relativně nízké navýšení o zmiňovaného čtvrt procentního bodu. Ve spojení s občas probleskujícími zprávami o tom, že alespoň nějaký náznak vzájemných dohod mezi Ruskem a Ukrajinou je na stole, to byla pro akciové trhy vzpruha. Po delší době tak americké akcie zaznamenaly růstový impuls a odmazaly notný kus letošního záporného výnosu. I tak ale index S&P 500 od začátku roku ztrácí 6,58 % (údaj k 24. 3. 2022)

^REKLAMA

Zajímavým vývojem prochází zlato. To, vzhledem k tomu, že je často vnímáno jako bezpečný přístav, do nějž utíkají investoři v době nejistoty, dává celkem jednoznačný pohled, jaká panika aktuálně vládne kapitálovým trhům. Zlato, nepřekvapivě, posílilo po vypuknutí ruské invaze. Krátkodobě se dostalo dokonce nad cenu dva tisíce dolarů za trojskou unci. V posledních dvou týdnech však jeho cena klesá. Počáteční panika se mírní, řečí čísel došlo k návratu na cenu zlata pod 1 950 dolary.

Ruský trh v chaosu

Neveselé časy pochopitelně zažívá kapitálový trh v Rusku. Měna se v reakci na sankční kroky západu pohybuje v divokých výkyvech mezi 100 a 130 rubly za dolar, ratingové agentury srazily hodnocení země velmi hluboko do neinvestičního pásma a Rusko je s každým termínem splátek svých dluhopisů v cizí měně na hraně solventnosti.

„Posledním vývojem je částečné znovuotevření moskevské burzy. Akcie ruských společností ale na jejím parketu nečekejme. Ty jsou nadále zmražené. Jediné, co se na burze obchoduje, jsou ruské státní dluhopisy. Těsně před otevřením burzy se výnosy těchto dluhopisů navýšily o 20 %, následně korigovaly na 13 % navýšení. Je to nejvyšší nárůst v historii, i když takové rekordy by si Rusko určitě rádo odpustilo,“ poznamenal Jan Macek.

Zavření moskevské burzy má přímý dopad i na drobné investory, české nevyjímaje, kteří část svých peněz svěřili investičním fondům, které svoji investiční strategii mají zcela nebo z větší části zaměřenou na ruský akciový trh. Nefunkční burza znemožňuje stanovaní cen akcií a tedy i cen podílových listů investičních fondů. Ty jsou, podobně jako sama burza zmražené a investoři do nich nemohou vstupovat, co je důležitější, ani z nich vystupovat.

Investoři by neměli propadat panice

Předvídat cokoliv je nyní zbytečné. Podle některých komentátorů se válka stále více podobá „zamrznutému konfliktu“, který může být dlouhodobý. Stejně tak sílí pochybnosti o schopnostech Ruské vlády a ekonomiky financovat další týdny a měsíce nákladnou vojenskou operaci.