CZK/€ 25.230 +0,10%

CZK/$ 24.168 +0,05%

CZK/£ 30.426 +0,29%

CZK/CHF 26.745 -0,28%

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

27. 01. 2023

0 komentářů

Komentář: „Smrskflace“ jede na plné obrátky. Jak se jí bránit?

 

Výrobce snížil objem baleného pracího prášku. Zamaskoval to umným vytvarováním nádoby. Ta se jeví jako větší. Spotřebitelé jsou nuceni kupovat častěji. V českých končinách to našlo označení „smrskflace“. Není to žádná iluze, je to projev inflace.

Loading



 

Na první pohled je krabička naplněná potravinou stejná, jen obsah je menší. Příklady najdeme v regálech obchodů. Krabice s kakaem zůstala svou velikostí stejná, jen objem kakaa se smrskl. Podobně se smrsklo balení piškotů. Opticky je balíček stejně velký, ale spotřebitel kupuje vzduch. Na smršťující se výrobky, které se ukáží být menší, než bývaly, si spotřebitelé zvykají. Nejen v Česku.

Inflace překvapila, v Česku obzvlášť. Rostou ceny a náklady. A producenti, poskytovatelé služeb se přizpůsobují. Stejně tak se inflační hře přizpůsobují moudří spotřebitelé.

Za stovku už toho moc nekoupíte

Některé ceny vyskočily razantně, jiné pomaleji. Týdenní nákupy potravin jsou znatelně dražší. Dvacka už leckdy nestačí, častěji to chce sáhnout k padesátikoruně anebo rovnou stovce. Zdražilo to a k tomu se to i smrsklo. Třeba krabička bramborového salátu. Dříve v ní bylo 500 g, dnes je v ní 400 g. Má to i své označení, smrskflace – shrinkflation.

Uprostřed rekordně vysoké inflace zažíváme smršťování toho, co kupujeme. Výrobci v tichosti zmenšují velikost balení. Balení se zmenší, ale stojí stejně nebo i více. Smrskly se kelímky na jogurty, saláty, smrsklo se pečivo i leccos jiného. Ilustrační obrázek na Wikipedii ukazuje, o čem to je – v průběhu deseti let se čokoládová tyčinka jisté značky umnějším tvarováním a většími mezerami smrskla o 10 %.

Pamětníci říkají, že čokoláda není, jak bývala. A nemusí jít jen o spory o rasové stereotypy v podobě sporu o černouška v turbanu, který popíjí kávu. Mnozí si malých a umně podaných změn velikosti produktu při změně tvarování obalu ani nevšimnou, ale když se čokoláda zmenšila opakovaně, nelze si toho nevšimnout.

REKLAMA

A takové 10% snížení hmotnosti při zachování stejné ceny ve svém důsledku znamená, že spotřebitel zaplatí o 10 % více. Anglický ekvivalent, „shrinkflation“, pochází ze spojení dvou slov zmenšit (shrink) a inflace (inflation).

Producenti snižují velikost nebo množství v balení a účtují stejnou nebo dokonce vyšší cenu. V angličtině jsou pro to vlastně slova dvě – „shrinkflace“ a „skimpflace“. Druhé označení zdůrazňuje možnost prodávané ořezat, nabídnout méně co do kvality a složení.

Když zdražovat, tak nenápadně. Smrsflace je alternativou ke zvyšování cen v souladu s tempem inflace. Cílem je zdražit skrytě, aby to nebylo tak nápadné. Myšlenka, která stojí v pozadí, předpokládá, že pokud si kupující ve spěchu a rychlosti smrštění nevšimne, podpoří to tržby.

Americký pohled, jak se bránit

Změňte značky, které kupujete. Udělejte si rozpočet. Podívejte se na cenu za jednotku množství. I takové rady dnes v Americe v souvislosti se smrskflací zaznívají. Ať už žijete s omezeným rozpočtem nebo ne, následující tipy vám pomohou vyhnout se smršťování – a získat za své peníze opět více.

„Vaše značková omáčka na těstoviny může být 4,99 $ za 16 uncí, ale generická značka je 3,99 $ za 20 uncí,“ zaznívá za Atlantikem. A když to platí v Americe, může to platit i v Česku. Někteří nakupující zcela přestali nakupovat určité značky, zkoumali alternativy. Hledají generické nebo neznačkové alternativy.

Rady nejsou raketovou vědou. Zvažte jiné obchody. Využijte slevové aplikace. Nakupovat lze ve velkém. Zejména základní věci, které jsou nakupovány často a které mají svou trvanlivost. Zdánlivě to stojí více, ale ve výsledku ušetříte. Také to chce kontrolovat ceny za měrnou jednotku. Cena za hmotnost nebo objem ukáže, které produkty jsou skutečně výhodnější. V Česku tyto ceny obvykle najdeme pod běžnou cenovkou, legislativa na ochranu spotřebitele to jistí.

REKLAMA

Související americká rada říká: „…hledejte způsoby, jak získat více produktů, které potřebujete, aniž by vás to stálo další peníze – alias mějte oči na stopkách.“ V českých reáliích neškodí dát pozor na chytáky typu „platí při koupi tří kusů“ nebo dovětky „platí jen s věrnostní kartou“.

Inflace se dostává do další fáze, někdo ji zaplatit musí. Nemyslíš, zaplatíš. Nekontroluješ účtenky, přeplatíš. V dobách inflační smrště nastoupilo hledání cest, jak inflaci přežít. Inflační vlna a cenová nestabilita si žádá přizpůsobování. Spotřebitelé hledají substituty, náhražky, snaží se nakupovat chytře. Podobně nové cesty hledají výrobci a prodávající.

Heslem dne producentů a poskytovatelů služeb se stalo „za stejně peněz jsme schopní toho nabídnout méně.“ Pokud možno je nutné smrštění podat tak, aby to vyznělo jako výhoda. Telefonní operátor se vstupem do nového roku více než 10% zdražení představil jako poskytnutí kvalitnější služby – „vyhodnotili jsme vámi používané služby, měníme balíček služeb, aby vám lépe vyhovoval“.

Co se týká smrskflace, jde o hledání cest ke zvýšení provozní marže a ziskovosti snížením nákladů, doprovázené snahou zachovat objem prodeje a podíl na trhu. Součást hledání cest, jak přenést zvýšení nákladů na kupující.

Těžký boj producentů a poskytovatelů služeb

Na inflaci, znehodnocení kupní síly peněz, producenti reagují. Podnikatelé se snaží udržet své ziskové marže. Firmy inflační realitu chápou a přizpůsobují se. Producenti nejednou přenášejí vyšší výrobní náklady na spotřebitele prostřednictvím vyšších cen. To ovšem není vždy možné, zejména v konkurenčním prostředí.

Nastupuje hra o to, jak přenést dodatečné náklady na kupujícího. Někteří přeformulují své produkty s levnějšími přísadami, aby snížili výrobní náklady. Jiné složení produktu, jiná receptura, aby byla výroba levnější. Mandle nahradí mandlové aroma, maso je napícháno vodou, je použito levnějších ingrediencí. Ke slovu se dostávají inovace a experimenty, které podpoří prodej.

Zvýšené náklady lze přenést na spotřebitele i tím, že je změněna cena za měrnou jednotku. Stánek se zeleninou opticky ceny sníží, pokud uvádí ceny za půl kila. U baleného zboží pozměněný obal dokáže vytvořit iluzi objemu a množství. Lze uvést v život ořezanou verzi produktu nebo služby. Prostě využit techniku „smrštění“ a fenomén ořezání, „skimpflation“. Tato taktika se používá jako alternativa ke zvyšování cen, aby udržela krok s mírou inflace.

Snížení hmotnosti nebo velikosti prodávané položky. Zvýšení ceny za měrnou jednotku. Růst provozní marže a udržení ziskovosti. Trend nabývá na síle, společnosti v době cenové nestability čelí vyšším nákladům. Hledají cesty, jak z toho ven.

REKLAMA

Snížení malých množství nemusí být pro spotřebitele patrné, ale pomáhá společnostem vyrovnat se s inflací. „Skimpflation“ je situace, kdy firmy – v reakci na vyšší náklady – snižují kvalitu zboží/služby. Cosi, co dříve bývalo samozřejmostí, je nově jen za příplatek. Prostě ořezat parametry produktu nebo služby. Ořezání, snížení kvality služeb při zachování konstantní ceny. Ačkoli ceny nerostou přímo, spotřebitel by musel efektivně utratit více, aby získal stejnou službu.

Pod praporem spotřebitelů

Společnosti dopady inflace skrytě přenáší na spotřebitele. Spotřebitelským heslem dne se stává „důvěřuj, ale prověřuj“. Loni v létě zazněl v Evropském parlamentu dotaz číslo E-002635/2022. „´Shrinkflace´ – klamavá marketingová praktika. Komise chrání spotřebitele před fenoménem zmenšování produktů,“ zní název dotazu.

Odpověď jménem Evropské komise z října 2022 vyslovuje, že Komise si je vědoma obav souvisejících s praxí obchodníků při snižování velikosti nebo množství spotřebního zboží a zachování stejné ceny a vzhledu obalu jako před snížením („smrštění“).

I když spotřebitelské právo EU neomezuje svobodu obchodníků určovat maloobchodní ceny nebo určovat velikost či množství svých produktů, směrnice mohou požadovat, aby obchodníci jasně uvedli celkovou cenu produktu a jeho hlavní vlastnosti, jako je velikost. Existuje přece směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnici o právech spotřebitelů a odvětvové právní předpisy.

Ano, existují zákazy. Potírat různé typy klamavých obchodních praktik. Nelze přece průměrného spotřebitele vést k rozhodnutí o transakci, kterou by s lepší informovaností neučinil. Takové praktiky by mohly spočívat v zavádějící celkové prezentaci produktu způsobem, který pravděpodobně průměrného spotřebitele klame o velikosti produktu. V odpovědi zaznívá i výhrada potřeby posouzení případ od případu.

Prosazování spotřebitelského práva EU podle odpovědi Evropské komise na parlamentní dotaz číslo E-002635/2022 spadá do pravomoci členských států. Pokud praktiky průměrného spotřebitele uvádějí v omyl, vnitrostátní orgány a soudy mají tyto praktiky posoudit a zastavit: „Spotřebitelé jsou vyzýváni, aby tyto praktiky hlásili příslušným orgánům ve svém členském státě.“

Tolik odpověď Evropské komise. Máme směrnice a jejich porušení se má hlásit. Kam jinam než úředníkům a kontrolním orgánům, které stát zaplatí třeba právě výběrem inflační daně.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Vývoj ceny zlata v roce 2025 – zvýšená volatilita i pravděpodobnost nového maxima

Analytici předpokládají, že zlatý trh bude v roce 2025 nadále pod vlivem geopolitických nejistot, měnové politiky centrálních bank a pohybů na světových měnových trzích. Podle jejich odhadů má před sebou zlato rok plný cenových výkyvů. Zlato by v roce 2025 mohlo dosáhnout historicky nejvyšší ceny.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

30. 12. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *