Zapadající slunce nad ruskými aktivy

Ruská ekonomika je zasažena sankcemi a souvisejícími protiopatřeními. Otevřenost ruské ekonomiky, zahraniční investice, propojenost s jinými zeměmi byla válečným tažením na Ukrajině ze dne na den nabourána. Nastupují-li vnější šoky, hraje se o to, aby šlo bez závažných poruch platit, půjčovat si, splácet své závazky.

Akciové a dluhopisové trhy a moskevská burza

I Rusku se akciový a dluhopisový trh stal běžnou platformou, prostřednictvím které ruské podniky získávaly kapitál – zdroje financování. Akcie ruských podniků byly uváděny na burzu, i investor investující do indexu mezinárodních akcií jistým dílkem investoval do ruských akcií.

Domácí i zahraniční investoři měli mít prostřednictvím moskevské burzy možnost participovat na investičních příležitostech rozvíjející se ekonomiky. Moskevská burza (MOEX) se stala obchodním místem jak pro ruské akce, tak státní, komunální a podnikové dluhopisy.

Bylo možné zde koupit akcie ruských společností, nejednou společností s významným podílem ruského státu, jako je Sberbank (SBER), společnost poskytující bankovní a finanční služby; Gazprom (GAZP), společnost zabývající se průzkumem a rozvojem ropy a zemního plynu; Rosněfť ( ROSN), společnost, která těží, vyrábí, rafinuje a prodává ropu a zemní plyn.

MOEX Russia Index je akciový index, který sleduje výkonnost 50 největších a nejlikvidnějších akcií. Je to kapitalizačně vážený kompozitní index denominovaný v rublech, společnosti s větší tržní kapitalizací tvoří větší procento hodnoty indexu. Rozvoj ruských finančních trhů měl být platformou pro vstup mezinárodních portfoliových investorů, stejně jako rozvoj domácí investorské základny.

^REKLAMA

Byl to rozvíjející se finanční trh

Ve smíšené ekonomice je běžné, že akciové společnosti upisují své akcie, vstupují na burzu. Dlužníci vydávají dluhopisy a jejich primárním prodejem si půjčují. Investování na rozvíjejících se trzích je příznačně spojeno s velkým ekonomickým a politickým rizikem. Je tu riziko devalvace měny, vysoké inflace, stejně jako riziko měnových reforem. A ano, zájem investorů předpokládá respektování vlastnických práv, což je dnes v případě Ruska více než diskutabilní.

Koupí akcie se investor stává podílníkem, koupí dluhopisů se podílí na financování závazků těch, kteří dluhopisy emitovali. Investoři nesou rizika, včetně rizika měnového nebo politického. Politický režim se může změnit, může se naplnit inflační riziko, investice se může ukázat pastí. Prodat důl, snadno se to řekne, hůře se to dělá. A nastoupí-li znárodňování, důl mohou investorům vzít. Anebo se podmínky podnikání natolik zpřísní, že se bude lepší aktiv za symbolickou cenu vzdát. Říkat se to nesmí, nesmí se ani naznačovat, ale politická rizika byla, jsou a budou.

V roce 2013 začala většina světových investičních bank poskytovat svým klientům na trh s ruskými finančními aktivy přímý přístup (DMA). Na zahraničních obchodních platformách byl pro vypořádání transakcí uplatňován globální standard v obchodování.

Ruská aktiva byla pro zahraniční investory dostupná s odloženým prováděním transakcí (T+2). Mezinárodní centrální depozitáře cenných papírů nabízely vypořádací služby pro burzovně obchodované ruské akcie a dluhopisy. To všechno je ale minulost, s nástupem válečného tažení Ruska je všechno jinak.

Obchodujeme, ale jen na izolovaném ruském trhu

Výprodejům ruských finančních aktiv dnes ovšem brání vládní opatření. Cizinec na ruských finančních trzích nic neprodá. Reakce na sankce to zakazuje. A když už někdo domácí na moskevské burze obchodovat může, nesmí spekulovat na pokles. To, že by si investoři cenný papír, který je předmětem spekulace za úplatu půjčili a nakrátko prodali třetí straně, je zakázané. Kurzy na moskevské burze tak kromě intervencí centrální banky a státního suverénního fondu drží zákaz prodeje nakrátko, stejně jako znemožnění prodeje akcií cizinci. A i kdyby některý domorodec prodal, zůstanou mu rubly – přeshraniční převody peněz jsou omezeny.

^REKLAMA

Ano, obchodování s ruskými cennými papíry bylo obnoveno jen pro ruské rezidenty. Na poli globálních finančních trhů se ovšem s ruskými cennými papíry nepočítá, jsou vyřazovány z benchmarků. Pokud dnes slyšíme, že akcie obchodované na moskevské burze drží své kurzy, jde o izolovaný ruský trh.

Po měsíčním uzavření se v omezeném režimu obchoduje. Omezeně lze obchodovat 33 z 50 akcií MOEX Russia Index. Zaznělo například, že Gazprom klesá, protože EU a USA dosáhly dohody o snížení závislosti na plynu. Evropské země jsou si vědomy, že čím více budou odebírat plynu z jiných zemí, tím méně budou platit Rusku. A právě proto v rostoucí míře evropské země hledají alternativní zdroje energií.

Ruské energie pro nepřátelské země jen za rubly?

Různé země jsou na ruském plynu závislé v různé míře. Ze strany Ruska nedávno vzešel požadavek, že za dodaný plyn nebude přijímat eura ani dolary. Země, které proti Rusku zavádějí ekonomické sankce, prý mají platit jen v rublech. Zmrazení ruských aktiv na Západě zničilo důvěru, zaznělo z Ruska – a podobné mohou vyslovit zahraniční investoři ve vztahu o svých investicích v Rusku.

Rusko mělo devizové rezervy i v eurech a dolarech, nicméně tyto v důsledku sankcí v reakci na válečné tažení Ruska zůstaly zmrazeny. Není na škodu připomenout někdejší obavy Sovětského svazu z dob studené války, týkající se amerických dolarů v držbě spřátelených socialistických zemí. Aby tato aktiva nemohla být zabavena, řešením byl vznik eurodolarů.

Zatímco dnes se o eurodolaru hovoří jako o americkém dolaru drženém v Evropě nebo jinde mimo USA, a tzv. eurodolarovém trhu, v dobách studené války pro spřátelené socialistické země eurodolary představovaly cosi jiného. Důležité pro Sovětský svaz, ale třeba i pro Československo, bylo, aby bankovní vklady v amerických dolarech nespadaly pod jurisdikci Federálního rezervního systému. Pokud by tomu tak bylo, bylo by možné uvalit na ně ekonomické sankce.

^REKLAMA

Pokud by dnes na placení plynu západními zeměmi prostřednictvím rublů došlo, bylo by nutné nakupovat rubly a bankovnímu systému umožnit rublové platby – a cosi takového lze bez spolupráce s ruskou centrální bankou realizovat jen stěží. Ruský prezident se požadavkem na platbu v rublech vlastně snaží západní země donutit k transakcím s ruskou centrální bankou, na kterou uvalily sankce.

Rusko potřebuje devizové prostředky a evropské země ruský plyn

Rusko stále zůstává největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším dodavatelem ropy. Ropu anebo plyn vám prodáme, ale musíte přistoupit na naše platební podmínky. Je to vlastně plán na podporu ruské měny. Jde o snahu podpořit vlastní měnu.

Pokud by na to západní země přistoupily, musely by si rubly obstarat – nakoupit a poptávat. A když se cosi kupuje, je o to zájem. V tomto případě by byl zájem o ruskou měnu, a její kurz by povyskočil. Navzdory nepřátelství vůči Západu Rusko nadále plyn do Evropy dodává. A za to dostává devizy, cizoměnové finanční prostředky.

Díky disponibilním devizovým prostředkům pak Rusko může nakupovat v zahraničí – počínaje potravinami, přes oděvy, mobily a konče náhradními díly pro vojenskou techniku. Ano, jsou tu sankce a bojkot firem, které nedodají. V Rusku pociťují dopad bezprecedentních sankcí. Nedávným prohlášením, že ruský plyn nebo ropu bude možné platit bitcoiny jde možná o snahu vzbudit dojem, že možnosti v rámci boje s ekonomickými sankcemi Západu jsou široké. Kromě toho zaznívají slova o vyhlídkách „měnového systému mimo současný globální měnový systém“.

Embarga, geopolitický konflikt a inflace

Embargo na ruské energie by znamenalo zhroucení ruského HDP, nosného pilíře ruské ekonomiky. Odhaduje se 15% i vyšší pokles ruského HDP. Situace by byla mnohem horší v případě širšího embarga na dovoz ruského plynu a ropy.

Důsledkem geopolitického konfliktu je nutně inflace. Přesto ruská centrální banka zveřejnila, že 4% inflační cíl bude v roce 2024 naplněn. Úrokové sazby byly zvýšeny na rekordních 20 %. „Získejte až 21 % ročně na SberDepozit,“ láká dnes v Rusku střadatele ruská Sberbank. Nadbytečné rubly je nutné zamknout a sterilizovat. Třeba v termínovaných vkladech nebo v akciích. Nastupuje vysvětlování, že rubly pod matrací ztrácejí svou hodnotu.

V reálné ekonomice sankce způsobují šoky, které tlačí ceny vcelku rychle. V realitě lidí trápí pádivá inflace. Léky v Rusku zdražily až o polovinu. Některé léky zmizely z trhu, nedostává se některých hygienických potřeb. Dramaticky rostly ceny potravin – cukr a cibule za jeden týden o 14 %, sůl, čaj, dámské vložky, mrkev o 5 %. Nákupní panika čistí police, kancelářský papír za měsíc zdražil na pětinásobek.

Ochraňte se před inflací, investujte

V realitě se ovšem Rusko od globálního finančního systému izoluje. Nastoupilo třeba zúžení možností provádět mezinárodní finanční převody směrem ven. Valuty, hotovost v cizí měně, kterou lze legálně vyvézt činí 10 tisíc dolarů na osobu. Stejný limit platí pro výběr hotovosti v místních bankách. Ruským rezidentům se zamezilo poskytovat nové vklady a dluhy u nerezidentů – penězům a kapitálu proudícímu do a ze země byla přistřižena křídla. Převádění rublů na cizí měny a jejich ukládání v zahraničí nehrozí.

Místní autority i analytici hlásají, že je nutné investovat. Ochranu před inflací mají nabízet i ruské akcie. Na izolovaném ruském trhu jde ovšem spíše o stavění Potěmkinových vesnic. Pokud ruská centrální banka za nově emitované rubly nakupuje ruské vládní dluhopisy a státní suverénní fond na akciovém trhu intervenuje, může to být vnímáno nejen jako tah na udržení finanční stability, ale jako monetizace dluhu.

Uzavřít burzu na měsíc i více, to je světový unikát. Pokud by se burza otevřela zahraničním hráčům, zřejmě by nastal výprodej. Zájem držet akcie a jiné cenné papíry v destinaci, kde se nedodržuje mezinárodní právo, asi velký nebude. Potěmkinovské otevření burzy lze chápat i jako nástroj sterilizace rublové likvidity – čím více investorů v úvaze o možném zajištění se proti inflaci nakoupí ruské cenné papíry, tím menší budou proinflační rizika.