Komentář: Zlato na maximu, dolar na vzestupu. Co to znamená pro ČNB?
Česká národní banka spravuje jedny z největších devizových rezerv na světě v poměru k HDP. Ke konci loňského roku dosahovaly 3,5 bilionu korun. Na rozdíl od většiny centrálních bank, které drží konzervativní portfolia složená převážně z dluhopisů a měnových rezerv, volí ČNB jiný přístup – aktivně diverzifikuje své investice směrem k výnosnějším aktivům, jako jsou akcie a zlato. Oficiální data nejsou v tuto chvíli k dispozici. Předběžné údaje ale naznačují, že i díky tomu dosáhla v loňském roce masivního zisku.
Takový přístup má své důvody. Studie z roku 2019 ukázala, že diverzifikace portfolia ČNB do výnosnějších aktiv by mohla výrazně zvýšit její ziskovost při minimálním růstu rizika. Právě tyto změny v portfoliu chce ČNB využít jako nástroj ke zlepšení svého hospodářského výsledku. Dlouhodobě se totiž potýká se ztrátovostí. Ačkoliv úlohou centrální banky není zisk, pozitivní hospodářský výsledek jí umožňuje redukovat kumulované ztráty.
Rostoucí sázka na americké akcie
Významnou součástí rezerv ČNB jsou akcie, které aktuálně tvoří přibližně 22 % jejího portfolia. A nejenže jejich podíl roste, ale banka také stále více alokuje své investice do Spojených států. Americké akcie nyní tvoří cca 30 % akciové složky rezerv ČNB, ale banka plánuje zvýšit podíl amerických titulů ve svém akciovém portfoliu až na 50 %. V porovnání s ostatními rezervními aktivy jsou akcie vysoce výnosné. Jen na dividendách v roce 2023 vydělala ČNB až 15 miliard korun.
Na rozdíl od aktivních správců kapitálu se ČNB nesnaží trh časovat. Investuje pasivně, kopíruje index S&P 500, který zahrnuje 500 největších amerických firem a je považován za zlatý standard pro investice do amerických akcií.
Prostředí na trzích se ale mění. ČNB nakupuje akcie v době, kdy se nejenže obchodují na vysokých valuacích, ale také kdy americký dolar výrazně posílil vůči české koruně. To způsobuje, že jsou nákupy amerických akcií pro ČNB relativně dražší. Dolarový kurz přitom výrazně ovlivňuje hodnotu rezerv centrální banky. I malé pohyby v kurzu mohou znamenat účetní rozdíly v miliardách korun.
REKLAMA
Přesto banka neplánuje měnit svou strategii ani tempo nákupů. Podle posledního reportu odevzdaného americkému SEC činila hodnota akciového portfolia ČNB 10,8 miliardy USD, což je značný nárůst oproti 7,01 miliardy USD před rokem. Výkonnost indexu S&P 500 loni přinesla zhodnocení 23,31 %. Navzdory neobvyklému růstu za poslední dva roky ale banka i nadále postupně kupuje další akcie bez ohledu na pohyby trhu.
Investice do akcií nejsou v rezervách centrálních bank časté. ČNB se tak jejími investicemi řadí k menšině, kam lze zařadit například Bank of Japan nebo Švýcarskou národní banku, která v investicích drží až 25 % svých devizových rezerv.
Podle nedávného vyjádření ČNB je právě Švýcarsko její inspirací. V příštích pěti letech plánuje zvýšit podíl akcií až na 30 %. Strategie pravidelného nakupování, neboli “dollar cost averaging” by jí měl umožnit negovat efekt pohybů na trhu. Valuaci trhu ČNB nebere do úvahy.
Expanze zlatých rezerv
Druhým významným tématem v rezervní politice ČNB je zlato. Banka od roku 2022 systematicky navyšuje své zlaté rezervy a plánuje je navýšit až na 100 tun do roku 2028, což by odpovídalo přibližně 5 % celkových rezerv.
Ještě v roce 2019 držela ČNB pouhých 8 tun zlata. Dnes už vlastní více než 50 tun, čímž postupně obnovuje historickou zásobu tohoto cenného kovu. Díky prudkému růstu ceny zlata v minulém roce vynesly ČNB její zlaté rezervy 25,5 procenta.
Problémem je však načasování – zlato je totiž aktuálně na historických maximech. Ačkoliv se ČNB na své portfolio dívá z dlouhodobého hlediska, je nepravděpodobné, že si zlato udrží současné tempo růstu. Je tedy otázkou, zda je teď dobrý čas na nákup.
Může se bitcoin stát součástí rezerv?
Bitcoin se nedávno stal součástí debaty o rezervní strategii poté, co guvernér Aleš Michl navrhl jeho zahrnutí do portfolia ČNB. Vhodnost tohoto kroku by měla ČNB v těchto dnech prozkoumávat. Pokud by se tak stalo, ČNB by se stala první západní centrální bankou, která by bitcoin začlenila do rezerv. Tento návrh však vyvolal vlnu kritiky – například guvernérka ECB Christine Lagarde varovala, že bitcoin nesplňuje základní požadavky na rezervní aktivum. Otázkou tedy zůstává, zda se tato diskuze v případě ČNB posune dál než k teoretickým úvahám.
Za poslední roky se ukázalo, že investiční kroky ČNB byly nejen správné, ale také vysoce výnosné. Ať už jde o její investice do akcií, zlata, či také sázku na americké trhy. Je investice do bitcoinu dalším prozíravým krokem guvernéra Aleše Michla?
Autor: Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro pro Českou republiku
