Komu plynou výhody?

Je-li nějaký zákon nevyvážený, zpravidla se stačí podívat, komu z něj plynou výhody. Téměř nepochybně za ním bude stát silná lobbyistická skupina, jejíž argumenty pro „vychýlení“ práva „tím správným směrem“ jsou podloženy dostatečně silným kapitálem.

Již od konce řádného termínu pro podání daňového přiznání si ale marně lámu hlavu s otázkou, pro koho může být výhodná jedna podle mého názoru fatální mezera v zákoně o daních z příjmů: Chce-li daňový poplatník využít možnosti odpočtu úroků z úvěru na bydlení od základu daně, nesmí úvěr refinancovat vícekrát než jednou a nesmí ho refinancovat překlenovacím úvěrem.

Ve výčtu „účelů bydlení“ jsou uvedeny a opísmenkovány jednotlivé účely, které lze za „účel bydlení“ považovat. Poslední bod zní: „h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).“ Aby mohl být daňově uznatelný úrok i z úvěru, kterým by byl splacen úvěr, kterým byl splacen úvěr na bydlení, musel by poslední bod končit „v písmenech a) až h).“

Důsledky současné úpravy zákona se ještě neprojevily. Většina lidí čerpající hypotéky buď refinancovala nejvýše jednou, nebo o této „drobné nuanci“ v zákoně neví a uplatňuje úroky dál… což se může projevit až při následné daňové kontrole a vyměření sankcí za daňový únik.

Problém vzniká u lidí, kteří již jednou refinancovali svůj první úvěr na bydlení. Aby se jim vyplatila změna banky, musí jim nová nabídnout za současné daňové sazby o 15 % levnější úvěr – tedy kupříkladu místo 5 % dát nejvýše 4,25 %. Rozdíl poměrně značný, jaký není mezi bankami běžný… a jaký téměř znemožňuje konkurenci. Obdobně jsou na tom lidé, kteří „vyměnili“ hypotéku za překlenovací úvěr. Jakmile se jim úvěr překlene na řádný, ztrácí nárok na daňový odpočet také.

^REKLAMA

Logika se vzpírá

Smysl zákona je (doufám) zřejmý. Umožnit lidem, kteří se postarají sami za pomocí úvěru o své bydlení, aby si odečetli úroky od základu daně. Mělo by tedy být jedno, zda refinancuje úvěr jednou, dvakrát nebo desetkrát. To říká „selský rozum“. Ovšem i výklad ministerstva financí je jednoznačný:

„Lze uplatnit úroky z úvěru nebo půjčky, pouze pokud byla použita na financování bytové potřeby uvedené v písm. a) až f). Úroky z úvěru použité na splacení úvěru, kterým bylo refinancováno splacení původního úvěru, již odečitatelné nejsou,“ potvrdil Radek Ležatka z oddělení komunikace MF ČR.

Komu plynou výhody?

Je-li zákon nevyvážený, navíc takto nelogicky, logicky vyvstává otázka, ke komu je nakloněný a kdo z jeho „anomálie“ čerpá výhody. Ve vztahu k hypotečnímu úvěru a daňovým odpočtům vstupují do hry klient, banka a stát.

Klienta a daňového poplatníka můžeme rovnou vynechat. Jemu žádné výhody omezení možnosti refinancování úvěru nepřinese. Má sníženou vyjednávací pozici v bance a nebo přijde o možnost odpočtu.

^REKLAMA

Banka? Klient má sníženou možnost výběru banky, a tak se velkým bankám může vyplatit „zafixovat“ si tímto způsobem své klienty… a pak je pěkně „ždímat“. Kapitálu na motivaci politiků mají dost. Ale… „Ani banky o tom nevěděly. My ani nevíme, jak se to do zákona dostalo. Je to překvapivá novinka,“ uvedl Vlastimil Nigrin v rozhovoru pro Hypoindex.cz, který vyjde v průběhu tohoto týdne.

Vlasitmil Nigrin je členem představenstva a náměstkem generálního ředitele Hypoteční banky, kam přešel z České spořitelny, kde působil jako ředitel externího prodeje. Zná tedy důvěrně oblast hypoték ve dvou největších hypotečních bankách v České republice.

Navíc je norma poměrně stará. „Toto ustanovení bylo do zákona o daních z příjmů zapracováno zákonem č. 333/1998 Sb.,“ uvedl Radek Ležatka. Těžko lze předpokládat, že by banky plánovaly držení klientů takto dlouho dopředu…

Zbývá stát… Pokud klient refinancuje úvěr podruhé, ztratí nárok na daňové úlevy – vzroste mu daňová povinnost a státu výběr daní. A pokud si úroky klient přesto z neznalosti uplatní, stát si naúčtuje ještě další sankce. „V tomto ustanovení se v současnosti nepřipravuje žádná změna,“ prozradil Radel Ležatka.

Že by ale stát šel proti svým občanům? V demokratické zemi? Politici proti svým voličům? To zní až téměř absurdně. Za nejpravděpodobnější variantu tak považuji, že poslanci schválili zákon s chybou a jeho důsledek nedomysleli. Nebylo by to bohužel poprvé ani naposled.

Čtěte na toto téma:

• Hypotéku na bydlení nesplácejte překlenovacím úvěrem!
• Chcete snížit daně o zaplacené úroky? Nesmíte refinancovat!
• Státní podpora hypoték: Stanete se nevolníky banky!

Řešení

A řešení? Je prosté. Stačí novelizovat zákon o daních z příjmů a nahradit na správném místě písmeno „g“ písmenem „f“. A že se jedná o zásah do zákonné normy? Co na tom? Beztak se jedná o zákon, který je nejčastěji novelizovaný – a tato změna by měla smysl.