Viděl jsem již mnoho výpočtů výhodnosti či nevýhodnosti 2. (fondového) pilíře penzijního systému. Výsledky se lišily – a mnohdy dost významně. V tom problém nevidím. Dejte mi pár čísel a spočítám vám, co budu chtít. Potíž je právě v oněch číslech. Vyplatí se fondový pilíř za 40 let, nebo se nevyplatí? A komu? Na to současná matematika nedokáže odpovědět.
Nejčastější výsledky propočtů ukazují, že se fondový pilíř vyplatí lidem s vyšším příjmem, a nevyplatí se lidem s příjmem nižším. Jak velká je skupina, které se fondový systém nevyplatí, záleží na nastavení mnoha parametrů – od míry inflace, přes zhodnocení, zadání či nezadání valorizace penzí podle růstu mezd, po poplatky za správu fondů… a všechna tato čísla jsou ani ne odhady, jen … čísla vycucaná z prstu.
Jistě, můžeme se odvolávat na dlouhodobé statistiky výnosu na kapitálových trzích, dlouhodobé průměry úrokových sazeb dluhopisů, odhadnout míru inflace. A regulovat výši poplatků fondů. Ale v horizontu 40 let se může změnit mnohé. Stačí si vzpomenout na minulé století, kdy se českou kotlinou prohnaly dvě světové války a pokus o socialistické hospodářství (naštěstí "věčné časy" trvaly "jen" právě oněch 40 let).
Navzdory nejistotě na kapitálových trzích, navzdory inflaci, která může sežvýkat úspory, navzdory… měnovým reformám a hrozbám znárodnění jsem přesvědčen, že se 2. pilíř státního penzijního systému vyplatí všem. Bez rozdílu.
Hlavním důvodem je diverzifikace (rozložení či rozdělení) rizika. Zatímco průběžný systém je citlivý především na demografické vlivy (stárnutí populace), fondový systém je citlivý především na tržní vlivy (pohyby na kapitálových trzích). Lze sice namítnout, že i pohyby na kapitálových trzích závisí na demografickém vývoji. Jistě. A motýl mávající křídly způsobil tsunami.
REKLAMA
Neméně důležité jsou právní jistoty. Ty sice nejsou podle příkladu Maďarska příliš vysoké ani ve fondovém pilíři, na druhou stranu v průběžném systému nejsou vůbec žádné. Za platbu do průběžného systému daňový poplatník získá jen politický příslib, že až zestárne, dostane penzi.
Není tak důležité, jak vycházejí současné propočty, které vycházejí různě podle nálady, s jakou jsou vkládány parametry pro výpočet, a možná také podle cíle, jaký sleduje člověk, který výpočet provádí. Za mnohem důležitější považuji rozložení rizika – zejména politického.
Ke snížení politického rizika by pravděpodobně lépe přispěl minimalistický penzijní systém, který by ponechal lidem možnost spořit si libovolným způsobem, včetně možnosti investic mimo dosah české legislativy.
Vyšlo na ČeskéReformy.cz
