Koronavirus zasáhl peněženky, někomu se peníze hromadí, jiní sahají do úspor

Když na jaře loňského roku zasáhla svět pandemie koronaviru, lidé začali šetřit. Podle údajů ČSOB omezili výdaje tři čtvrtiny z nich. Nejčastěji Češi ušetřili za jídlo v restauracích a za dovolenou. Téměř polovina lidí utrácela méně také za služby a běžné nákupy do domácností. I tak má ale 39 % z nich menší úspory než před začátkem první vlny pandemie.

Lidé přišli o 55 tisíc korun

Výzkum, který si na začátku letošního roku nechala zpracovat ČSOB Penzijní společnost, ukázal, že lidé, kteří od začátku pandemie utratili část úspor, přišli v průměru o 55 tisíc korun, což představuje asi 35 procent jejich celkové finanční rezervy. Kvůli pandemii také některým domácnostem klesly příjmy, a tak musely začít více šetřit. „Je přirozené, že se Češi snaží šeřit. Část lidí měla menší příjmy, mnoho dalších si nemůže být jistých tím, zda nepřijdou o práci kvůli pokračující krizi,“ uvádí Ladislav Rokos, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.

Podobné údaje přinesl i společný průzkum Poradny při finanční tísni a České spořitelny. Ten ukázal, že obavy o finanční potíže má většina Čechů. Téměř polovina z nich už vlivem pandemie o část svých příjmů přišla. Čtvrtině z nich současná situace způsobila dokonce ztrátu 10 a více tisíc korun měsíčně. Nejvíce tento propad zasáhl lidi ve věku 54 let a více. Opasky musí utahovat ale i mladší ročníky. Téměř polovina Čechů do 26 let přišla o pravidelný příjem do pěti tisíc korun. Šest lidí z deseti své finanční potíže zatím řeší omezením vlastních výdajů nebo čerpáním rezervy.

O půjčky není zájem

Současné existenční potíže ale řeší půjčkou jen každý pátý Čech. Lidé si půjčují hlavně od příbuzných nebo známých. Naopak nejmenší zájem je o úvěry od nebankovních společností. „Lidé jsou obezřetnější. Kvůli strachu o práci nebo obavám, že ztratí část příjmů, přistupují k půjčkám opatrněji. Pokud už se rozhodnou zadlužit, řeší tím spíše zásadní problémy – jak zaplatit jídlo, nájem, opraváře na rozbitou lednici. A ne relativně zbytné věci jako je nový telefon nebo dovolená, jako tomu bylo dříve,“ popisuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

^REKLAMA

Podle bank zatím Češi své dluhy zvládají splácet, ale mnozí díky tomu, že omezili výdaje. „Podle průzkumu má se splátkami potíže necelá desetina lidí. Čtvrtina pak splátkový kalendář plní jen díky tomu, že svoje dluhy konsolidovala, tedy spojila do jednoho výhodnějšího,“ říká Lukáš Kulhavý, ředitel nezajištěných úvěrů v České spořitelně.

Peníze na účtu, omezení investic

Lidé, kteří musí lépe plánovat své výdaje, pak také omezují spoření a investice na stáří. „Od začátku pandemie si přestala platit penzijní spoření desetina respondentů, 22 procent Čechů se tak v tuto chvíli nijak finančně nepřipravuje na stáří. I proto se ohledně svých příjmů v důchodovém věku nejvíce lidí spoléhá na státní důchody, zatímco ze svých vlastních úspor plánuje žít 34 procent dotázaných. Se státním důchodem si chce vystačit 40 procent lidí,“ doplňuje Ladislav Rokos.

Také investiční analytik Richard Bechník ze společnosti Fincentrum & Swiss Life Select si všímá, že koronavirová krize a recese ovlivnily hospodaření domácností. „Spotřebu i investice lidé v loňském roce výrazně omezili. Výsledkem je tak historicky nejvyšší míra úspor dosahující téměř 19 procent. Řada domácností se ale stále dopouští chyb při alokaci těchto úspor svým pasivním přístupem, kdy je mnohdy nechávají ležet ve velikých objemech na peněžních účtech se záporným reálným úrokem,“ říká.

Strategie pro zhodnocení úspor

Nechat peníze jen tak na účtu je podle Richarda Bechníka v pořádku především u vytváření rezerv pro případy pokrytí nezbytných výdajů, při jejich nečekaném nárůstu nebo při výpadku příjmů. „Pro účely tvorby střednědobé a dlouhodobé rezervy by ale měly domácnosti zvolit spíše atraktivnější investiční produkty. Velice záleží na rizikovém profilu a délce investičního horizontu. V dnešní době se při sestavování investičního portfolia v rámci defenzivnější části preferují spíše korporátní dluhopisy doplněné o fondy peněžního trhu a vhodně zvolené nemovitostní fondy, zatímco v dynamické části je stěžejní udržet expozici vůči vyspělým i rozvíjejícím se akciovým trhům,“ dodává.

Také zmiňovaný průzkum ČSOB Penzijní spořitelny ukázal, že 38 procent lidí hromadí peníze na běžném účtu nebo si je odkládá v hotovosti. Téměř čtvrtina lidí si platí životní pojištění a 23 procent si odkládá peníze prostřednictvím stavebního spoření. Podle Ladislava Rokose by si ale lidé měli peníze ukládat tak, aby neztrácely hodnotu, například prostřednictvím penzijního spoření. „Ke svým úsporám tak dostanou státní příspěvek, a kvalitní fondy navíc často nabízejí vysoké zhodnocení,“ uzavírá.