Krok zpátky? Aneb omezená peněžní zásoba bitcoinu
foto: Shutterstock
Bitcoin je v současné době nejznámější a nejrozšířenější kryptoměnou. A také určitým ukazatelem kryptoměnového trhu. Bitcoin je ostře sledovaný jako ukazatel trendu a také jako počínající plnohodnotná náhrada současného peněžního systému fiat měn. Je ale měna s výrazně omezenou peněžní zásobou opravdu odpovědí na problémy současného finančního a měnového systému?
Bitcoin bývá dneska označován za digitální zlato a jako takové by měl sloužit v investičním portfoliu. Jako diverzifikační strategie a ochrana proti inflaci. Samozřejmě s přihlédnutím k výrazné spekulativní podobě takové investice a k volatilnímu chování kryptoměn.
Kryptoměny jako takové nejsou navázány na měnové politiky světových bank, jsou nezávislé k celosvětové inflaci i k lokálním inflačním jevům. Což představuje ostatně jeden z důvodů, proč státy (např. Venezuela) uvažují o kryptoměnách jako prostředku pro boj s místní vysokou inflací. Pro investory, kteří se nebojí výrazného rizika a cenového kolísání, pak bitcoin představuje vítanou diverzifikaci portfolia, která investice ochrání před vysokou inflací.
Proč kupovat bitcoin?
Bitcoin tak u těchto investorů s výrazným sklonem k riziku nahrazuje zlato. To bylo a stále je vnímáno jako ochrana investic před inflačními tlaky. Jeho nevýhodou ale je fakt, že v dlouhém období nenabízí příliš velké zhodnocení. Oproti tomu bitcoin slibuje desítky i stovky procent, jen musíte mít železné nervy a smířit se s tím, že třeba to ani tolik nevydělá. Proto je také jednou ze základních pouček pro kryptoinvestory: Investuj pouze ty peníze, které si můžeš dovolit ztratit.
Bitcoin jako zlato: aneb omezená zásoba peněz
Bitcoin se navíc ze své podstaty výrazně blíží zlatému kovu. Počet vytěžených bitcoinů algoritmus totiž omezuje na 21 milionů. Dle předpokladů tak na světě nebude více než 21 milionů bitcoinů, vzhledem k tomu, že bitcoiny se často i ztrácejí, tak jich bude v konečném součtu dokonce ještě o kousek méně.
REKLAMA
To představuje značně omezenou peněžní zásobu. V roce 2020 například peněžní zásoba ČR (dle agregátu M3) přesáhla 5 000 mld. korun. Přičemž zásoba neustále roste. Je to nejen jeden z nástrojů monetární politiky, ale také projev tržní činnosti komerčních bank. Nepřímý vliv na peněžní zásobu má také kvantitativní uvolňování, což je nástroj měnové politiky, který si během nízkých až záporných úrokových sazeb našel svou stále rostoucí popularitu.
Ekonomika postavená na množství peněz
Každopádně dnešní celá světová ekonomika stojí především na růstu množství peněz. Ekonomický růst potřebuje peněz stále více a rostoucí ekonomické aktivity v domácím i světovém měřítku se taky potřebují něčím zaplatit.
Problém s mezinárodní likviditou peněz přitom už jednou světová ekonomika zažila. Bylo to v období brettonwoodského systému, kdy dolar byl zlatou měnou (krytou zlatem) a všechny ostatní měny byly následně navázány na americký dolar. Ve světe bylo pouze tolik dolarů, kolik mělo odpovídat zlatým rezervám. To ale překotnému poválečnému růstu během padesátých a šedesátých let nestačilo a právě omezené množství dolarů v celosvětové ekonomice následně přispělo k opuštění modifikovaného zlatého standardu a k prosazení systému fiat měn převážně v režimu floatingu, který tady máme i dnes.
Bitcoin jako celosvětová měna
Z tohoto pohledu se jeví bitcoin a jeho měnový systém jako určitý krok zpátky. Od téměř neomezené mezinárodní likvidity a rostoucí peněžní zásoby krok směrem k pevně danému množství peněz, které budou v daném systému. Je tak otázkou, jestli je vůbec hyperbitcoinizace možná a žádoucí. Odhlédněme od bezpečnostních problémů, od volatility měny i od výhradně virtuální podoby bitcoinu a od absence monetární autority v systému. Spíš se zeptejme: určitě potřebujeme měnu, které je jen omezené množství a svou podobou se blíží spíše komoditě (například zlatu) než běžně chápaným penězům.
REKLAMA
Bitcoinů je v současné době omezené množství. I když se spekuluje o úpravě algoritmu a vyššímu množství potenciálně vytěžených mincí, k tomuto kroku zatím nedošlo. Takže bitcoinů se vytěží zatím definitivně jen 21 milionů. Pokud se přijme bitcoin jako celosvětové platidlo, několikanásobně se zvýší tlak na jeho cenu a dále se zintenzivní jeho deflační tendence. Na světě a pro světový ekonomický systém bude málo bitcoinů.
Vlastně nastane podobná situace, kdy v šedesátých letech množství dolarů nestačilo ekonomickému růstu. Opravdu tak potřebujeme tento krok zpátky? Před padesáti lety se ukázalo, že omezovat množství peněz v ekonomice není dobrý nápad. Bude to dobrý nápad v novém století? Možná brzy uvidíme, stačí se jen koukat. Jako první zavedl bitcoin jako státní měnu Salvador a je otázkou, jak a kam se bude toto odvíjet dál.
