Kryptoměny se liší funkčností. Zohlednit to má i regulace ze strany EU
Foto: Shutterstock
Ačkoliv je asi nejdiskutovanější kryptoměnou současnosti bitcoin, kryptoaktiv existuje několik tisíc. Liší se především svou funkčností. Jaké rozeznáváme druhy kryptoměn a jak k nim přistupuje v rámci připravované legislativy Evropské Unie jsme si povídali s právníkem Janem Eisenreichem, expertem na blockchain.
Jaký je rozdíl mezi bitcoinem a ostatními kryptoměnami?
Na jedné straně máme bitcoin a jeho forky. Jako fork se nazývá situace, kdy je blockchain původního coinu rozdělen na dvě nekompatibilní větve. Z existující měny vzniká nová.
Co je důvodem pro takové dělení?
Nejčastěji je to snaha komunity zavést odlišná pravidla. Například pokud jde o větší soukromí uživatelů, rychlost transakcí a podobně. Nejznámějšími forky bitcoinu jsou litecoin, bitcoin cash nebo dogecoin. Potom jsou další kryptoměny, které plní čistě jen platební účel. To je poměrně pochopitelné i pro laika. Jedná se zkrátka o digitální oběživo, které mohu někomu poslat, něco s ním zaplatit nebo si ho uložit. Mají nějakou hodnotu, která je určena poptávkou a nabídkou uživatelů.
REKLAMA
A jaké funkce mají další kryptoměny?
S těmi už je to složitější. Tyto kryptoměny totiž i něco umí. Bitcoin přinesl do světa technologii blockchainu a postupně se začalo ukazovat, že díky této technologii mohou vznikat složité IT projekty, které byly dříve nemyslitelné. Naprosto zásadním projektem je v tomto ohledu kryptoměna ethereum.
Můžete prosím podstatu etherea více přiblížit?
Je to vlastně platforma, která umožňuje tvorbu a uzavírání tzv. smart contracts, tedy inteligentních smluv a vývoj distribuovaných aplikací (DApps). DApps si můžete představit jako klasické aplikace, které ale mají jednu velmi odlišnou vlastnost – nejsou nijak centrálně provozovány, ale pohání je výpočetní síla blockchainu. Můžeme si to představit tak, že vývojář vyvine vlastní aplikaci a pro její „pohon“ použije výpočetní sílu blockchainu etherea. Tady se pak dostáváme k dalšímu rozdělení kryptoměn – na coiny a tokeny.
REKLAMA
Coin je kryptoměna, která má vlastní blockchain. Token je pak kryptoměna, která využívá blockchain kryptoměny jiné. Na blockchainu etherea běží množství jiných tokenů – ty se v tomto případě označují jako ERC20 tokeny.
To už začíná být docela složité. Co z toho vyplývá?
Z uvedeného je patrný use case, tedy účel a obrovská přidaná hodnota etherea. Na jeho blockchainu je možné vyvíjet další a další tokeny a smart contracty. Jedním z nejznámějších tokenů, který běží na blockchainu etherea je USDT token.
Ten je navázaný na USD?
REKLAMA
Přesně tak, cena je vázaná na cenu amerického dolaru. Jeden USDT tedy „stojí“ jeden dolar. Zde se dostáváme k dalšímu druhu kryptoměn a tím jsou tzv. stable coiny – tedy kryptoměny vázané na cenu určité fiat měny.
Podobným případem jako ethereum je například i kryptoměna cardano nebo tezos.
Jaký je rozdíl mezi kryptoměnami a burzovními tokeny?
Burzovní tokeny můžeme chápat jako další z druhů kryptoměny. Nejznámější je Binance token. To je coin, který je vydáván kryptoburzou Binance. Binance coin je takzvanou utilitní kryptoměnou, tedy takovou, která plní určitý přesně specifikovaný účel, a funguje jako platební metoda pro platbu poplatků na burze Binance. Uživatelé, kteří používají coin jako platební prostředek pro výměnu, mnohou obchodovat se slevou.
Zajímavostí je, že Binance coin byl zpočátku tokenem ERC20, běžícím na blockchainu etherea. Následně však Binance spustilo vlastní mainnet. Binance coin je jednou z nejvíce rostoucích kryptoměn posledního roku. Dalšími burzovními tokeny jsou například Huobi token nebo Kucoin shares.
Evropská unie plánuje regulaci. Jakým způsobem hodlá kryptoměny rozlišit?
Návrh nařízení EU o kryptoaktivech počítá s rozdělením kryptoaktiv do čtyř skupin. První jsou kryptoaktiva, která spadají do definice finančního (investičního) nástroje ve smyslu MiFID II (respektive našeho zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Druhá skupina kryptoaktiv má povahu „utility tokenů“, tedy tokenů, co se využívají k získání zboží nebo služby. Za třetí návrh rozlišuje kryptoaktiva, jejichž hodnota se váže obvykle na více aktiv. Tato kryptoaktiva slouží jako platební prostředek nebo uchovatel hodnoty.
Poslední skupinou jsou kryptoaktiva, jejichž hodnota se váže na jednu fiat měnu. Tato kryptoaktiva slouží jako platební prostředek. Třetí a čtvrtou skupinu návrh nařízení neformálně označuje za „stablecoiny“. Návrh nařízení tak upravuje povinnosti v souladu s tímto rozdělením a obsahuje čtyři režimy.
