Který rok je pro výpočet důchodu nejdůležitější?

Při výpočtu důchodu v Česku platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ a získaný počet pojištění, tím vyšší měsíční státní penze.

Jak zjistíme osobní vyměřovací základ?

Osobním vyměřovacím základem jsou všechny výdělky žadatele o důchod od roku 1986 po současnost přepočtené na jeden měsíc. Např. letošním žadatelům o důchod se tedy sečtou roční příjmy za všechny roky od roku 1986 do roku 2009. Následně se vydělí celkovým počtem dnů v období (tj. 8 766 dní) a vynásobí se 30,4166 (průměrný počet dní v měsíci za rok). V budoucnu se budou do výpočtové formule počítat příjmy za posledních 30 let před odchodem do důchodu.

Koeficienty chrání před inflací

Během let se samozřejmě mzdy nominálně zvyšují vlivem inflace. Tuto skutečnost je pro výpočet důchodu zohlednit, proto se příjmy v jednotlivých letech násobí koeficientem zohledňujícím určitým způsobem inflaci. Nastavení koeficientů se každoročně mění.

Pro výpočet důchodu v letošním roce platí, že příjmy dřívější příjmy občanů před odchodem do důchodu mají větší vliv na výši důchodu, než příjmy těsně před důchodem.

Roky 1994, 1995 a 1996 jsou nejdůležitější 

Přepočtený příjem občana, který po celý život pobíral průměrnou mzdu, by měl být přibližně stejný. Ve skutečnosti tomu tak však není. Rozdíly jsou poměrně značné, mezi některými roky činí rozdíl více než polovinu jedné roční výplaty. Odchylka mezi roky 1995 a 2007 činí 4,3 %. V praxi tato odchylka znamená, že aby byl za rok 2007 stejný přepočtený příjem jako v roce 1995, musel by mít občan místo měsíčního příjmu 20 957 Kč měsíční příjem 21 865 Kč. Jeho měsíční mzda by tedy musela být téměř o tisíc korun vyšší.

Rozdíl si ukážeme na příkladu. V letošním roce důchod nejvíce zvýší průměrná mzda dosahovaná v letech 1994, 1995 a 1996. Naproti pobírání průměrné mzdy v roce 2007 osobní vyměřovací základ dokonce „snižuje“.

Tabulka 1: Vývoj průměrné mzdy v Česku (1994 – 2009)

Pramen: MPSV

Modelový příklad

V našem modelovém příkladě měl pan Novák od roku 1994 až po rok 2009 vždy průměrnu mzdu dosahovanou v národním hospodářství. Ve kterých letech mu dosahovaná mzda nejvíce zvýší jeho osobní vyměřovací základ?

Tabulka 2: Modelový příklad

Pramen: vlastní výpočty autora

Shrnutí

Poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou čistou mzdou v Česku klesá a klesat nadále bude. Průměrnou mzdu pobírá rok od roku méně lidí, protože její výše je nadhodnocena příjmy nadstandardně ohodnocených pracovníků, jejichž mzdy rostou nejrychleji. Průměrná mzda je tak čím dál více vzdálená mzdě běžného zaměstnance.

Rozdíl mezi mediánem (střední hodnotou) a průměrnou mzdou se zvyšuje a v současnosti činí více než 3 500 Kč. Přestože tedy má průměrnou mzdu čím dál méně lidí, tak má průměrná mzda z dřívějších let při výpočtu důchodu větší váhu. Nastavení dílčích parametrů důchodu (nejenom koeficientů), je tak další cestou, jak může stát snižovat státní penzi. Snižování státní penze tímto způsobem je přitom v podstatě nenápadné.