Lék na bolavé investice? Díl I: Biotechnologie

V dnešním díle se budeme věnovat sektoru,který má pověst stabilního hráče na akciových trzích. Je to sektor zdravotnictví. Pokud budeme používat striktní anglické názvosloví z investičních trhů, tak se jedná o následující odvětví:

a)  Biotechnology

b) Diagnostic substances

c) Healthcare plans

d) Home healthcare

e) Hospitals

f) Long term care facilities

g) Medical appliances and equipment

h) Medical instruments and supplies

i) Medical laboratories and research

j) Medical practitioners

k) Specialized health services

Krom těchto oborů do sektoru „healthcare“ můžeme zařadit rovněž farmaceutické obory:

a) Drug delivery

b) Drug manufactures – major

c) Drug manufactures – other

d) Drug related products

e) Drug generics

Pojďme si přiblížit více obor,o kterém se mluví nejvíce.

Biotechnologie

Od časů, kdy jediným biotechnologickým oborem bylo pivovarnictví (Mezopotámie, Egypt), uplynulo již mnoho let. Čím je ale tento obor dnes?

Nejvíce praktickým využitím biotechnologií je dnes pěstování rostlin pro výrobu potravin vhodných pro člověka. Biotechnologii vděčíme za to, že zemědělci byli schopni vybrat nejlépe se hodící i nejvyšší výnos poskytující plodiny k produkci dostatku potravin a udržet tak tempo s rostoucí populací. Odtud vedla cesta biotechnologie k užití rostlin a jiných organismů, aby byly používány jako léky. Pro informaci, tento vývoj se udál cca 200 let př. Nl. Ovšem až na začátku dvacátého století došlo k velkému vědeckému rozmachu. V roce 1917 Chaim Weizmann poprvé použil čistě mikrobiologické kultury v průmyslovém procesu k výrobě acetonu, který byl posléze nedostatkovým zbožím pro výrobu výbušnin.

O moderní biotechnologii mluvíme zhruba od roku 1980. Téhož roku byl totiž patentován první geneticky modifikovaný mikroorganismus. Zajímavé je, že si ho nechal patentovat bývalý zaměstnanec firmy GE, a tohoto vynálezu bylo využito při likvidaci škod vzniklých na ekosystémech při úniku ropy. Už tento první případ patentování ukázal, jak je důležité dobré právní prostředí pro rozvoj tohoto podnikání. Bez dobrého právního rámce nelze úspěšně vyvinout tento byznys v sebezdravější ekonomice.

Aplikace:

a) RED BioTechnology – Medicína

b) GREEN BT – Zemědělství

c) WHITE BT – Průmysl

d) BLUE BT – Hydrologická aplikace

e) BIOINFORMATICS – Bioinformatika

a) Medicína

Uplatnění BT je v medicíně v těchto oborech:

Farmakogenomika

Tento obor se zabývá vztahem mezi dědičností a reakcí na léky. Cílem je navrhnout takovou skladbu léků, která by dokonale pasovala na genetickou informaci jedince. Výsledkem by byla vysoká účinnost a eliminace vedlejších účinků, předávkování atd. Velké využití slibuje tento obor v oblasti vývoje vakcín. Velmi pozitivní dopad to bude mít i na výdaje za léky, jelikož se s nimi nebude plýtvat a budou účinější.

Výroba léků

Hlavní rozdíl mezi tradičními a biotechnologickými léky je jejich složitost. Tradiční léky,které vzniky metodou pokus omyl, jsou vesměs složeny z jednoduchých molekul. Informační zázemí, které je dnes již k dispozici, umožňuje pracovat s obrovskými molekulami. Jistě si všichni pamatujeme z hodin chemie, že anorganická chemie je podstatně molekulově jednodušší než ta organická. V případě té organické už můžeme mluvit o biotechnologii. Jenže zatímco dříve se pracovalo s jednoduchými organickými sloučeninami, dnes už se vyvíjejí enzymové a hlavně bílkovinové léky. A to už jsou pořádné makromolekuly. Výsledkem je větší přesnost a účinnost léků.

Genetického testování

Pod tímto oborem se skrývá analýza DNA. Analýza této jedinečné kyseliny dokáže odpovědět na mnoho otázek týkající se života jejího majitele.

Genová terapie.

Genová terapie jde ještě dále. Dává si za úkol léčit či zcela vyléčit některé choroby, jež jsou genového původu(především rakovina,ale dá se aplikovat i na AIDS). Tento byznys a věda bojuje s mnoha překážkami. Tou největší je restrikce pokusů na lidech. Další podstatnou obstrukcí je fakt, že investice představuje dlouhou návratnost, jelikož výsledky v této oblasti se nerodí přes noc. Do genové terapie rovněž můžeme zařadit tzv. klonování, které je nyní omezené, ale které slibuje potenciál v oblasti transplantací.

b) Zemědělství a potravinářský průmysl

Zvýšení výnosů plodin

Zvýšení výnosu ze sklizně je nejviditelnější aplikace moderních biotechnologií v zemědělství, je ale také jedna z nejtěžších. Aktuální genetické inženýrství funguje nejlépe pro účinky, které jsou ovládány pomocí jediného genu. Mnohé z genetických vlastností spojených s výnosem (např. posílení růstu) jsou kontrolovány velkým počtem genů, z nichž každá má minimální vliv na celkový výnos. Zde je tedy ještě velký prostor pro rozvoj.

Snížení zranitelnosti plodin na životní prostředí

Plodiny obsahují geny, které jim umožní vydržet biotické a abiotické tlaky. Například sucho a příliš slaná půda jsou dva důležité faktory omezující produktivitu plodin. Biotechnologie se zabývá studiem rostlin, které se dokáží vypořádat s těmito extrémními podmínkami. Snaha je nalézt charakteristickou genovou informaci, která by se pak dala aplikovat na jiné rostliny. Jedním z posledních vývojů je třeba gen At-DBF2 z jednoho druhu plevele. Když byl tento gen vložen do rajče a tabáku, buňky těchto plodin byly schopné vydržet tlaky jako sůl, sucho, chlad a teplo v daleko větší míře než obvykle. Zajímavý pokrok byl dosažen i u rýže, kde se podařilo odstranit syndrom žluté skvrnitosti. To má zásadní dopad na produkci této plodiny v Africe, kde je většina úrody rýže zničena právě touto infekcí.

Zvýšení nutriční vlastnosti potravinářských plodin

Proteiny v potravinách mohou být upraveny tak, aby se zvýšila jejich výživové vlastnosti. Zejména se jedná o proteiny v luštěninách a obilovinách. To je velmi zajímavé. Otázka je, co udělá s tímto byznysem skandál, který se v současné době odehrává v Číně okolo mléka. To je jeden z kiksů biotechnologie.

Snaha o lepší chuť, konzistenci či vzhled potravin

Moderní biotechnologie může být použita k zpomalení procesu kažení. Důležité je to hlavně u ovoce. Dnes dozrává mnohdy až v továrně, kde se zpracovává, či až u spotřebitele. To zlepšuje chuť, texturu a vzhled ovoce. Ještě důležitější je, že to umožnilo rozšířit trh pro zemědělce v odlehlých oblastech rozvojových zemí v důsledku snížení znehodnocení kvality během přepravy.

První geneticky modifikované potraviny byla  rajčata, kde se aplikovalo zpoždění jejich zrání. Výzkumníci z Indonésie, Malajsie, Thajska, Filipín a Vietnamu dnes makají na zpožděném zrání papáji .

Biotechnologie hraje důležitou roli u produkce sýrů a mléčných výrobků. Spějeme k tomu, že jednoho dne budou sýry a mléko zcela syntetické. Krávu nebo kozu již potřebovat nebudeme, ale opět se musím vrátit k tomu čínskému skandálu. Teď asi bude chvilku utrum, jelikož regulace tohoto odvětví bude přísnější. Mnohý vývoj utrpí ránu.

Ani ten chleba již není to co býval! Přidáním enzymu zvaného maltogenic do mouky zůstane chléb déle čerstvý. Cílem je zabránit plýtvání v podobě vyhazování tohoto potravinářského artiklu. Biotechnici tvrdí, že tímto je dosaženo zhruba 10-15% celosvětové produkce mouky, které by přišlo nazmar. A to není zanedbatelné. V kombinaci s dalšími enzymy, může být chléb rovněž větší, vábivější pro spotřebitele a vyskytovat se ve více variacích.

Snížení závislosti na hnojivech, pesticidech a dalších agrochemikáliích

Poptávka po všem, co je „bio“ je velká. Typickým příkladem aplikace biotechnologie za tímto účelem může být nahrazení insekticidů bakterií Bacillus thuringiensis, která má stejné účinky. Tím způsobem se postupuje u nahrazení jiných težkopádně působících chemických látek.

c) Bioinženýrství-aplikace biotechnologie v průmyslu

Biostrojírenství

Velmi nejasný obor.Výsledky této vědy nejsou tak hmatatelné jako v medicíně či zemědělství, ale určitě i zde dojde k velkému rozvoji. Studiem bioorganismů lze dospět k vývoji lepších materiálů či konstrukčních prvků.

Bioremediace

Toto je obor, jež se snaží pomocí biotechnologie zajistit obnovu ekosystémů tak, aby bylo dosaženo trvalé stability. Aplikovat to můžeme například na ukončenou těžbu nebo na  kontaminaci krajiny chemickými či radioaktivními látkami.

Tak v této tabulce snad naleznete inspiraci k investici do biotechnogických titulů. Biotechnologii nelze zobecňovat a konrétní titul vybrat je ošemetné, jelikož nejsem biolog. Nedokážu totiž tak dobře posoudit, která z těchto firem má lepší vývoj.

Co je charakteristické pro biolotechnologickou firmu obchodovanou na burze?

1)Neziskovost

Mladé firmy, které mnohdy nemají ještě vůbec žádné příjmy. Výjimkou jsou některé trochu starší a již rozvinutější tituly. Pakliže příjem mají, není ještě tak vysoký, jak se dá očekávat, že bude veliký, pokud bude výzkum zcela dokončen.

Z toho pramení neaplikovatelnost hodnotových modelů na biotechnologické akcie!

2)Zadluženost

U většiny firem je nulová, u těch které dluh mají, je velmi vysoká. Souvisí to s tím, že tyto subjekty mají problém se dostat k podnikatelským úvěrům.

3)Vysoký podíl insiderů

Příčinu bych hledal v tom, že byznys je stále často v rukou zakladatelů firem.

4)Veliké rozdíly ve výkonnosti

To pramení z toho, že vývoj akcií se vyvíjí od zveřejňovaných výsledků biotechnologického výzkumu. Pokud jste koupili před rokem například Sequenom incorporated, tak jste zhodnotili své prostředky o bezmála 200% (nebo Dara Biosciences o 3500%), zatímco pokud jste sáhli po Favrille Incorporated, dosáhli jste báječného výnosu  -99,32 %. Z toho plyne, že vážně není od věci se v té biotechnologii trochu vzdělat než do ní vložíte peníze. 

Závěrem bych řekl, že nějaký biotechnologický titul je na čase zařadit do portfolia. Akorát momentálně nevím který. Koupit index na biotechnologii bude asi nebude na škodu. Přesto bych doporučil vypozorovat nějakou dravou rybu s dobrým finančním zdravím. Chce to bohužel mnoho práce. Ale tak už to chodí. To nejlepší není to nejlevnější.