Luboš Smrčka: „Rodinné finance: Ekonomická krize a krach optimismu“
Proč máme vlastně touhu stát se bohatými nebo bohatšími, souvisí bohatství a majetek se štěstím a spokojeností, máme vůbec toužit po větším majetku, jací lidé jsou ti, kteří se dostali mezi nejbohatší ženy a muže na světě, a jaké vlastnosti je k tomu dovedly?
Peníze či majetek samozřejmě nepřinášejí štěstí, ale dodávají jistotu. Především však autor operuje s tvrzením, že nynější výdělečně činní se nemohou tak, jako minulé generace, spolehnout na to, že budou zabezpečeni ve stáří prací svých potomků, proto je potřeba vytvoření dostatečného majetku novým fenoménem, který souvisí s prodlužováním života a rostoucími náklady na zdravotní péči.
To jsou hlavní témata úvodních kapitol, které pak přecházejí k dalším oblastem – nakolik jsme obětí moderního spotřebního způsobu života a lze se bránit reklamě, zbytečnému nakupování věcí, které reálně nepotřebujeme? Všechny tyto otázky působí možná jednoduše, ale jejich pečlivé zkoumání vede čtenáře do takových končin psychiky člověka, které mnozí z nás nechtějí příliš znát, protože je daleko pohodlnější nechat se v mnoha věcech moderní společností nasměrovat do hlavního proudu.
Autor využívá řady historických, sociálních či psychologických odboček, přibírá si na pomoc demografii i sociologii a na mnohá témata zpracovávaná a zjednodušená sdělovacími prostředky nabízí překvapivé odpovědi.
Samotné jádro knihy však leží v dalších dvou mnohdy opomíjených tématech – prvním je prostá otázka, jak vlastně můžeme ušetřit, jak lze racionalizovat výdaje? Luboš Smrčka se nezabývá tím, kdy se vyplatí namontovat úspornou žárovku, ale klíčovou odpověď vidí ve společných rodinných rozhodnutích, ve společné strategii a jejím dlouhodobém usilovném dodržování.
REKLAMA
Současný rozpad rodiny vidí mimo jiné jako důsledek moderních ekonomických vztahů. A zde přichází opravdové hlavní téma knihy, totiž otázka dluhů a zadlužování. Autor se velmi sugestivně ptá, jak je možné, že se během několika desítek let naprosto změnil pohled moderní společnosti na otázku zadlužení, když ještě v historicky naprosto nedávné době bylo zadlužení rodin považováno téměř výlučně za příznak zhýralého a neodpovědného životního stylu. Pro přesné pochopení tématiky a nebezpečnosti dluhu si přibírá řadu příkladů z oblasti státních financí, z chování podniků a dalších podnikatelských subjektů.
Druhým tímto tématem jsou pak rizika moderní doby, kde autor shrnuje řadu poznatků, které zdůraznila hluboká ekonomické krize let 2007 až 2010. I zde dochází k tvrdému závěru – podobných turbulencí, které znehodnotí značná aktiva, bude přibývat tak dlouho, dokud budou moderní a bohaté státy uskutečňovat svoji strategii rozsáhlých státních pomocí a subvencí celým rozsáhlým sektorům ekonomiky, především však, dokud budou soustavně vytvářet nerovnovážné stavy podporou strategií typu „bydlení pro každého“.
Široký pohled knihy na problematiku rodinných financí však neznamená, že se autor nezabývá klasickými investičními strategiemi a dalšími důležitými pomůckami, které ocení každý, kdo chce rozvíjet svůj majetek a soustavně se o něj starat. Naopak – i v tomto směru obsahuje kniha řadu užitečných rad a praktických postřehů, přičemž se zabývá i velmi neobvyklými investičními postupy, například z oblasti sázek a her.