Má ČNB sebrat investičním zprostředkovatelům akcie?
Stačí mít kontakt na internetu či být zapsán v obchodním rejstříku. Člověk se ani nemusí dostat do jiných databází a už může očekávat, že mu dříve či později zavolá člověk s unikátní nabídkou bezpečné investice na základě prověřených informací. Kdo volá? S největší pravděpodobností se jedná o vázaného zástupce některého z mnoha investičních zprostředkovatelů pracujících pro obchodníky s cennými papíry. Zdá se to příliš komplikované? Tak složité to zase není.
Obchodník s cennými papíry má licenci České národní banky k obchodování na kapitálových trzích, kde může zajišťovat obchody i pro své klienty. A klienty může získávat nejrůznějšími způsoby – od reklamy, přes pobočky mateřských bank, po investiční zprostředkovatele nebo vlastní vázané zástupce.
Investiční zprostředkovatel je také licencovaný od České národní banky. Ale zatímco získat oprávnění obchodníka s cennými papíry není procházka růžovým sadem, investiční zprostředkovatel musí splnit jen základní formální náležitosti. A tak investiční zprostředkovatelé rostou jako houby po dešti.
Jak investiční zprostředkovatel, tak obchodník s cennými papíry mohou mít pod sebou navázány vázané zástupce. To jsou lidé, kteří jsou registrovaní u České národní banky a kteří získávají koncové klienty.
Je rozdíl, jestli je vázaný zástupce navázaný na investičního zprostředkovatele, nebo na obchodníka s cennými papíry. Pod obchodníkem s cennými papíry může získávat obchody pouze pro tohoto obchodníka. Pod investičním zprostředkovatelem může využívat obchodníků víc. Zní to jako výhoda i pro klienta, ale není.
REKLAMA
Potíž vázaných zástupců pod investičním zprostředkovatelem s možností uzavírání obchodů pod více obchodníky s cennými papíry tkví v obtížné kontrolovatelnosti. A doplácí na to klient. U investičních zprostředkovatelů se mnohem hůře dokazuje tzv. churning – obchodování s cílem maximalizace počtu a objemu obchodů za účelem získání vyšších provizí.
Obchodníků s cennými papíry je poměrně málo. Díky tomu se mnohem snáze dohlížejí ze strany ČNB. Obchodníci nepochybně nejsou svatí, ale bedlivý dohled národní banky je nutí chovat se ke klientům vstřícně – a v případě přehmatů jsou tvrdě trestáni. Musí být vybaveni např. systémem na sledování nadměrného obchodování, a tak churning ze strany obchodníků příliš nehrozí.
ČNB trestá i investiční zprostředkovatele a konkrétní vázané zástupce. Je jich ale moc, a tak se potrestání dostane jen na některé z nepoctivců. Navíc než se stížnosti poškozených klientů dostanou k dohledu, investiční zprostředkovatel ukončí činnost a na jeho místě vyroste několik nových.
Pokud by investiční zprostředkovatel obchodoval s klientskými prostředky přes jediného obchodníka, jeho systém by pokus o churning odhalil. A tak investiční zprostředkovatelé spolupracují s více obchodníky. A když v Česku začne dohled přitvrzovat, obchodníci s cennými papíry tlačeni dohledem ČNB zatlačí na své investiční zprostředkovatele, ti se jen usmějí, otočí se k obchodníkovi zády a peníze klientů přesměrují k zahraničním obchodníkům s cennými papíry. Třeba na Kypr.
Snaha o ochranu klientů se tak mine zcela účinkem – obchodníci přijdou (a již přicházejí) o klienty získané investičními zprostředkovateli, protože ti je odvedou do zahraničí, a ČNB ztratí veškeré možnosti držet nad klienty ochrannou ruku. Ze strany obchodníků s cennými papíry se tak množí otázky, zda by nebylo lepší zakázat investičním zprostředkovatelům nabízet obchodování s akciemi. Vázaní zástupci by tak museli být navázáni přímo na obchodníky – a ti by si je již ohlídali, aby sekali latinu podle požadavků dohledu.
