Máme se v ČR bát dluhové spirály kvůli rostoucímu státnímu dluhu?
Foto: Pixabay
Úrok na státním dluhu České republiky (ČR) stoupá na víceletá maxima. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 dosahoval dluh úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z dat zveřejněných Českých statistickým úřadem (ČSÚ). Máme se proto obávat dluhové spirály?
Ministerstvo financí (MF) ve svém vyjádření pro server Investujeme.cz uvádí, že zadlužení České republiky je v rámci Evropské unie šesté nejnižší a je hluboko pod evropským průměrem. MF očekává pro rok 2021 zadlužení veřejných financí vůči HDP ve výši 43,5 %, přičemž v zemích eurozóny dosahuje 102,4 %. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti navíc nastavuje konsolidaci veřejných financí již od roku 2022. Ta je v zákoně dána v minimální variantě, tedy zákon nezakazuje konsolidovat rychleji, pokud to ekonomické podmínky dovolí. Konsolidace by však podle MF neměla ohrozit ekonomický růst.
„Ministerstvo financí ve své predikci ze srpna 2021 předpokládá dluh sektoru vládních institucí v roce 2024 pod úrovní 52 % HDP, přičemž strukturální saldo klesá tempem daným zákonem. Vlivem konsolidačního úsilí by zadlužení mělo dál zpomalovat a následně klesat,“ říká Martin Blecha z tiskového odboru MF.
Veřejné finance České republiky se tak podle ministerstva nachází, a i nadále budou, pod hranicí stanovenou evropským Paktem o stabilitě a růstu (dluh pod úrovní 60 % HDP). „Konkrétní naplnění konsolidace a její tempo budou však pochopitelně záviset na hospodářské politice vlády, která vzejde z výsledků právě proběhlých voleb do Poslanecké sněmovny,“ vysvětluje Martin Blecha.
Vtipná replika „zdroje jsou“
Všichni ekonomové ale takové nadšení ministerstva nesdílejí. „Rostoucí státní dluh by určitě měl být varovným signálem,“ připouští analytička Hospodářské komory České republiky (HN ČR) Karina Kubelková. Záleží podle ní především, jak se k situaci postaví nová vláda. Pokud bude nastavena a dodržována skutečně ambiciózní konsolidační strategie, není třeba se dluhové spirály obávat.
REKLAMA
„I když vám to žádný představitel vlády či Ministerstva financí neřekne narovinu a schovávají se za vtipnou repliku, že „zdroje jsou“, tak nemůžou být dále od pravdy. Vždyť státní dluh jen za poslední roky vzrostl o 1 bilión korun, což je nárůst 75 %,“ uvádí pro server Inestujeme.cz odborník Partners Martin Mašát.
„Nebude dlouho trvat a investoři si řeknou třeba o 3 %“
Úrokové náklady státu podle Mašáta tak rychle porostou, a to o to rychleji, až investoři pochopí, že stát si bude půjčovat i na splácení starších dluhů. Před rokem byly úroky ze státního desetiletého dluhu kolem 0,3 % ročně, nyní už jsme nad 2 %. Nebude dlouho trvat a investoři si řeknou třeba o 3 %. „Důvody jsou jasné: inflace skoro 5 %, nekontrolovatelně rostoucí zadlužení státu, nesystémové kroky při řízení rozpočtu a neschopnost udělat důchodovou reformu,“ vysvětluje odborník Partners.
Podle ekonoma České spořitelny (ČS) Michala Skořepy bude hodně záležet na dalším chování české politické reprezentace. „Minimální podmínkou, abychom se vyhnuli trvalému růstu dluhu a s tím spojeným rizikům, je snížit deficity pod 150 miliard korun a skončit trend z posledních let, kdy se zvyšovaly výdaje a snižovaly příjmy bez příslušných rozpočtových protiopatření,“ podotýká Michal Skořepa.
Ještě nedávno byla dluhová služba státu 20 miliard a nyní se blížíme 50 miliardám korun za rok. A to je teprve začátek. „Dluhové spirály se bát nemusíme. A to jen v případě, že stát přestane mít deficity, že se radikálně zvednou daně – uvidíme po volbách které daně – a že stát dodrží svojí dluhovou brzdu – to je ale jen číslo),“ myslí si Martin Mašát.
REKLAMA
„Růst státního dluhu rozhodně nesmíme brát na lehkou váhu. Určitě je potřeba aby novou vládou byla nastavena vhodná konsolidační strategie,“ uzavírá odborník Banky CREDITAS David Jandásek.
