Marta Gellová: Očekává se regulace IŽP

Byla jste zvolena zástupcem generálního sekretáře FECIFu. Co to pro vás a pro AFIZ znamená?

K této změně došlo na valné hromadě v dubnu v Madridu. Od vzniku FECIF v roce 1999 byl generálním sekretářem pan Derudder. Pan Derudder byl valnou hromadou zvolen do pozice předsedy představenstva FECIFu. Pozici generálního sekretáře získal kolega z Belgie, Daniel Nicolaes, který má výhodu v tom, že jeho asociace sídlí v Bruselu a má do Evropské komise blíž než kdokoli jiný z Evropy. Nově byla vytvořena pozice zástupce generálního sekretáře, do níž valná hromada zvolila mě.

Znamená to samozřejmě spoustu povinností, ale skýtá to spoustu výhod jak pro mou osobu, tak pro AFIZ a jeho členy. Budu mít více příležitostí účastnit se různých workshopů, které organizuje jak Evropská komise, tak další evropské organizace, např. CESR. Dostanou se mi do ruky konzultační materiály a názory kolegů z FECIFu, který zastřešuje zhruba 300 tisíc finančních poradců v Evropě. Daleko lépe se pak ovlivňuje a lobbuje jak na úrovni evropských struktur, tak v rámci České republiky.

Často dochází k tomu, že se např. Ministerstvo financí, které zde tvoří zákony týkající se finančního trhu, odvolává na to, co udělá Evropská komise, a musím říci, že ne vždycky to tak je. Nechci se dotknout Ministerstva financí, nejsou to jenom oni. Leckdy se setkávám s tím, že se někdo vymlouvá na to, jak chce Evropská unie řešit daný problém nebo že Evropská komise přišla s novými směrnicemi a názory – a leckdy to bohužel není úplně pravda. Často je to používáno jako alibi, abychom tu nějakou regulaci měli. Leckdy také v rámci překladů a vysvětlení některých pojmů dochází k nepochopení nebo nepřesné interpretaci původního záměru.

Pro nás je obrovskou výhodou, že se můžeme přímo účastnit jak slyšení, tak workshopů a můžeme si pojmy vysvětlit již na evropské úrovni. Nemusíme čekat, až přijde legislativa do Česka a jak si ji vysvětlí český regulátor.

Takže hlavní výhoda je v tom, že to, co si vymyslí Evropská komise, vy si budete moci vysvětlit dříve bez názoru Ministerstva financí a budete mu naopak moci podávat rady, jak to vlastně Evropská komise myslela.

^REKLAMA

Úplně takto bych to neinterpretovala. Ale určitě to pomůže pochopit celou materii v období jejího vzniku, díky čemuž pak například naši členové budou mít více času řádně se připravit na očekávané změny.

Tím, že FECIF stejně jako AFIZ je profesní lobbyistická organizace, lze některé věci ovlivnit již v období příprav na evropské úrovni a nemusíme se pak složitě zabývat implementací do naší místní legislativy, kdy již řadu věcí není možné příliš ovlivnit. To je to důležité.

Mnohdy Česká republika vysvětluje evropské směrnice příliš ortodoxním způsobem. Výklad není nikdy jednoznačný a téměř vždy je prostor pro jednotlivé země implementovat je určitým způsobem a vyhnout se tak ortodoxně-byrokratickému způsobu implementace, který samozřejmě mnohdy není potřeba a ku prospěchu věci.

Myslím si, spíš než že bychom se hádali s ministerstvem o výkladu jednotlivých názorů, vytváří se prostor pro konstruktivní diskusi o implementaci měkčím způsobem a netrvat na tom tvrdém. Vždy je jednodušší  říci, že Evropská komise to tak chce, a ono to tak nemusí vždy být.

Již jste měla příležitost řešit nějakou věc z pozice zástupce generálního sekretáře FECIFu?

Shodou okolností měla, přišlo to hodně rychle. Měli jsme veřejné slyšení, které organizoval CESR na téma MiFIDu. Dostali jsme konzultační materiál, na který jsme měli reagovat, a musím říci, že jsme s kolegou generálním sekretářem některé věci během slyšení úspěšně rozporovali. V tomto konkrétním případě šlo o CESR Technical Advice to the European Commission in the Context of the MiFID Review -Investor Protection and Intermediaries. Snažili jsme se zabránit tomu, aby se opět zpřísňovala regulace dopadající na zprostředkovatele.

Evropské orgány, stejně jako je tomu tak na českém trhu, dávají prostor zástupcům trhu, aby se k připravovaným změnám vyjádřili. A pokud se nebrání,  tak s regulací prostě přijdou. Je důležité se ozvat a k tomu jsou tato veřejná slyšení a workshopy, kde je potřeba zvednout ruku a říci: "My si myslíme, že takto to být nemusí, protože…" A k tomu je potřeba součinnost kolegů z ostatních evropských zemích. Ve chvíli, kdy máme reprezentovat názor evropského poradenského trhu, musíme mít podporu jednotlivých kolegů, tedy i jednotlivých zemí.

V tomto směru se nabízí otázka: Za český trh reprezentujete přibližně polovinu trhu, poté co OVB vstoupilo do USF ČR. Není to v rámci FECIFu na překážku?

Určitě to na překážku není. Některé věci týkající se zejména naší legislativy s kolegy z USF ČR konzultujeme a to jak před vstupem OVB do USF, tak i nyní. Ve vztahu asociací se tím nic nezměnilo. Na druhou stranu si myslíme, že názor za český poradenský trh můžeme dávat, protože zastřešujeme jak multilevelové společnosti, tak malé společnosti, které fungují jiným než multilevelovým způsobem.

^REKLAMA

V obecných principech se cítíme kompetentní názor za český poradenský trh dát. Pokud bychom si nebyli jistí, tak určitě ke konzultaci s kolegy z USF dojde. Koneckonců pokud by se USF chtělo podílet i na evropském dění, není nic jednoduššího, než se stát členem FECIF a zapojit se aktivně.

Výhodou vaší současné pozice v rámci FECIFu pro české finančně poradenské společnosti je, že můžete přenést názor Evropské komise nebo toho, co se děje na evropském trhu, dříve, než když jste nebyla zástupcem generálního sekretáře FECIFu. Má nějaké další hmatatelné dopady pro členské společnosti vaše pozice?

Určitě. AFIZ zastoupený mou osobou ve FECIFu byl vždycky hodně aktivní. Nemá smysl někde sedět, jenom poslouchat a nezapojit se do činnosti. Na půdě FECIFu jsem byla vždycky aktivní a toto si myslím, že je částečně i uznání mé dosavadní činnosti. Dává mi to do ruky větší autoritu vůči evropským strukturám. Znamená to mnohem větší prostor při prosazování názorů. Také v rámci evropských struktur mohu jednat s dalšími orgány a zástupci profesních federací, např. Evropská asociace životních pojišťoven (AILO), BIPAR nebo Evropská sdružení spotřebitelů, se kterými FECIF úzce spolupracuje.

Pozice sama o sobě mi dává daleko větší samostatnost a možnost k vyjednávání, nejenom k reprezentaci. Samozřejmě, že dostávám i různá pozvání na konference a sympózia v Evropě, kde mohu reprezentovat jak názor evropské federace, tak názor České republiky. Každá akce, které se účastním, přináší i nové podněty pro činnost AFIZ a zkušenosti, ze kterých mohou čerpat moji členové.

Jaké další úkoly v nové pozici očekáváte?

Na letošek máme prioritu v pěti oblastech: Revize MiFIDu, IMD II, balíčkované produkty PRIPS, EUSD a AIFM. Na náš poradenský byznys zejména IMD II a PRIPS budou mít veliký dopad.

I Ministerstvo financí, a je to i závěr pracovní skupiny, která na ministerstvu působila a snažila se sjednotit podmínky pro distribuci, bude pravděpodobně s konkrétní paragrafovou úpravou distribuce na finančním trhu vyčkávat na IMD II a PRIPS, kde se očekává, že přijde nějaká regulace. Je zbytečné, abychom psali něco, co se bude za chvilku měnit. I tady nám to dává obrovský prostor k tomu, abychom byli schopni ovlivnit úpravu již v době jejího vzniku na evropské úrovni, a tlačit na to, aby následná implementace byla co nejjemnější.

Co v nových připravovaných evropských směrnicích hrozí nejvíce postihnout finančně poradenské společnosti, pokud budou špatně napsány nebo implementovány?

Je to zejména nákladnost. Jakákoli regulace, která přijde, bude mít nějaké finanční dopady na implementaci nových pravidel do poradenského života. Očekává se regulace zejména investičního životního pojištění, čeká se regulace v oblasti provizí a odměňování poradců, a to jsou citlivé věci, na které je třeba dát pozor tak, aby regulace neměla negativní vliv na finanční trh, který zastřešujeme.

K jakým závěrům došla pracovní skupina na Ministerstvu financí vedená Dušanem Hradilem? Došla k jednotnému závěru, nebo stejně jako v první fázi došlo k rozkolu, kdy se ČLFA distancovala od průběžné zprávy?

Když si vezmete složení skupiny, musí být každému naprosto jasné, že se nemůžeme nikdy shodnout. Tříští se tam zájmy různých částí finančního trhu. Zájmy finančních domů, oproti zájmům distribuce, oproti zájmům regulátora a spotřebitelů. Tam nemůže být nikdy stoprocentní shoda.

^REKLAMA

Největší přínos pracovní skupiny vidím v tom, že jsme si některé věci opravdu vyříkali. Sdělili jsme si postoje k určitým tématům a myslím si, že v leckterých věcech jsme dokázali najít kompromis, i když nedošlo ke shodě většiny či všech členů skupiny.

Pro budoucí regulaci a obecně fungování na finančním trhu, který je jeden nás všech, je podstatné, že jsme se víc pochopili. Řekli jsme si, proč máme takový  či makový názor a proč na druhé straně panuje názor jiný, Snažili jsme se pochopit důvody, které k tomu vedou i s tím, že víme, že se neshodneme.

Dneska například i regulátor či ČNB jako dohled v určitých oblastech změnili názor, nebo alespoň pochopili, proč se někteří staví proti. Každého k tomu přirozeně vede zájem skupiny, kterou reprezentuje.

Už je v nějakých obrysech zřejmé, kdo se bude moci a kdo nikoli nazývat finančním poradcem?

Zatím to vypadá tak, že to zůstane, jak to je. Finančním poradcem bude moci být každý. Teď tedy trochu přeháním, k dohodě ale nedošlo.

Shodli jsme se v tom, že finanční poradce napříč finančními sektory nikomu vlastně nevadí. Nikdy jsme nechtěli definovat osobu, ale činnost a pravidla jednání. Paralelně k tomu si budu moci říkat finanční poradce, když budu vykonávat činnost finančního poradenství. Obdobně jako je to v MiFIDu, kde je definována činnost investičního poradenství. Tady již evropská regulace funguje a MiFID by měl být jakýmsi benchmarkem.

Daleko více jsme se však rozcházeli v názorech na sektorové poradenství, tzn. např. kdo je pojišťovací poradce, kde je hranice mezi nastavením produktu a poradenstvím jako takovým.

Obecně řečeno zjistit potřeby klienta, definovat je a být schopen je pokrýt, na tom se v podstatě shodli všichni. Složitější je to ale například s tím, zda musí pokrývat všechny sektory, nebo stačí třeba jen dva, kolik produktů v rámci jednoho sektoru, jestli musí mít v portfoliu tři produkty, nebo pět produktů… na tomto se shoda bude velmi těžko hledat.

Způsob odměňování poradce by neměl být tím faktorem, který oddělí poradenství, jako na Slovensku. Klientovi by ale v každém případě mělo být sděleno, jakým způsobem je poradce odměňován – jestli je to z provize, nebo honorářem. Poradce může být odměňován i provizně, ale klient by měl znát způsob, jakým je poradce odměňován.

Nemělo by tedy docházet k tomu, že "poradce" klientovi bude tvrdit, že jedinou jeho odměnou je deset doporučení, která od klienta dostane.

To určitě není odměnou poradce. A pokud se takto klientovi prezentuje, tak to určitě není dobrý poradce.

Zejména dobré finanční poradce trápí způsob příchodu nových finančních poradců. V současnosti jsou podmínky vstupu do odvětví hodně volné a do finančního poradenství se může dostat téměř kdokoli bez jakýchkoli znalostí a zkušeností. Je nějaký výhled, ať už na české nebo evropské úrovni, že by se toto mohlo změnit?

My máme velmi jemné, ne-li neexistující požadavky na odbornost pro vstup do odvětví, což na evropském trhu není sice úplně ojedinělé, ale jsme v minimu zemí, kde jsou podmínky takto mírné. Např. ve Velké Británii naopak zpřísňování podmínek pro vstup do odvětví a pro ty, kdo chtějí v oboru zůstat, téměř eliminovalo finančně poradenský trh. To je zase druhý extrém. Asi ani jedno není dobré.

V rámci pracovní skupiny jsme diskutovali standard, jaký by měl poradce – zprostředkovatel při vstupu do odvětví mít. Zatím jsme se nedostali k popisu konkrétních požadavků. To bude součástí třetí etapy, kterou bychom měli začít diskutovat někdy v září, říjnu.

Nikdo asi nechce nastavit podmínky tak vysoko, aby byly nedostižné. Na druhou stranu všichni jsme si vědomi, a signály jsou i z trhu samotného, že není žádoucí, aby finanční poradenství mohl dělat kdokoli.

Nepomohla by v tomto směru samoregulace? Kdyby si společnosti sdružené v asociacích nastavily určité standardy tvrdší, než jsou současné zákonné podmínky?

To by pomohlo, ale nejsem si jistá, zda by firmy samy k tomu chtěly přistoupit. Ti, kteří vyžadují nebo chtějí vyžadovat nějakou odbornost či praxi od svých spolupracovníků a poradců, tak už to dělají. A ti, kteří to teď nedělají, bez regulace a bez té nutnosti k tomu nepřistoupí. Přeci jenom kvantita poradců je bohužel pro některé firmy stále ještě důležitá.

Odbornost na úrovni AFIZu budeme řešit nikoli tak, že bychom našim členům nadiktovali, jakou jejich spolupracovníci mají mít odbornost, ale máme připravený projekt EFPA Česká republika, což je certifikační orgán, který bude vydávat certifikáty ve dvou úrovních – Evropský finanční poradce a Evropský finanční plánovač. Jsou to certifikační zkoušky, které budou dost těžké a budou jen pro elitu finančních poradců, kteří se budou chtít odlišit. Určitým způsobem ta samoregulace bude fungovat, ale určitě ne na úrovni povinností při vstupu do poradenských firem.

Prostřednictvím certifikací bude vznikat profese finančního poradenství, která v současnosti vlastně neexistuje. Tímto způsobem bychom chtěli dbát na to, aby jméno finančního poradenství bylo uznávané a finanční poradenství bylo respektovanou profesí.

Děkuji za rozhovor.