Lidé s vyššími příjmy by si měli důkladně hlídat získanou dobu pojištění, neboť každý rok pojištění výrazně ovlivňuje výši státního starobního důchodu. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale rovněž i náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 let věku, péče o závislou osobu).
Praktický příklad
V Tabulce 1 vypočítáme měsíční státní důchod paní Novákové, která má osobní vyměřovací základ (průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky v současné hodnotě) ve výši 25 000 Kč. V první variantě získá paní Nováková dobu pojištění v rozsahu 40 let, v druhé 41 let a ve třetí 45 let, vždy počítáme, že osobní vyměřovací základ je stejný. Výpočet důchodu provedeme dle legislativy roku 2016.
Tabulka 1: Výpočet důchodu při průměrné mzdě 25 tis. Kč
|
Text |
40 let |
41 let |
45 let |
|
Osobní vyměřovací základ |
25 000 Kč |
25 000 Kč |
25 000 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 883 Kč, ze 100 %) |
11 883 Kč |
11 883 Kč |
11 883 Kč |
|
Druhá redukční hranice (od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %) |
3 411 Kč |
3 411 Kč |
3 411 Kč |
|
Výpočtový základ (11 883 Kč + 3 411 Kč) |
15 294 Kč |
15 294 Kč |
15 294 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (1,5 % za každý rok pojištění) |
60,0 % |
61,5 % |
67,5 % |
|
Procentní výměra důchodu (výpočtový základ x procenta za roky) |
9 177 Kč |
9 406 Kč |
10 324 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 440 Kč |
2 440 Kč |
2 440 Kč |
|
Měsíční důchod (základní + procentní výměra důchodu) |
11 617 Kč |
11 846 Kč |
12 764 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Při získání doby pojištění 41 let je měsíční důchod vyšší o 1,97 % oproti 40 rokům pojištění a při získání 45 let je měsíční důchod vyšší o 9,87 % oproti 40 rokům pojištění.
Porovnání dle příjmu
V Tabulce 2 je uveden měsíční důchod při 40 letech pojištění, 41 letech pojištění a 45 letech pojištění v závislosti na výši osobního vyměřovacího základu. Delší doba pojištění je pro lidi s vyšším příjmem velmi důležitá, neboť jim zvyšuje každý rok pojištění státní důchod v procentním vyjádření více než lidem s nižšími příjmy.
Někteří zaměstnanci s vyššími příjmy se nechtějí např. registrovat na úřadu práce, neboť to považují za nedůstojné. S ohledem na výši státního důchodu je však vhodné se na úřadu práce registrovat i na pár měsíců. Doba evidence na úřadu práce, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se vždy započítává do doby pojištění jako náhradní doba pojištění. Z důvodu evidence na úřadu práce navíc nedojde k rozmělnění osobního vyměřovacího základu.
Tabulka 2: Výpočet důchodu při různých dobách pojištění a vyměřovacího základu
|
Osobní vyměřovací základ |
40 let |
41 let |
45 let |
Procentní rozdíl (jednoho roku) |
Procentní rozdíl (pěti let) |
|
10 000 Kč |
8 440 Kč |
8 590 Kč |
9 190 Kč |
1,78% |
8,89% |
|
15 000 Kč |
10 057 Kč |
10 247 Kč |
11 009 Kč |
1,89% |
9,47% |
|
20 000 Kč |
10 837 Kč |
11 047 Kč |
11 886 Kč |
1,94% |
9,68% |
|
25 000 Kč |
11 617 Kč |
11 846 Kč |
12 764 Kč |
1,97% |
9,87% |
|
35 000 Kč |
13 177 Kč |
13 445 Kč |
14 519 Kč |
2,03% |
10,18% |
|
50 000 Kč |
15 517 Kč |
15 844 Kč |
17 151 Kč |
2,11% |
10,53% |
|
75 000 Kč |
19 417 Kč |
19 841 Kč |
21 539 Kč |
2,18% |
10,93% |
|
100 000 Kč |
23 317 Kč |
23 839 Kč |
25 926 Kč |
2,24% |
11,19% |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Zatímco u průměrné mzdy 10 000 Kč znamená nárůst doby pojištění o jeden rok (41 let místo 40 let) zvýšení důchodu o 1,78 %, tak u průměrné mzdy 100 000 Kč znamená nárůst doby pojištění o jeden rok (41 let místo 40 let) zvýšení důchodu již o 2,24 %.
