Mateřská a rodičovská „dovolená“
Jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou? Jaká je výše porodného a zda máte možnost ovlivnit, kdo zůstane s miminkem doma? Mnoho převážně mladých lidí má v této problematice zmatek.
Řada lidí má zmatek v pojmech, které souvisejí s obdobím těhotenství a době po porodu.
Mateřská dovolená
Mateřskou dovolenou se označuje období, na které nastávající maminka nastupuje 6 – 8 týdnů před porodem a které trvá 28 týdnů v případě jednoho miminka. V případě, že se narodí dvě a více dětí, trvá mateřská dovolená 37 týdnů. Zákon však pamatuje i na případ, kdy se narodí dítě mrtvé. V tomto případě náleží ženě 14 týdnů mateřské dovolené.
Během mateřské dovolené pobírá matka takzvanou peněžitou pomoc v mateřství (PPM), kterou vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). PPM je dávka z nemocenského pojištění.
Mateřská není pro všechny. Nárok na ní mají pouze osoby, které jsou v zaměstnaneckém poměru a během uplynulých dvou let se alespoň 270 dní účastnili na nemocenském pojištění. V případě OSVČ se musí účastnit nemocenského pojištění minimálně 270 dnů předchozích dvou letech a z toho 180 dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
REKLAMA
Rodičovská dovolená
Rodičovskou dovolenou se označuje období, na které maminka nastupuje po vyčerpání mateřské dovolené. Během rodičovské dovolené je vyplácen rodičovský příspěvek, který vyplácí odbor sociální podpory při úřadu práce.
Tip: Zkraťte rodičovskou, pošlete matky do práce, radí Česku OECD
Výše rodičovského příspěvku je stejná pro všechny. A jak již název napovídá, i zde se jedná jen o příspěvek do rodinného rozpočtu. Celková částka, kterou si rodič vybírá, je 220 000 Kč. Tuto sumu si rodič může vybrat v rozmezí minimálně 19 měsíců a maximálně do 4 let věku dítěte.
Na rozdíl od mateřské dovolené si v rámci rodičovské dovolené může také rodič přivydělat bez omezení. Pokud rodič splňuje podmínky definované zákonem, může si také jednou za tři měsíce změnit metodiku vyplácení rodičovského příspěvku. Vždy ale do maximální výše 11 500 Kč měsíčně.
REKLAMA
Příklad nad všechny tabulky
Paní Jana pracuje několik let v zaměstnaneckém poměru. Jako zaměstnanec neřeší nemocenské pojištění, protože jej hradí její zaměstnavatel. Jana se s manželem rozhodla pro miminko. Jejich snažení bylo brzy korunováno úspěchem. Termín porodu byl stanoven a Jana během těhotenství stále docházela do práce.
7 týdnů před termínem porodu na radu lékaře nastoupila na mateřskou dovolenou. Z jejího čitého měsíčního platu 25 500 Kč byla vypočtena PPM ve výši cca 18 000 Kč. Tuto částku Jana pobírala 28 týdnů, protože se narodilo jedno dítě. Po této době začala Jana pobírat rodičovský příspěvek.
S manželem se dohodli na čerpání do věku tří let dítěte, tedy po dobu 2,5 roku (první půlrok pobírala Jana mateřskou; současné pobírání mateřské a rodičovské není možné). Celkovou sumu 220 000 Kč si tedy rozložili do 30 měsíců, což činí cca 7 300 Kč měsíčně.
Po roce a půl po porodu (po 18 měsících) Jana neplánovaně znovu otěhotněla. Během té doby si stihla vybrat na rodičovském 87 600 Kč. Požádala o změnu metodiky výplaty rodičovského příspěvku. Na zbytek částky (220 000 Kč – 87 600 Kč = 132 400 Kč) zbývá Janě 9 měsíců (do data porodu, protože datem porodu zaniká možnost čerpat příspěvek na starší dítě). To by znamenalo vybrat měsíčně 14 700 Kč. Maximální výše je zákonem stanovena na 11 500 Kč. Jana bude tedy do porodu pobírat 11 500 Kč a o zbytek peněz bohužel přijde.
REKLAMA
Doporučení redakce
Nejen z důvodu možného otěhotnění je vhodné pobírat vždy rodičovský příspěvek v maximální možné výši i v případě, kdy rodič plánuje s dítětem získat déle. Vždy může z vyšší částky (např. z příkladu rozdíl mezi 11 500 Kč a 7 300 Kč) tvořit úspory (v příkladu 4 200 Kč) a z nich následně čerpat po vyčerpání státního příspěvku. Navíc s úroky, byť aktuálně nízkými, které jsou i tak lepší než státem nabízená nula. Ano, vyžaduje to trochu víc disciplíny, ale o tom řízení vlastního života a rodinných financí je.
Otec na dovolené
V dnešní době nastupuje na mateřskou dovolenou a následnou rodičovskou dovolenou i stále více otců. Pravidla se pro ně víceméně nemění. Jedním z mála rozdílů je, že otec může nastoupit na mateřskou dovolenou nejdříve sedmý týden po porodu, tedy po konci šestinedělí. Mateřskou dovolenou pak čerpá po zbývajících 22 týdnů. Podmínkou je také písemný souhlas matky, která se tak vzdává své mateřské.
Rodičovskou dovolenou může otec čerpat celou, nebo se může nejdříve po třech měsících střídat v jejím čerpání s matkou.
Pokud žádnému z rodičů nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, většinou protože nesplnili požadované doby nemocenského pojištění, nemohou si délku čerpání rodičovského příspěvku volit. Příspěvek budou dostávat čtyři roky dle této metodiky: prvních devět měsíců obdrží 7 600 korun měsíčně, pak až do čtyř let věku dítěte 3 800 Kč měsíčně.
Otcovská poporodní péče
Velkou novinkou, kterou vítá řada novopečených tatínků, je možnost čerpat tzv. otcovskou dovolenou. Jedná se o týden dovolené určený pro otce. Tento týden si mohou otcové vybrat kdykoliv během šestinedělí a budou během něj dostávat 70 % vyměřovacího základu svého výdělku. Jak uvádí MPSV na svých webových stránkách, tato nová dávka by mohla začít platit ke konci roku 2017 s ohledem na průběh legislativního procesu.
Porodné
Častým omylem je také porodné. Tato sociální dávka se nepřiznává plošně, ale pouze v závislosti na výši rozhodného příjmu rodiny. Jedná se o 13 000 Kč a 10 000 Kč na první, respektive druhé dítě.
Většina rodin v současné době na porodné nedosáhne. Výjimkou jsou rodiny, které v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, měli příjmy nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Další podmínkou je výplata pouze na první nebo druhé živé narozené dítě.
Čistě finanční pohled na věc
Pokud se na věc podíváme z čistě finančního hlediska, například z pohledu paní Jany, dospějeme k velmi zajímavým číslům. Během mateřské dovolené klesly příjmy paní Jany o 30 % a během čerpání rodičovské dovolené klesly příjmy dokonce o 70 %. Spolu s tím tu máme ale nové výdaje – za plenky, kosmetiku, léky, nové oblečení.
Zbývá zásadní otázka: Je na to váš rodinný rozpočet připraven?