Mileniálové a generace Z. Jak se jim přizpůsobí trh práce?
Náklady na živobytí, zodpovědnost vůči životnímu prostředí, duševní zdraví či work-life balance – to jsou jen některá z témat, která nejčastěji ve svých zaměstnáních řeší zástupci z řad mileniálů a generace Z. Jak se tomuto trendu přizpůsobuje trh práce?
Nároky těchto generací na udržitelnost, zdravou firemní kulturu, flexibilní pracovní režim či well-being se zvyšují, dostát jim však není – zejména v časech krize – leckdy jednoduché. Jaká je aktuální situace a jak mohou mladým generacím vyjít firmy vstříc.
Tomuto tématu se věnuje i jeden z průzkumů společnosti Deloitte. Data byla sbírána mezi zástupci generace Z ve 46 zemích z celého světa a celkem se jej zúčastnilo 23 tisíc respondentů.
Mileniálové a generace Z: Klíčová témata v oblasti zaměstnání
Vysoké náklady na živobytí a ekonomická nejistota. To jsou hlavní témata jak pro mileniály (36 %), tak pro generaci Z (29 %). Zástupci obou generací jako nejčastější problém shodně uváděli, že žijí „od výplaty k výplatě“ a dlouhodobě se obávají, že nebudou schopní pokrýt své běžné výdaje (více než 45 %). Přibližně tři čtvrtiny dotazovaných se také domnívají, že pomyslné nůžky mezi chudými a bohatými se dlouhodobě rozevírají.
Plat, obsah práce a soulad s firemními hodnotami. Finanční ohodnocení je hlavním důvodem, proč mileniálové a zástupci generace Z opouští svá zaměstnání. Při výběru zaměstnavatele však vedle platu hrají roli také work-life balance (který je důležitý pro 32 % zástupců generace Z a pro 39 % mileniálů), možnosti vzdělávání a rozvoje (shodně 29 %) či pozitivní firemní kultura (shodně 23 %).
REKLAMA
Soulad s hodnotami zaměstnavatelů je také klíčovým faktorem pro setrvání v zaměstnání – zhruba dva z pěti respondentů uvedli, že odmítli práci nebo úkol, protože neodpovídaly jejich hodnotám / nebyly v souladu s jejich postoji. A důležitá je pro mladé generace také flexibilita – přes 75 % dotázaných preferuje distanční či hybridní režim práce.
Udržitelný přístup a zodpovědnost vůči životnímu prostředí. I to mladé generace vyžadují od zaměstnavatelů. Pouhých 15 % zástupců generace Z a 14 % mileniálů je toho názoru, že firma, ve které pracují, podniká dostatečné kroky v boji proti klimatické změně. Samy mladé generace se v tomto směru angažují – 90 % dotázaných se (alespoň částečně) chová udržitelně a snižuje svůj negativní dopad na životní prostředí.
Stres, syndrom vyhoření a duševní zdraví. Jedná se o stále aktuální témata, zejména pro generaci Z (46 %), jejíž zástupci popisují pocity dlouhodobého vystresování. Podobnou situaci prožívají v mírně menší míře i mileniálové (38 %), v tomto případě lze však sledovat meziroční zlepšení. Problémem obou generací je však shodně syndrom vyhoření (více než 45 %) způsobený intenzitou nebo náročností jejich práce. Je tu však příslib zlepšení – více než 50 % dotázaných se domnívá, že zaměstnavatelé začali témata jako duševní zdraví či well-being řešit v souvislosti s koronavirovou krizí souvisleji.
Vede vzdělávání a flexibilní pracovní doba
Andrea Jiráková, vedoucí oddělení vzdělávání Fincentrum & Swiss Life Select, uvádí, že podle výzkumů je rozvoj a vzdělávání první volbou benefitu zaměstnance, hned v závěsu je flexibilní pracovní doba. Finanční odměna spolu s bonusy obsadily třetí příčku. Zástupci generace Y hledají něco „víc“ než jen finanční ohodnocení, dávají přednost tomu, že je práce je baví, před tím, že jsou za ni jen placeni. Nemají problém pracovat v multikulturní společnosti. „Vzhledem ke globalizaci a otevřeným hranicím tato generace výrazně častěji cestuje a jazykové i etnické rozdíly v této generaci ztrácí na významu. Je to zatím nejvzdělanější generace, která je též tou nejinformovanější, protože má okamžitý přístup k informacím. Ve svém pracovním prostředí přisuzují značný vliv hodnotám,“ podotýká Andrea Jiráková.
Virtuální a rozšířená realita vs. pracovní trh
Výrazně se promění i způsob, jakým se budou lidé vzdělávat. Do hry stále více vstupuje virtuální a rozšířená realita. Bude stále více využívána ve školství i celoživotním vzdělávání. Příkladem jsou například různé kurzy a rekvalifikace. S příchodem digitální revoluce už nám jednoduše nebude stačit to, co jsme se naučili na střední a vysoké škole. S řešením rekvalifikací pro dospělé slaví v USA úspěchy český technologický start-up Lifeliqe. V rámci projektu SANDI získala parta nadšenců z Brna třímilionový grant a pomáhá státu Nevada mírnit ekonomické dopady pandemie covid-19. Pomocí interaktivního obsahu ve 3D, virtuální (VR) a rozšířené (AR) realitě mění podobu rekvalifikací dospělých a připravuje je na ekonomiku budoucnosti.
„Úspěch v Nevadě je potvrzením obchodního modelu společnosti Lifeliqe. Tím je vývoj simulací ve VR, které mají pomoci v získávání klíčových kariérních kompetencí pro nejžádanější povolání. Ta se v Nevadě nacházejí především v oblasti chytré výroby, technologií nebo zdravotnictví. Lifeliqe spolupracuje i s institucemi, které mají na starost rekvalifikaci nezaměstnaných. “ vysvětluje ředitel české pobočky Lifeliqe Matouš Tlapák.
Do rekvalifikačních programů zájemci vstupují s pomocí brýlí pro virtuální realitu. Lifeliqe pro SANDI vytváří kurzy ve VR, 3D obsah, virtuální prohlídky pracovišť a také online platformu, která zaměstnavatelům i školitelům usnadní přístup k VR obsahu. Ukázkovým příkladem je kurz dializačních techniků. Dodá člověku specializované vzdělání v oboru, který je žádaný a kde získá nadprůměrný plat spolu s perspektivou dlouhodobého zaměstnání. Během roku 2022 a 2023 přibudou v rámci grantu i další obory, včetně asistenta zdravotní sestry.
Velkou otázkou je oblast průmyslu
Nové filozofii práce jdou naproti zejména startupy. Faktem ale je, že výše uvedené trendy jsou vhodné jen pro některé profese. Zvláště pak, pokud hovoříme o flexibilní pracovní době.
Otázkou zůstává, jak s nastupujícími generacemi naloží oblast průmyslu. Právě tam řada lidí pracuje ve směnném provozu u výrobních linek. Zdá se, že ze svých zásad budou muset částečně slevit jak mileniálové, tak zaměstnavatelé. Jejich spotřebiteli budou z velké části zástupci budoucí generace Z.