Jsou snížení daní a helikoptérové peníze opravdu nesmysl?

Jako by vzplála závěrečná bitva mezi silami Boha (opozice) a silami Satana (vláda). No, ono nebude tak zle. A jak to v ekonomice bývá, ani ty strany dobro versus zlo nejsou tak jasné.

Co se týká daňového balíčku v objemu nějakých 70 nebo 80 miliard korun, tak v podstatě dostává opozice to, co dlouhodobě (a v obecné rovině jistě správně) žádala. Snižuje se daňová zátěž.

Mimořádný důchodový příspěvek?

Co se mimořádného příspěvku starobním důchodcům ve výši pět tisíc korun týká, tak v minulosti byl při valorizacích mnohokrát slyšet argument, že zvýšení důchodů jsou nedostatečná, protože se řídí obecným indexem spotřebitelských cen (inflací), ale životní náklady seniorů rostou obvykle rychleji. S tímto (fakticky správným) tvrzením přicházela celkem pochopitelně vždy a jenom opozice a to celkem bez rozlišení, která část politického spektra ji právě v danou chvíli představovala. To je folklór.

Především by bylo dobré ubrat emocí. Ve skutečnosti se zase tolik neděje. Jsem dalek toho, abych bagatelizovat výpadek osmdesát miliard a výdaj, který se blíží dvaceti miliardám korun, tedy dohromady pěkných sto miliard, ale…

^REKLAMA

Jak velký to udělá schodek?

Za prvé dvacet miliard připadá na letošek (již započteno ve schodku 500 miliard) a osmdesát na příští rok a pak další roky. Takže to není sto najednou. Což je, uznávám, trochu detail – přinejmenším tváří v tvář letošnímu schodku a představám, že si příští rok dopřejeme dalších třeba 350 miliard minus. To je relevantní část diskuse.

Za druhé z jedné i druhé částky se státu něco vrátí. To je známý spor, zda lidé budou spíše šetřit nebo spíše utrácet, každopádně pokud by nové peníze důchodci i zaměstnanci utratili, stát z nich získá jen přímo na dani z přidané hodnoty kolem 15 miliard, něco připadne určitě na spotřební daně a následné vyšší zdanění korporací také nelze přehlédnout. A konec konců i uložené peníze se dostanou do ekonomiky (když nejsou pod matrací).

Problémy bych viděl někde jinde. Pokud využít pro stimulaci ekonomiky daňový balíček, proč zrovna daň z příjmu?

Bude se rušit superhrubá mzda

Jistě – rozhodnutím vlády se předběžně (máme také parlament) naplnila dlouhodobá touha zbavit se superhrubé mzdy. Dosavadní zdanění bylo ve skutečnosti nějakých 20 a kousek procenta a něco kolem 28 procent u části nejvyšších příjmů nad 140 tisíc měsíčně (protože rovnou daň jsme ve skutečnosti v podstatě nikdy neměli). Když přejdeme na skutečné sazby 15 a 23 procent, bude do jisté míry posíleno progresivní zdanění. Tady se sluší dodat – které je v principu ve všech vyspělých zemích.

^REKLAMA

Jenže – pokud mělo být výsledkem také nějaké sociální působení daňového systému, tak je třeba čestně říci, že lidé s nízkými příjmy reálně neodváděli daň nyní a nebudou ji tedy platit ani v budoucnosti. Což platí i u lidí s příjmy středními, ale s více dětmi. Abychom se spíše nezačali topit v daňových bonusech.

Otázkou do relevantní diskuse je, zda raději nejít německou cestou a nesáhnout k dočasnému snížení daně z přidané hodnoty, což by stimulovalo spotřebu a touto převodovou pákou i ekonomiku. Právě dočasnost opatření (v Německu do konce roku 2020) je pobídkou k „využití příležitosti“. Nu, rozhodnutí na úrovni výkonné moci již padlo a měnit se asi nebude, takže nezbývá než doufat, že „to bude fungovat“. Navíc není žádný důkaz, že nebude – je to prostě varianta toho, jak dodat rodinám disponibilní prostředky.

Pět tisíc pro každého důchodce

Druhé opatření, tedy pět tisíc pro důchodce bez rozdílu, má velkou výhodu v jednorázovosti. Nezatíží příští rozpočty – jsou to skoro definičně čisté „helikoptérové“ peníze. Ty nevymyslel žádný „šílený levičák“, ale Milton Friedman jako koncept a Ben Bernanke to předložil v roce 2002 jako reálný návrh. Ostatně opakovaně došlo různými způsoby k praktickému použití tohoto postupu. Skutečně nebudeme prvními na světě. Opomíjím často probírané politické konsekvence návrhu (volby, proč právě senioři a ne rodiny s dětmi), ale z čistě ekonomického hlediska to není nic zase tak šíleného, jak se někdo může tvářit.

Co tím chci říci: Diskuse o vládním rozhodnutí snížit příjmové daně a jednorázově vylepšit příjmy důchodců je samozřejmě legitimní. To špatné na ni je, že je vedena mnohdy z pozic zbytečné jednoznačnosti. Ta opatření jsou nesporně rozpočtově riskantní (ale to je dnes všechno a třeba Reaganovo snížení daní nebylo jiné), mají nejisté výsledky (což platí i o všech ostatních nápadech) a můžeme najít i další otazníky.

Ale ani jedno není naprostý nesmysl a hloupost. Tak se vzpamatujme a začněme diskutovat jako lidi a ne křičet jak na lesy.