Mince, nebo cihličky? Do jaké podoby zlata investovat v roce 2020?

Češi jsou v investicích konzervativní. Poukazují na to různé průzkumy, naposledy ten, který si nechala zpracovat Česká spořitelna. Češi si podle výsledků průzkumu dokážou stranou odkládat průměrně 2 720 korun měsíčně.

Nejčastěji přitom posílají peníze do penzijních fondů. Akcie, dluhopisy, cenné papír či další nástroje, které vedou k lepšímu zhodnocení peněz, využívá jen každý pátý Čech. Když už, tak raději investují do životního pojištění, nemovitostí nebo nechávají peníze na bankovních účtech. Jen málo lidí je v České republice i v celém středoevropském regionu ochotno pustit se do rizikovějších investic.

Zlato je pořád populárnější

S ohledem na konzervativnější náturu českých investorů je mezi nimi stále populárnější zlato a další cenné kovy. „Vyhovuje jim fyzické držení zlata. Oproti nemovitostem je snadno přenositelné. Pokud zlato držíte fyzicky, třeba jako cihličky, máte ho pořád pod svou kontrolou,“ vyzdvihuje přednosti kovu investiční poradce Michal Nedbal.

Fyzickou držbu zlata vyzdvihuje i Pavel Ryska, analytik J&T BANKY „Výhodou je, že zlato nemá riziko protistrany. Například při koupi dluhopisu sázíme na to, že jeho emitent svůj dluh vůči nám splatí. Držba zlata není sázka na ničí dluh. Je to komodita, která má žádoucí vlastnosti – vzácný výskyt, trvanlivost, dělitelnost a podobně,“ dodává. Zároveň upozorňuje, že zlato, podobně jako jiné komodity, neplatí úrok. Právě proto, že jde o kov, nikoli o firmu, která by vytvářela zisk.

^REKLAMA

Zlato má podle Michala Nedbala svoji vnitřní hodnotu. Důležitý je i mezinárodní rozměr – zlato znají všude a zpravidla ho prodáte během několika hodin, maximálně dnů. „Na kovech je zásadní, že se chovají jako pojistka na horší časy. V historii už se mnohokrát prokázalo, že se cena zlata skokově zhodnocuje v dobách, kdy se ekonomice nedaří a finanční produkty, zejména akcie a dluhopisy, stejně jako nemovitosti klesají,“ doplňuje investiční poradce.

Tyto fáze se v ekonomice pravidelně opakují, a i díky tomu mohou investoři vydělat. Zároveň je držení zlata anonymní. Neexistuje žádný veřejný registr, kde by bylo možné zjistit kolik kovu investor vlastní.

Zisk z drahých kovů se ze zákona nedaní, jde o věc movitou. „I proto jsem přesvědčen, že každý by měl mít svůj kousek zlata. Čím méně rizika si může investor dovolit podstoupit, protože má například hypotéku či ženu na mateřské a pouze jeden příjem, tím více ,zlaté pojistky‘ by měl mít,“ dodává Michal Nedbal.

Od desítek tisíc výše

Podle Pavla Rysky se o investici do zlata vyplatí uvažovat od desítek tisíc korun výše. „V řádu tisíců korun může být investice nevýhodná vzhledem k poplatkům, a to jak u nákupu fyzického zlata, tak u investice do ETF fondu, který zlato drží a do něhož lze investovat na burze,“ vysvětluje.

^REKLAMA

Investice do zlata není rychloobrátková. Na to upozorňuje Lenka Klimentová z České mincovny. „Člověk může do zlata investovat jen do té výše, do jaké má peníze v zásobě. Platí, že cena investičního zlata neklesne pod cenu kovu, na rozdíl od jiných komodit. Česká mincovna, stejně jako další společnosti, zlato také zpětně vykupuje. Navíc klienti, kteří si u nás zlato pořídí, a to buď jednorázově nebo prostřednictvím zlatého spoření, si jej v našich trezorech mohou rovnou uložit,“ konstatuje.

Kdo nemá desetitisíce a statisíce, nemá ani jinou možnost než nakupovat zlato postupně. „Solidní obchodník vám umí nabídnout spoření do těchto kovů již od 500 korun měsíčně. Důležité je, aby vám za peníze kovy hned nakoupil, a to v den připsání platby, jinak to postrádá smysl. Kdo pravidelně spoří, průměruje si cenu a je díky tomu rychlejší v zisku, což je mimochodem i strategie velkých hráčů, kteří mají ve správě miliardy,“ dodává Michal Nedbal. Připomíná také, že zlato i stříbro v krizových scénářích rychle rostou na ceně. Jen mezi lety 2008 a 2011 vyrostlo stříbro v korunách na trojnásobek, tedy každá takto uložená tisícovka se proměnila na tři tisíce korun.

Investice do zlata: mince, nebo cihličky?

Zlato jako investici doporučují nejen velcí investoři, ale také centrální banky. Do minulé krize v roce 2008 se většina bank zlata zbavovala, ale od krize zlato nakupují. Investiční zlato je pak možné pořídit nejčastěji jako mince nebo cihličky. „Mince mají nadstavbu, protože jsou umělecky zpracované,“ míní Lenka Klimentová.

Podle Michala Nedbala jsou cihličky výhodné z hlediska ceny za objem a dobře se skladují. „Naproti tomu mince, například z moderní numismatiky, mají ještě větší investiční potenciál. Jsou jakýmsi kořením a jsou i hezčí na pohled. Ideální jsou jako chytré a přitom cenově dostupné dárky už za 500 či 1000 korun,“ dodává.

A pak je tu ještě jedna možnost, investovat do zlata přes burzu. „V tomto případě investor zlato fyzicky nedrží. Místo toho si koupí podílový list v ETF fondu, který už zlato fyzicky drží. S těmito podílovými listy se obchoduje jako s akciemi a jejich hodnota se přeceňuje podle ceny zlata. Zde je možné zvážit některé velké ETF fondy, které kryjí své podílové listy ze 100 % držbou zlata. Výhoda burzovního obchodování je jednoduchost a rychlost transakcí. Naopak výhoda fyzické držby je přímá, osobní kontrola na zakoupeným zlatem,“ uzavírá Pavel Ryska.