Ministerstvo dokončilo návrh zákona o hromadných žalobách. Zvolilo princip přihlašování

Nutnost zavést právní úpravu hromadných řízení

Návrh jednotné úpravy hromadných soudních sporů v Česku doposud chybí. Je však možné, aby podle zákona o ochraně spotřebitele podala spotřebitelská organizace žalobu na zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů. Největším úskalím je pro spotřebitelské organizace otázka financování sporu – neúspěch a nutnost hrazení nákladů řízení totiž může být pro většinu spotřebitelských organizací likvidační.

Neexistence právní úpravy kolektivní procesní ochrany práv vede k tomu, že vymáhání práv spotřebitelů je drahé, soudy zatěžuje opakované projednávání týchž otázek v často bagatelních věcech. Právě tato skutečnost – vymáhání relativně nízkých částek – odrazuje i poškozené. Jde o tzv. „racionální apatii“, kdy se poškozenému soudní spor nevyplatí.

„V tuto chvíli totiž existují společenské a právní oblasti, kde se v zásadě většina utrpěných újem nevymáhá, a nezákonně získaný užitek tak zůstává u škůdce. Jednotlivé výše újem jsou minimální, v souhrnu je škůdce již nicméně ‚pozitivně‘ pociťuje,“ vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona. Jde o tzv. difúzní škodu. „Tím, že bude možné bagatelní nároky koncentrovat do jednoho soudního řízení, lze s velkou pravděpodobností očekávat, že se konečně začnou vymáhat (hromadně jako vysoká částka),“ uvádí dále důvodová zpráva.

Hlavní princip: Poškození spotřebitelé se musí přihlásit

Návrh zákona o hromadném řízení ve věcech práv nebo oprávněných zájmů členů skupiny se bude týkat pouze sporů mezi podnikateli a spotřebiteli. Skupina spotřebitelů bude muset mít alespoň 20 členů, kteří mají nároky se stejným nebo podobným právním základem.

^REKLAMA

Za jediný princip zvolilo ministerstvo tzv. opt-in. Spotřebitelé se tedy budou muset do řízení přihlásit. „Člen skupiny, který se do hromadného řízení stanoveným způsobem přihlásil, je zúčastněným členem skupiny,“ stojí v návrhu zákona. Zúčastněný člen skupiny není účastníkem řízení (stranou sporu), ale v řízení přísluší zákonem vyjmenovaná procesní práva.

Účastníkem – žalobcem – v hromadném řízení naopak bude nezisková osoba. „Hromadnou žalobu může podat a účastníkem hromadného řízení může být nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má hromadné řízení vést, nebo více těchto osob společně,“ uvádí dále návrh. Žalobce musí v hromadném řízení zastupovat advokát.

Podle spotřebitelské organizace dTest není navrhované „minimalistické“ řešení s přihlašovacím principem příliš vhodné. Ve stadiu přípravy hromadné žaloby bude totiž muset žalobce aktivně oslovovat poškozené spotřebitele a získat od nich výslovný souhlas.

„To nepovede k ničemu jinému než k informačním kampaním, které budou ve výsledku žalovaného podnikatele reputačně poškozovat ještě předtím, než vůbec dojde k podání žaloby,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. „Z tohoto důvodu by měli být poctiví podnikatelé ti první, kteří budou proti režimu opt-in brojit,“ dodává šéfka dTestu.

Další novinky

Žalobce musídoložit přehled zdrojů finančních prostředků určených na financování hromadného řízení. Je-li poskytovatelem finančních zdrojů právnická osoba, musí soud zjistit údaje o skutečném majiteli. V původním návrhu zákona o hromadných žalobách se objevovala výše odměny do 25 % s tím, že soud může výši snížit. Žalobce má mít podle nového návrhu nárok na odměnu za vedení hromadné žaloby, ta však nesmí přesáhnout 5 % z přisouzeného plnění (spíše symbolická odměna), anebo alternativně 25 %. Volbu alternativy nechává navrhovatel na zákonodárcích.

Soud  o hromadné žalobě rozhodne ve dvou fázích – v první rozhodne o přípustnosti žaloby a teprve ve druhé fázi bude rozhodovat ve věci samé. V první instanci budou příslušné krajské soudy. Novinkou je také zavedení rejstříku hromadných řízení, zvláštního informačního systému Ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo navrhuje účinnost zákona již od 25. června 2023. Hromadné řízení v nějaké podobě funguje již ve dvaceti členských zemích Evropské unie. Příslušnou evropskou legislativu měla ČR do právního řádu transponovat do 25. prosince 2022.