Příklad? Zde je. Po armádě se chce, aby zrušila svůj „úřad pro vlečky“ alias Vojenský vlečkový úřad. Jeho rozpočet je cca 24 milionů korun ročně. Ve srovnání s poletujícími miliardami je to vlastně pakatel. Nicméně jaká je pravda o tomto úřadu? Nemusel existovat dávno – železnice navrhovaly, že správu vleček (po kterých v podstatě nic nejezdí a udržují se kvůli tomu, že v případě ozbrojeného konfliktu „by jezdilo“), převezmou a budou pro armádu provozovat. Jistě, že za úplatu, zadarmo ani kuře nehrabe, ale úplata by byla podstatně menší, než stávající rozpočet. Pokud je mi známo, během posledních dvou let to bylo vždy odmítnuto. Jinými slovy platí, že tento úřad je dávno morálně mrtvý, i když fyzicky stále ještě existuje. To není ta úspora, kterou bychom po vládě chtěli. To je pouze naplnění faktického stavu a zabránění tomu, aby se peníze vyhazovaly oknem.
Obávám se, že u většiny akcí navrhovaných ministrem financí je to naprosto stejné. Asi je nám všem divné, že do různých tržnic chodí na přeskáčku jednou zamaskovaní těžkooděnci se zbraněmi, co zabavují padělané zboží, po nich dorazí cifršpioni s kalkulačkami, kteří zakazují prodej závadného zboží. Nu jistě. Jednou je to Celní správa, podruhé Česká obchodní inspekce. Možná je opravdu na místě tyto dvě organizace sloučit, eliminovat duplicity a ušetřit. BINGO! Ale i když v tomto případě jde prý už o skoro 300 milionů ročně, pořád z toho nemám pocit, že se něco opravdu děje.
Potíž je prostě v tom, že se nemění pohled na filosofii státní správy, úřadů, institucí placených z veřejných rozpočtů. Já tady opravdu nemluvím o učitelích nebo policistech nebo hasičích. Naopak – jsem pro zachování každé jednotřídky, kde to jen trochu jde. Já hovořím o tom, že v roce 1935 připadal jeden úředník na asi 150 občanů země. Nyní je to jeden na necelých 40 občanů. A to je řeč opravdu pouze a jenom o státních úřednících ve smyslu byrokracie (bez hanlivého smyslu slova).
A jsou tu i jiné oblasti. V České republice existuje asi 10 tisíc kilometrů železničních tratí a na nich asi 8000 přejezdů, tedy křížení se silnicemi. V obou kategoriích při přepočtu na 1000 obyvatel vedeme nejen v Evropě, ale i na světě. Co to znamená? No, že tisíc obyvatel platí z jízdného a z daní nejvíce kilometrů tratí a nejvíce údržby přejezdů. Přitom hejtmani v krajích dotují souběžné autobusy. Takže se vyhazují peníze – ne desátky nebo stovky milionů, ale rovnou miliardy. Není to tak dlouho, kdy státní agent na železnici, organizace nazvaná SŽDC, navrhovala prodat stovky kilometrů různých regionálních „pidi“ tratí prvnímu zájemci po koruně kilometr. Ušetřily by se miliardy za údržbu a další náklady a konečně by se muselo ukázat, jaká doprava je na kterém místě opravdu efektivní. A kraje či svazky obcí by musely skutečně rozhodovat za svoje vlastní peníze. Už by nemohly být za státní finance „frajer“, přesně řečeno vynucovat si udržování železničních tratí, a souběžně dávat stovky milionů do podpory paralelních autobusů.
Ještě jeden železniční příklad. Plat náměstka generálního ředitele Českých drah je asi 400 tisíc korun v základu, plus odměny a životní pojistka a penzijní připojištění a další bonusy to je asi odhadem 600 tisíc korun za měsíc. České dráhy jsou skrytě i veřejně subvencovány státem, když se rozpočítají jenom utajené dotace (pšt! ať to neví Brusel, jinak se naštve, je to schováno v platbách za převody majetku na jiné státní organizace) jde jenom u této v podstatě tajné pomoci o asi dvě miliardy korun ročně. Takže je to vlastně tak, že plat „manažera“ Českých drah je platem státního úředníka, přinejmenším jde ze stejných veřejných peněz. Příkladem – jeden náměstek ČD stojí daňové poplatníky více než sedm milionů za rok, několikačlenné vedení ČD pak podstatně více než celý vojenský vlečkový úřad.
REKLAMA
Proč se tímto nezabývá pan ministr financí?
Protože náměstci na Českých drahách jsou jmenováni na základě politického klíče a stejně tak i šéf ČD. Celý tento systém je prohnilý od prvopočátku. Proto ministr Kalousek neřeže do opravdového masa, ale jenom tam, kde už to lidově řečeno „moc řve“. Tato hra na úspory je pouze a jenom divadlem. To hlavní, co má zachránit financování našeho společného státu, jsou vyšší daně. Drobné v úsporách (i kdyby to byly dvě nebo tři miliardy korun) jsou jenom maskovací sítí, aby na zvýšení daní a zmrazení důchodů nebylo tak moc vidět.
