Mohou mít živnostníci průměrný důchod?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na rozhodných příjmech v produktivním věku a získané době pojištění v celých ukončených letech. Z rozhodných příjmů se vypočítá průměrná mzda v současné hodnotě.

U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo v daném roce zaplaceno sociální pojištění. Ta je pro hodně živnostníků nižší, než by čekali, neboť se neposuzují roční příjmy ani roční zisk, ale právě vyměřovací základ, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad

Podnikatel Zdeněk bude za rok 2023 mít příjmy ve výši 1 500 000 Kč. Výdaje uplatňuje pan Zdeněk 60% ročním výdajovým paušálem. Výdaje bude tedy mít ve výši 900 000 Kč (1 500 000 Kč x 60 %). Hrubý zisk činí 600 000 Kč (1 500 000 Kč – 900 000 Kč). Skutečný vyměřovací základ, který je ve výši poloviny daňového základu, je vyšší než minimální vyměřovací základ.

Sociální pojištění za rok 2023 bude pan Zdeněk počítat ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 300 000 Kč (600 000 Kč x 50 %). Skutečný vyměřovací základ přitom odpovídá hrubé měsíční mzdě 25 000 Kč (300 000 Kč: 12 měsíců). Přestože má pan Zdeněk vysoké příjmy v průměrné měsíční výši 125 000 Kč (1 500 000 Kč: 12 měsíců), tak pro důchodové účely je na tom pan Zdeněk stejně jako zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč.

Skutečnému ročnímu vyměřovacímu základu přitom odpovídá měsíční záloha na sociálním pojištění ve výši 7 300 Kč, neboť roční sociální pojištění je 87 600 Kč (300 000 Kč x 29,2 %) a měsíční záloha pro další období je jednou dvanáctinou vypočteného ročního sociálního pojištění. Na průměrný důchod nebude mít pan Zdeněk v budoucnu nárok, a to ani při velmi vysoké získané době pojištění, jak lze názorně vidět z výpočtů v přiložené tabulce.

Zálohy odpovídající průměrnému důchodu

V přiložené tabulce níže máme uvedeny varianty, kdy měsíční částka řádného starobního důchodu činí 20 254 Kč a je na úrovni průměrného důchodu v září 2023. Výpočet je proveden dle výpočtové formule roku 2024 a nepočítá se při výpočtu s výchovným na děti.

Při výpočtu počítáme, že osobní vyměřovací základ za všechny odpracované roky odpovídá aktuální měsíční záloze na sociálním pojištění. Jak je z tabulky názorně vidět, tak při vyšší době pojištění může být měsíční záloha nižší, a to poměrně výrazně. Na průměrný důchod však dosáhnou pouze OSVČ platící velmi vysoké měsíční zálohy, což není v praxi obvyklé.

Naprostá většina OSVČ tak musí počítat se značně podprůměrným starobním důchodem. Na průměrný důchod dosáhnou pouze OSVČ platící měsíční zálohy na sociálním pojištění 9 000 Kč a více (v závislosti na získané době pojištění).

Pro OSVČ je tedy vlastní finanční zajištění na důchod formou investování ještě mnohem důležitější než pro zaměstnance. OSVČ se v penzi spoléhat pouze na stát nemohou.

Kdy mají OSVČ průměrný důchod

Vlastní výpočet autora