Drobné rozdíly v počátečních podmínkách mohou mít velké důsledky v dlouhodobém horizontu. Zamávání motýlích křídel v tropech může být rozhodující příčinou tornáda na hony vzdáleném místě.
Hlavní proud ekonomie ale předpokládá, že spotřebitelé, zaměstnanci a firmy vzájemně komunikují prostřednictvím cen. Co máme dělat, nám prý signalizují ceny a tržní příležitosti a jen na nás záleží, zda budeme reagovat.
Paul Ormerod (*1969) ovšem tvrdí, že všichni kdo ovlivňují ekonomiku, se navzájem ovlivňují třeba prostřednictvím pozorování, napodobování, módy, poradenství a vedení. Ormerod říká, že je rozumné, aby ekonomická teorie tyto „netržní“ interakce brala v úvahu, protože je pravděpodobné, že ovlivňují to, jak celý ekonomický systém funguje. Chce to prý méně mechanicko-fyzikální, ale více biologicko-epidemiologický přístup. Pak lze vysvětlit jevy, které leckteré ekonomické teorie vysvětlit neumí.
Nežijeme na pustém ostrově
Ekonomové často uvažují o typickém investorovi, zástupci či spotřebiteli, který jedná racionálně – dvakrát měří a jednou řeže. Předpoklady racionality ovšem nejsou přirozené, vždyť lidé mají své preference, a ty jsou ovlivněny okolím a ostatními lidmi.
Ponaučení mohou poskytovat studie chování mravenců, včel a jiných společenských zvířat, jejichž modely chování se odvíjí z jednoduchých pravidel. To co dělá jeden mravenec, ovlivní to, co dělají ostatní mravenci – podobně, jako když to, co dělá jeden člověk, ovlivňuje ostatní. Ponaučení může přijít z organizace kolonií mravenců – mravenci komunikují prostřednictvím feromonů a vzájemné interakce a komunikace mezi mravenci ovlivňují chování celku.
Mravenci tvoří společenstvo tvořené sterilními a reprodukčními jednotlivci, kteří vzájemně spolupracují. Jednotlivci se chovají kolektivně a řeší každodenní problémy, jako je průzkum nových oblastí, pasení se, stěhování a obrana hnízda, nakládání s odpady nebo péče o potomstvo. Mravenec využívá k rozhodnutí, co dělat, právě informaci z nedávných interakcí s ostatními.
REKLAMA
Příkladem kolektivní volby je předávání informace o nových zdrojích potravy vytvářením chemické stopy. Jakmile jeden mravenec objeví zdroj potravy, vrací do hnízda a klade chemickou stopu. Feromony značená trasa pak slouží ostatním jako vodítko ke zdroji potravy. Je to sociální systém, kde roli zastává kolektivní rozhodování.
Stabilita a entomologické experimenty
Paul Ormerod (*1969), autor knihy Motýlí ekonomika – Nová obecná teorie sociálního a ekonomického chování, se odvolává právě na entomologické experimenty s mravenci, kdy byly dva identické neustále doplňované potravinové zdroje umístěny ve stejné vzdálenosti od mraveniště. Výsledky popisující chování kolonie mravenců byly překvapivé a vykazují podobnost s řešením složitých problémů v ekonomice a lidské společnosti.
Experiment byl navržen tak, aby neexistoval žádný důvod, aby mravenci upřednostnili jeden ze zdrojů potravy. Očekávali bychom, že mravenci budou dva stejné zdroje potravy využívat rovnoměrně, ale chyba lávky! Mravenec, který našel potravu, se vrací do mraveniště a chemickou sekrecí stimuluje další mravence, aby jím využitý zdroj potravy následovali. Rozhodnutí dalších mravenců, hledajících potravu, pak bude ovlivněno chemickou stopu, tedy chemicky značenou stezkou, kterou následují. Jakmile je zdroj potravy vyčerpán, značení cesty mizí a kolektivní paměť se mění.
Jakmile mravenec nalezne potravu, povzbuzuje značením stezky ostatní, aby následovali jeho kroky. Čím více mravenců stezkou projde a potravu nalezne, tím výrazněji je stezka vyznačena – existuje tu kladná zpětná vazba posilující chování. Poté, co velká většina mravenců navštívila jedno z míst nabízejících potravu, bude po delší dobu využíván právě tento zdroj potravy – nalezení potravy vede k vylučování feromonu a udržení chemické signalizace vyznačující cestu.
Jenže v experimentu se dvěma identickými zdroji potravy se z ničeho nic zájem většiny lavinovitě překlopí ke druhému zdroji potravy a všichni najednou navštěvují místo druhé. Podobný experiment byl prováděn i s jediným zdrojem potravy, ke kterým vedly dva identické mosty, ve stejné vzdálenosti od mraveniště, a výsledek byl podobný – v závislosti na aktuální většině mravenci využívaly buď jednoho, nebo druhého mostu.
REKLAMA
Obrázek 1: Kladná a zpětná vazba při hledání potravy mravenci. Čím více mravenců v danou chvíli navštíví jeden zdroj potravy, tím více jich stejný zdroj navštíví i v blízké budoucnosti.
Zdroj: C. Detrain, J.-L. Deneubourg, Physics of Life Reviews (2006)
Jak ale čas plyne, tak se může zájem o misky měnit. Když nějací mravenci objeví i druhou opomenutou misku, předávají chemickou cestou informaci i dalším mravencům. Nakonec může dojít k lavinovému přechodu ke druhému zdroji potravy. Zájem o zdroj potravy se nevyzpytatelně mění, podobně jako se náhle a nečekaně mění nálady mezi investičním publikem. I když mají investoři jiné komunikační kanály než mravenci, analogie zpětné vazby je srovnatelná.
Kladná a záporná zpětná vazba
Ceny finančních instrumentů, jako jsou akcie, kolísají. Jeden den stojí akcie stovku, další den už 120 a pátý den k úžasu všech třeba i 130 korun. Cenové nárůsty pak vytvářejí očekávání dalších nárůstů a je-li vzestup cen nějakého instrumentu konzistentní po delší dobu, začne převládat víra, že tento trend přetrvá. Zafungovala kladná zpětná vazba; když všichni kupují, ceny rostou a čím více rostou, tím je pravděpodobnější, že poskočí ještě více.
Je to jako když se mikrofon přijímající zvuk přiloží k reproduktoru – výsledkem vzniklé akustické zpětné vazby je akustická ozvěna, která se nakonec projeví nepříjemným pískáním. Jak je signál z reproduktoru znovu mikrofonem zachycen, je dále zesílen, a znovu reproduktorem vysílán. Stejně je tomu na finančních trzích, počáteční zvýšení cen vede k dalšímu růstu cen, rostoucí trend je podnět pro další a další hráče, aby zaujali pozice.
REKLAMA
Obrázek 2: Zpětná vazba na finančních trzích: (a) Kladná zpětná vazba, kdy smyčka větší poptávky a čekání na vyšší ceny posiluje růst cen a (b) záporná zpětná vazba, kdy smyčka výprodejů a čekání na nižší ceny posiluje pokles cen.
Zdroj: Sojka, Z., & Dostál, P. (2008). Elliottovy vlny. Brno: Tribun EU
Když trhy rostou, roste důvěra, šíří se informace o ziscích a rozšiřuje se zájem nakupovat. Zpětnou vazbu na trzích také ovlivňují sdělovací prostředky. Když třeba každý den slyšíme, jak se akciím daří, jak jsou v černých číslech a jak investoři nakupují, naši důvěru i zájem investovat to pravděpodobně ovlivní. Nováčci bezhlavě nakupují a ceny rostou.
Jenže třeba už za několik měsíců je cena akcie zase zpátky na stovce a sličná komentátorka v televizi oznamuje, že „investoři vybrali zisky“. Kde se ty zisky vlastně vzaly? Ti kdo nakupovali, když cena rostla a včas neprodali, tak vlastně tratili a jejich ztráta se stala ziskem těch, kdo včas prodali a vyskočili. Jenže spekulace je hra s nulovým součtem – existuje skupina vyhrávajících a skupina prohrávajících. Snad jen díky náhodě může být i dost těch, kteří budou mít štěstí a vyhrávat opakovaně.
A záporná zpětná vazba? Čím více investiční publikum vyprodává, tím více ceny klesají. Cenové poklesy vedou k prodejům, jejichž důsledkem jsou další poklesy. Jedná se také o psychologii spekulace a o mechanismus zpětné vazby, která tuto psychologii posiluje – davovou psychózu, která může nakazit další účastníky. Díky efektu záporné zpětné vazby může vzniknout negativní bublina.
Šetrnost, omezené informace a následování ostatních
A závěr? Kolektivní chování je spontánním výsledkem vzájemné interakce – kolektiv ovlivňuje jednotlivce, mající vlastní individualitu a omezený přístup k informacím. Šetrnost a jednoduchost pravidel chování na individuální úrovni umožňuje efektivní zpracování informací, energie a hmoty v rámci celé mravenčí kolonie. Zdánlivě jednoduché principy pak dokáží vysvětlit mnoho sociálních a ekonomických problémů. Paul Ormerod předpokládá, že to může nabídnout vysvětlení mnoha věcí okolo nás – hospodářského cyklu, růstu firem, manželství a rodiny, a podobných věcí.
V každé chvíli může jednotlivec – ať už je to mravenec, nebo člověk – zvolit jednu ze tří možností:
- vybrat předchozí řešení (při hledání potravy navštívit místo dříve navštívené, názor neměnit a držet pozici);
- z vlastního podnětu zvolit alternativu (hledat jiný zdroj potravy nebo investiční alternativu a změnit názor nezávisle na ostatních);
- nebo se jít cestou, kterou jde většina (nechat se přesvědčit a změnit své chování).
Podobně jako mravenci na sebe lidé vzájemně působí – a to se třeba projevuje hlučným obchodováním. Podle teorie hlučného obchodování vystupují na trhu hluční obchodníci, kteří se opírají o horké tipy, obchodují s trendem, v době nárůstu cen nakupují a naopak v době poklesu prodávají.
Z chování společenského hmyzu tak mohou vyplývat investorská ponaučení, například když hlučné systémy interaktivních agentů dokáží popsat souhrnné jevy, jako jsou náhlé změny ve stavu hospodářství nebo trhu, bez nutnosti uvažování vnějšího šoku.
