V poslední době zaznamenává v tichosti velký rozvoj nová forma prodeje finančních produktů – klientské sítě. Jejich prostřednictvím prodává produkty většina známých pojišťoven, stavebních spořitelen i penzijních fondů.
Princip je velmi jednoduchý – zprostředkovatelská firma buduje síť z klientů, kterým nabízí možnost sjednat si u ní pro sebe jednotlivé finanční produkty levněji o část provize a navíc možnost získat další provize přivedením dalších klientů – vše s použitím principu MLM.
VŠECHNO JE OK?
Oproti distribučním sítím se její účastníci nemusí učit žádné produkty ani se nemusí vydávat za finanční poradce. Jejich úkol je jednoduchý – přivést do firmy zájemce o sjednání finančních produktů.
Vlastní zprostředkování produktů, tedy sepsání konkrétních smluv, pak zajistí firemní specialisté. Díky tomu nemusí členové sítě mít ani zvláštní podnikatelská oprávnění, jako je například registrace pojišťovacího zprostředkovatele.
Stačí jim živnostenský list na zprostředkování obchodu a služeb, který získá bez problémů každý.
REKLAMA
Proti tomuto systému nelze zřejmě namítat ani nic z hlediska odborné péče – vlastní zprostředkování produktů se neučí stovky lidí v síti, ale pouze úzká skupina specialistů.
Nábor do těchto sítí je ulehčen právě tím, že lidé nejsou přesvědčováni, aby začali působit jako finanční poradci a mimo jiné se učili produkty, ale pouze, aby si od té které firmy nakupovali se slevou finanční produkty, které ostatně tak jako tak nakupují, a tuto možnost dali i svým známým.
Proto se tato síť buduje podstatně snáze, než síť distributorů (poradců).
PRINCIP "LETADLA"
Přesto zde jeden problém je. Z poněkud nepochopitelných důvodů do těchto sítí nelze zpravidla vstoupit zdarma! Je požadován vstupní poplatek, který je rozdělován do sítě, což už má charakter "letadla".
REKLAMA
Mám teď před sebou konkrétní komisionářskou smlouvu jedné takové firmy. Ta požaduje do 14 dní od podpisu smlouvy zaplatit 20.000,- Kč + 19% DPH, tedy celkem 23.800,- .
Ve smlouvě je tato platba nazvána "paušální poplatek za poskytování servisu". Podle ústního sdělení na "školení" získá z této částky ten, kdo dotyčného přímo přivedl, částku 3.300,- Kč, další částky získají účastníci sítě nad ním.
Ve skutečnosti tedy nejde o poplatek za servis, ale o motivaci k náboru dalších lidí.
PENÍZE, NEBO ŽIVOTKU
Pokud někdo poplatek zaplatit nechce, musí s firmou povinně uzavřít životní pojištění s měsíční platbou od 850,- do 2000,- (to podle věku) s délkou trvání do 60ti let, přičemž pojistná smlouva nesmí být ukončena minimálně 36 měsíců od sjednání.
REKLAMA
Tady už lze o odborné péči hovořit asi jen stěží, neboť je zjevné, že jde jen a jen o výši provize, která má firmě nahradit oněch nezaplacených 20.000,- Kč.
V této souvislosti mne napadá, jak by se asi dotyčná firma tvářila, kdyby někdo toto smluvní ujednání naplnil uzavřením čistě rizikové životní pojistky.
Ve smlouvě je totiž použit obecný pojem "životní pojištění", provize za čistě rizikové ŽP by ovšem byla podstatně nižší….
KDO CHCE Z KOLA VEN…
Komisionářská smlouva je uzavřena na 5 let, kdo ji chce ukončit před uplynutím této doby, musí opět zaplatit 20.000,- Kč – tentokrát jako odstupné.
Tyto "vstupní a výstupní" platby jsou již přinejmenším zvláštní a je s podivem, kolik lidí je ochotno takovéto podmínky podepsat. Kdo se pohybuje v oboru, moc dobře ví, že firmě by mohl stačit její podíl na provizích ze sjednaných produktů.
Je ovšem velký problém v našem právním řádu takovéto praktiky označit za nelegální. Proto také neuvádím jméno firmy, z jejíž smlouvy vycházím.
Nevadí to zřejmě ani finančním domům, které bez problémů s těmito firmami uzavírají zprostředkovatelské smlouvy a produkty jejich prostřednictvím prodávají.
