Vedoucí političtí představitelé Číny již několikrát vyhlásili, že jsou ochotni pomoci Evropě s řešením problémů v ohrožených zemích. S nákupy dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí začala druhá největší ekonomika již minulý rok a mnoho lidí si zvyklo na to, že v případě dalšího zhoršování situace v EU se na východního obra a jeho peníze budou moci spolehnout.
Rychlý růst, velké rezervy v cizích měnách a také často deklarovaná ochota pomoci, byly pro eurooptimisty jasným znamením, že nejhorší scénář se nenaplní. Dalším předpokladem pro to, aby Čína Evropě pomáhala, je podle mnohých její zájem na tom, aby Evropa jako důležitý obchodní partner nepadla, protože by to mělo negativní dopad na samotnou čínskou ekonomiku.
Pomoc ze strany Číny se dosud orientovala buď na samotné země, které se dostávaly do problémů, nebo na společnosti, které by tak zabezpečily přístup na Evropské trhy, nebo vybraná odvětví. Stále častěji se ale v poslední době mluvilo o tom, že v rámci pomoci se Čína bude ve větší míře angažovat také při nakupování nových evropských dluhopisů. Ty jsou zatím posledním výmyslem ve snaze evropských politiků o záchranu eurozóny.
Čína Evropě jako celku nevěří
Na víkendovém setkání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu se však naplnily předpovědi těch, kteří si uvědomují, že i Čína, i když disponující velkým množstvím prostředků, nepomáhá bez toho, aby počítala se ziskem. Podle prezidenta čínského suverénního fondu China Investment Corp. (CIC), Gao Xiqinga, kterého včera citoval server Emerging Markets.com, nemá tato instituce v plánu nové evropské dluhopisy nakupovat. „Od našeho premiéra jste slyšeli, že chceme pomoci Evropě. Ale jako společnost máme od vlády mandát k tomu, abychom se snažili o dosahování zisku v rámci rozumného rizika. Nemůžeme prostě jen tak někoho zachraňovat. Musíme myslet na vlastní zájmy,“ řekl Xiqing.
CIC již má vlastní zkušenosti se ztrátovými investicemi ve výši miliard dolarů v amerických bankách z roku 2008 a jeho opatrnost je tedy na místě. Xiqing se kromě odmítavého postoje k evropským dluhopisům na zasedání MMF nevyhnul také kritice současného systému, který vládne v západních ekonomikách a je důvodem, proč je fond při hodnocení investičních příležitostí opatrný. Západní země by podle Xiqinga měly změnit svůj způsob života, který je hlavním důvodem problémů.
REKLAMA
„Američané a Evropané sice kritizují Číňany, že málo utrácejí, ale právě díky jejich šetrnosti si teď od Číňanů mohou půjčovat,“ míní a pokračuje: „Mnoho lidí pochybuje o tom, že mohou mít Evropané, jednotnou fiskální politiku. Lidé na jihu kontinentu by chtěli pracovat tři dny v týdnu pět hodin denně, na severu možná osm hodin denně. Číňané pracují 100 hodin týdně.“
Prakticky tím uhodil hřebík po hlavičce, přičemž upozorňuje, že pravidla vytvořena chytrolíny z investičních bank, díky nimž si mohou lidé na západě půjčovat prakticky donekonečna bez omezení, jsou příliš zakořeněny v myslích lidí. A to je potřeba změnit.
Gao Xiqinga rovněž nevěří tomu, že by Evropa byla schopna vyřešit své problémy bez toho, aby došlo k reformování celého systému. „To, že situace vypadá hodně špatně a někteří ji přirovnávají ke konci světa, neznamená, že se to nakonec nemůže stát. Největším problémem je příliš mnoho průtahů a nečinnosti.“ Ano, rozhodnost dnes určitě není tím, čímž by se mohli evropští šéfové velmi chválit. A nakonec na to také doplatíme my všichni.
