Na co si dát pozor při uzavírání penzijního připojištění

Penzijní připojištění v současné době nabízí na českém trhu celkem 10 penzijních fondů. Zákonné podmínky, které vymezují podnikání penzijních fondů, z jedné strany penzijním fondům neumožňují parametricky produkt odlišit od konkurence (všechny penzijní fondy vykazují roční zhodnocení prostředků v rozmezí 3 – 3,5 %).

Na druhou stranu penzijní připojištění představuje díky striktní legislativě transparentní, téměř bezpoplatkový produkt s velmi omezeným rizikem ztráty naspořených prostředků (intenzivní dohled ČNB, zákonná povinnost každoročně vykazovat kladné zhodnocení klientských prostředků).

Z uvedeného vyplývá, že zájemce o penzijní připojištění se v podstatě nemůže při výběru penzijního fondu rozhodnout vyloženě špatně (snad reforma penzijním fondům částečně rozváže ruce). Nicméně existují mezi fondy určité niance, které se mohou v dlouhodobém horizontu ať pozitivně či negativně podepsat především na zhodnocení prostředků střadatele a pohodlnosti obsluhy smlouvy.

Penzijní připojištění jako zaměstnanecký benefit

Ještě před uzavřením smlouvy o penzijním připojištění by si měl zájemce ověřit, zda jeho zaměstnavatel neposkytuje příspěvky na penzijní připojištění. Příspěvek na penzijní připojištění je mezi zaměstnavateli velmi oblíbeným benefitem. Tyto příspěvky až do výše 24 000 Kč ročně nepodléhají zdanění a zaměstnavatelé z nich nemusí odvádět platby na zdravotní a sociální pojištění.  

Zaměstnavatelé však zpravidla uzavírají pouze jednu rámcovou smlouvu s jedním penzijním fondem, čímž své zaměstnance tlačí k placení tamtéž. I přesto, že převod smlouvy o peznijním připojištění z jednoho fondu do druhého je zdarma, zjistěte si kam vám zaměstnavatel bude přispívat, ušetříte si tím čas, který byste strávili administrativou související s převodem smlouvy.

^REKLAMA

Náklady příštích období

Jedná se o náklady, které penzijní fondy vynaložily na získání nových klientů (provize za zprostředkování) a které fond zpravidla rozpouští po určitý čas běhu smlouvy (4-15 let). Rozpouštění těchto nákladů v čase částečně snižuje zisk penzijních fondů a přeneseně se tedy podepisuje na připisovaném zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění. Tento vliv se omezuje maximálně na desetiny procenta ročního zhodnocení.

Rozhodně se však vyplatí sledování vývoje těchto nákladů v delším časovém období. Samotná jejich výše není nebezpečím ohrožujícím stabilitu penzijních fondů, ani vklady účastníka. Nicméně jejich rapidní nárůst vůči jiným účetním ukazatelům (vklady účastníků) vypovídá o nevhodně zvolené expanzivní strategii, která bude negativně stávající a nové klienty zatěžovat do budoucna. Srovnání penzijních fondů z tohoto úhlu pohledu jsme publikovali v článku "Jak ovlivní náklady příštích období zhodnocení penzijních fondů".

^REKLAMA

Důležité jsou náklady příštích období také ve světle připravované reformy penzijního systému a snahy zatraktivnění penzijního připojištění mladším účastníkům, kdy se uvažuje v rámci změny statutu penzijních fondů o jednorázovém umoření nákladů příštích období přechodem na nový systém. Upozorňuji, že dosud nebylo oficiálně rozhodnuto, zda k tomuto kroku dojde a případně kdo tyto náklady ponese. Zda akcionáři, účastníci, stát či zda se o ně společně podělí.

Částka na jakou uzavřít penzijní připojištění

Výši pravidelného příspěvku na pezijní připojištění je klient povinen stanovit již při uzavírání smlouvy. Výši příspěvku lze dodatekem ke smlouvě v průběhu měnit, dokonce bez poplatku, přesto by si měl klient výši příspěvku předem rozmyslet a nenechat se při uzavírání zviklat k nesmyslně vysokým částkám. 

^REKLAMA

Nejen finanční poradci, ale i zaměstnanci bank a penzijních fondů jsou alespoň z části odměňováni prémiemi závislými na výši sjednané pravidelné platby a jejich doporučení nemusí být pro vás vždy optimální. O jejich odměnu se pak přeneseně sníží vaše výnosy v dalších letech viz. náklady příštích období.

Stávající nastavení systému penzijního připojištění je svým charakterem velice konzervativní a neumožňuje přílišnou variabilitu pro nastavení podmínek zhodnocování prostředků klienta v závislosti na době zbývající do důchodu. Nabízí relativně vysokou míru bezpečnosti, ale na druhou stranu také velmi nízký potenciální výnos.

Z tohoto důvodu lze mladším účastníkům spíše doporučit uzavřít si penzijní připojištění na nižší částku v rozmezí 100, 200, maximálně  500 Kč, tedy částky s nárokem na státní příspěvek, a zbývající prostředky odložené spotřeby zhodnocovat pomocí finančních instrumentů nabízejících v dlouhodobém horizontu vyšší výnosy (pravidelné investice do podílových fondů, ale i akcií apod.).

Zástupci penzijních fondů budou možná argumentovat možností uplatnění daňových odpočtů (při maximálním vkladu 1 500 Kč/měsíčně), které ještě zvýší výnosnost penzijního připojištění, nicméně pozor na to. V případě, že prostředky budete z nenadání potřebovat, vaší povinností je tyto „neoprávněné úlevy“ dodanit.

Naopak vyšší měsíční úložky v rozmezí 501 – 1 500 Kč/měsíc (z nichž až 1 000 Kč je daňově uznatelných) lze doporučit účastníkům, kterým nárok na výplatu prostředků vznikne v horizontu 5 nebo i 10 let. Zde mají uplatněné daňové odpočty prokazatelný efekt.

Odbytné

Při uzavírání smlouvy o penzijním připojištění pamatujte, že prostředky sice můžete použít na cokoliv. Ale pro nárok na vyplacení peněz musíte splnit podmínky výplaty prostředků. Přinejmenším dosáhnout minimální doby trvání smlouvy a věku 60 let (u starších penzijních plánů bylo 50 let), na dřívější výplatu mají také invalidé. V opačném případě vám penzijní fond vyplatí pouze vaše prostředky bez státní podpory a úroků z ní. A navíc zaměstnavatelské příspěvky a výnosy z vašich vkladů poníží o odbytné ve výši 15 % (výnosy z vkladů 12,5%).

Závěr

Klient zvažující uzavření smlouvy o penzijním připojištění při výběru konkrétního fondu, jak už bylo uvedeno v úvodu, nemůže v podstatě "šlápnout vedle". Důležité je pamatovat na některé specifické vlastnosti penzijního připojištění a svou smlouvu si nastavit "uživatelsky" co nejpohodlněji s minimem administrativy. Konečné rozhodnutí klienta může v důsledku daleko více ovlivnit některý z bonusových či akčních programů, kterými se penzijní fondy snaží nové klienty zlákat a nutno dodat – neudělá špatně. Který finanční produkt tento luxus nabízí?