CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Petr Gola

13. 11. 2015

8 komentářů

Nadprůměrná mzda = nižší nemocenská, důchod nebo podpora

 


 

Při výpočtu nemocenských dávek, státního důchodu (řádného i invalidního) nebo podpory v nezaměstnanosti je určitým způsobem zastoupen prvek solidarity, což zjednodušeně řečeno znamená, že občané s nižšími zdanitelnými příjmy obdrží v procentním vyjádření více v nemoci nebo penzi než občané s nadprůměrnou mzdou. Občané s vyššími příjmy by měli rozhodně mít vlastní finanční produkty k zajištění pro uvedené případy, jak si ukážeme na praktických příkladech.

Všechny státní dávky si vypočítáme u podprůměrné mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši dvojnásobku průměrné mzdy. Průměrná mzda za první pololetí roku 2015 činila 25 810 Kč. Při výpočtech budeme tedy pracovat s podprůměrnou mzdou 12 905 Kč a nadprůměrnou mzdou 51 620 Kč. Všechny výpočty provedeme dle legislativy roku 2015.

Nemocenská

Mezi nemocenské dávky, které se odvíjí od dosaženého průměrného příjmu, se řadí nemocenská, mateřská a ošetřovné. Nemocenská náleží až od 15. kalendářního dne nemoci, v prvních 14 dnech náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (od 4. dne pracovní neschopnosti).

  • Pan Novák s průměrnou měsíční mzdou 12 905 Kč by obdržel nemocenskou za 30 dní nemoci ve výši 6 900 Kč. Náhradový poměr je 53,5 %.
  • Pan Dvořák s průměrnou měsíční mzdou 51 620 Kč by obdržel nemocenskou za 30 dní nemoci ve výši 21 150 Kč. Náhradový poměr je 41,0 %.

Starobní důchod

Do řádného starobního důchodu je možné odejít při dosažení řádného důchodového věku a získání potřebné doby pojištění. Nyní si vypočítáme řádný starobní důchod pana Novák a pana Dvořáka, v obou případech budeme počítat se získáním doby pojištění 42 let a výpočet provedeme dle legislativy roku 2015.

  • Pan Novák má osobní vyměřovací základ neboli průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky (hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2014) ve výši 12 905 Kč a dobu pojištění 42 let, měsíční státní důchod činí 9 973 Kč a náhradový poměr je 77,3 %.
  • Pan Dvořák má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 51 620 Kč a rovněž získá dobu pojištění v rozsahu 42 let. Měsíční státní důchod činí 16 315 Kč, náhradový poměr je 31,6 %.

Invalidní důchod

Výše invalidního důchodu závisí na přiznaném stupni invalidity, získané době pojištění (u invalidního důchodu se doba pojištění dopočítává) a výši osobního vyměřovacího základu. Při výpočtu budeme počítat s dobou pojištění ve výši 43 let, výpočet provedeme dle legislativy roku 2015.

REKLAMA

  • Invalidní důchod prvního stupně pana Nováka by byl 4 985 Kč, invalidní důchod druhého stupně potom 6 277 Kč a invalidní důchod třetího stupně by byl 10 153 Kč. Náhradový poměr by byl u invalidního důchodu prvního stupně 38, 6%, u invalidního důchodu druhého stupně 48,6 % a u invalidního důchodu třetího stupně 78,7 %.
  • Invalidní důchod prvního stupně pana Dvořáka by byl 7 149 Kč, invalidní důchod druhého stupně potom 9 523 Kč a invalidní důchod třetího stupně 16 646 Kč. Náhradový poměr by byl u invalidního důchodu prvního stupně 13,8 %, u invalidního důchodu druhého 18,4 % stupně a u invalidního důchodu třetího stupně 32,2 %.

Podpora v nezaměstnanosti

Občané mladší 50 let mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti 5 měsíců, občané ve věku 50 let až 55 let po dobu 8 měsíců a občané starší 55 let po dobu 11 měsíců. V prvních dvou měsících činí podpora v nezaměstnanosti 65 % předchozího čistého příjmu, v dalších dvou měsících 50 % a následující měsíce 45 % předchozího příjmu.

V některých případech (např. podání výpovědí zaměstnancem) náleží podpora v nezaměstnanosti po celou dobu jen ve výši 45 % předchozího čistého příjmu. Legislativou je stanovena maximální podpora v nezaměstnanosti, v roce 2015 ve výši 14 604 Kč.

  • Čistá mzda pana Nováka je 10 960 Kč a je mladší 50 let, za 5 měsíců by obdržel podporu v nezaměstnanosti v souhrnné výši 30 140 Kč, průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti by byla 6 028 Kč a průměrný náhradový poměr vůči čisté mzdě by byl 55 %. 
  • Čistá mzda pana Dvořáka je 37 631 Kč a je mladší 50 let, za 5 měsíců by obdržel podporu v nezaměstnanosti v souhrnné výši 73 020 Kč, průměrná měsíční částka by byla 14 604 Kč. Průměrný náhradový poměr vůči čisté mzdě by byl 38,8 %.

Loading

Vstoupit do diskuze 8 komentářů


Související články

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Irko Bača

    19 listopadu, 2015

    Proč operujete při svých srovnáních procenty. Přeci rozhodující je reálný příjem v penězích, lidé se neživí procenty. A Vám přijde ten rozdíl v nemocenské, který je u vyššího příjmu více než trojnásobný za nedostačující? Že nemáze tu starost, která by byla namístě, zda ten nízkopříjmový z té dávky vůbec vyžije? O co vám jde chcete rozeštvávat lidi? Říká vám něco minimální zaručený příjem, který se zavádí např. ve Finsku? Nebo chcete tady pěstovat raný kapitalismus?

    Odpovědět

  • Radek

    20 listopadu, 2015

    Lidé s vyššími příjmy v prvé řadě do systému odvádějí mnohem víc než lidé s nízkými příjmy. V druhé řadě výdaje lidí s vyššími příjmy jsou vyšší. Pokud mají sociální dávky zabránit propadu životní úrvoně a ochránit např. před platební neschopností lidí v tomto státě, je procentní vyjádření zcela na místě.

    Odpovědět

  • Tomáš Marný

    21 listopadu, 2015

    kde berete to rozeštvávání?
    Jako že Vás osobně rozeštvává, že se někdo vůbec odvážil poukázat na to, že ti co odvádějí do systému více dostávají významě méně?
    Nebo že nechtějí bez řečí se skládat na Vaši nemocenskou nebo na Váš důchod.
    Proč někdo vydělává více a někdo méně? Mohou za to ti, co vydělávají více? To oni to zavinili? Takže bychom je měli přiměřeně potresta?
    Proč bych měl mít starost, že se někdo nechtěl učit a nemá tak vzdělání na kvaifikovanou, dobře placenou práci? Nebo proč bych se měl stresovat, že se někomu nechce pracovat, enbo udělat proto, aby práci měl?
    Ale co mi dělá starost, je to že mě někdo vezme peníze, které jsem si poctivě vydělal a dá je někomu, komu se nechce pracovat. Jako ve Finsku, tak to mi starost opravdu dělá.

    Odpovědět

  • ?

    21 listopadu, 2015

    Co mi říká minimální zaručený příjem? Že ten kdo nad takovouto věcí přemýšlí je parazit, vyděrač a přeji mu ze srdce aby se mu jeho přání splnilo. Proč?. Protože pak nastane konečně konec. Spousta plátců daní se na to vysere úplně a systém zkolabuje a pak všichni zastánci dávek, kteří by v civilizaci, kde funguje přirozený výběr chcípli hlady budou čumět že ty hodnoty se z ničeho prostě nevytvořej.

    Odpovědět

  • Angelus

    19 listopadu, 2015

    Aniž bych chtěl mluvit za autora – tento článek je na webu pojišťováků. Je úplně jedno jestli z nemocenské vyžije ten s nižšími příjmy nebo s těmi vyššími. Jen ukazuje jaké jsou dávky od státu a že je to dopředu spočitatelné. Pokud tato dávka někomu nestačí, tak na tyto částky má navazovat soukromé pojištění, které si každý nastaví tak jak potřebuje.

    Odpovědět

  • Věra

    24 listopadu, 2015

    Vážený pane, soukromě připojistit by se mohl každý, ale pokud máte ve zdravotní dokumentaci nějaký problém, tak vám ho pojišťovna dá do výluky, takže NEMÁTE šanci se pojistit. Já například jsem astmatik, mám léta problémy s průduškami, jsem nekuřák, a pokud marodím, tak jenom s dýchacími cestami a to klidně měsíc (vloni 6 týdnů). Bez šance mít toto kryté soukromým pojištěním. Tak co mi poradíte???

    Odpovědět

  • Tomáš Marný

    25 listopadu, 2015

    promiňte, nerozumím, co tím chcete říci?
    Že ostatní maji „povinnost“ se o Vás postarat? A to proč? Z jekého důvodu, na základě čeho?
    Abyste mi rozuměla, apriory nejsem proti pomoci těm, co si nemohou pomoci sami. Ale to je to důležité, opravdu si nemohou pomoci sami, tzn. mentálně postižení, tělesně postižení od narození nebo zaviněním někoho jiného. OK, v takovém případě zastávám názor, že buď je máme utratit nebo se o takové lidi skutečně důstojně postarat.
    Ale ve Vašem případě? Nejste schopna se sama o sebe postarat?

    Odpovědět

  • Věra

    25 listopadu, 2015

    Ode mne to byla jenom reakce na Vaši narážku na možnost soukromého zabezpečení. Já tuto šanci vzhledem ke zdravotnímu stavu nemám. Jinak o spravedlnosti či nespravedlnosti důchodového systému už bylo napsáno mnoho, každý na to má svůj názor. Málo jsem vydělával = musím očekávat málo. Vydělával jsem hodně = proč bych se měl spoléhat na to že se o mne postará stát, díky svým příjmům se zajišťuji sám. Spravedlnost bohužel neexistuje. Snad jen v případě že práceschopný člověk nepracoval = ten by opravdu neměl nic dostat, ani to minimum.

    Odpovědět